Tak tedy za druhé – Vadim Delone

vyšlo na www.literární.cz, 30. července 2014

Vadim Delone v Paříži.

Vadim Delone* je jedním z osmi statečných z Rudého náměstí. Byl to právě on, kdo společně s Pavlem Litvinovem v reakci na invazi sovětských vojsk do Československa rozvinul 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě transparent s textem „Za vaši a naši svobodu“. Stejně jako ostatní demonstrující byl okamžitě zatčen a uvězněn.

„Uvědomoval jsem si, že cena, kterou budu muset zaplatit za pět minut svobody na Rudém náměstí, bude nejspíš několik let vězení,“ řekl v říjnu 1968 v závěrečné řeči u hlavního přelíčení soudu, který jej poslal na dva roky a 10 měsíců do pracovního tábora.

Martial Raysse aneb Banální triumf nedělního malíře

> umění > původní text, který (drobně upraven) vyšel v Lidových novinách, 29. července 2014

Made in Japan - La grande odalisque, 1964

© Adagp, Paris 2014

Velká retrospektiva Martiala Raysse v Centru Georgese Pompidoua nabízí vhled do křiklavě barevné tvorby umělce, jenž stál na počátku pop kultury a velké tvůrčí revize své doby.

Je velkou ironií, že Martial Raysse (*1936), jeden z velkých ikonoklastů 60. let završuje svou uměleckou kariéru výstavou, jež mu vzdává hold – stejně jako celému tomuto dekorativnímu umění, jež se zdálo ještě v 80. letech odsouzeno k zapomnění.

Zakladatel francouzských Nových realistů (společně s Armanem, Yvesem Kleinem či později Césarem), vstoupil na počátku 60. let velmi rychle i do okruhu amerického pop artu. Dnes jej provází etiketa aukčních síní jako „nejprodávanějšího francouzského žijícího umělce“.

Považoval umění vždy za prostředek - sám byl autodidaktem a byl pyšný více na své své atletické výkony - nyní tu ale působí jako velký klasik, postava slovníkové dimenze.

Zakladatel Nových realistů

„Chtěl jsme být spisovatelem,“ pronesl koncem 50. let. Tragická nesrozumitelnost „různých jazyků“ jej dovedla k okouzlení asamblážemi (a trojrozměrnou dimenzí vůbec), aby z nich utvořil díla - nezaměnitelné ikony své doby. A srozumitelné navzdory kulturám a jazykům.

Za vaši a naši svobodu

vyšlo na literární.cz, 28. července 2014

Manifestanti drželi tento transparent.

Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Neměli by být v souvislosti s tímto rokem zapomenuti. Rádi bychom ve zkratce zmínili osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa.

Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč jim dosud nikdo v nové demokratické České republice veřejně nepoděkoval? Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?

Dne 25. srpna 1968 byl obyčejný letní den. V parku si hrály děti, čestná stráž u mauzolea pevně a neochvějně střežila a chodci (i v tento čas) pospíchali za svými všedními starostmi. Na Rudém náměstí toho dne v Moskvě začal protest.

Mahi BINEBINE, Stín básníka

vyšlo na www.literarni.cz, 25. července 2014

Spisovatel Mahi Binebine (*1959) je jedním z mimořádných marockých autorů, který počátkem října přijede do České republiky na Festival spisovatelů Praha. Spojuje v jednom svých několik talentů: je zároveň malíř, sochař, básník a prozaik.

Přinášíme ukázku z románu Stín básníka (L´Ombre du poète, Le Fennec, 2009), v němž autor poetickou formou zkoumá sílu a nebezpečí jazyka.Inspirací jsou mu, podobně jako v románu Hvězdy ze Sidi Moumenu (Les étoiles de Sidi Moumen, Le Fennac 2010) obyčejní lidé, a sociální nespravedlnost a bída, jež je ve velké míře postihuje.

Nadčasová Fatémo!

vyšlo na www.pwf.cz dne 23. července 2014

Zineb Abderrazik Chraïbi, umělecký a literární kritik

Marocká básnířka Fatéma Chahid

Pro tvá skvostná slova, stala ses básnířkou, pro ta slova, jež jsou vzácnými šperky, leštěnými proudem úrodné sedliny tolika civilizací a kultur, které živily a napájely tvou rodnou zemi. Otevřít jednu z tvých sbírek, slyšet tě recitovat báseň s tvou silou, z níž vyvěrá magma tragédky, je jako poslouchat hlas paměti času světa, otevírat brány civilizací a kultur.

Sežehnuta tisíci slunci, bičována bez ustání pobřežními větry, jež přinášejí koráby plné pokladů, rodící se znovu a znovu v každém přístavu jako zázrakem fontánami mladosti, tvá slova jsou stejnou měrou balzámem i ožehnutím, saténem a tekoucí lávou, tajemstvím i světlem, jež nebude nikdy odkryto, ani v okamžiku bouře největší, toliko Spravedlivým a Osvíceným.

Poslední Kunderův žert

> kultura > literatura> recenze vyšla na portálu www.literarni.cz, 19. prosince 2013

Každému jeho Kunderu! Nová kniha Milana Kundery Oslava bezvýznamnosti, vydaná na podzim v Itálii jako Festa dell´insignificanza, ale přeložená z francouzštiny Massimem Rizzantem, se prezentuje na italských pultech jako „prima edizione mondiale“ (první světové vydání). Vychází, tak jako všechna vydání Kunderových knih v Itálii, v nakladatelství Adelphi Edizioni.

Hollande surfuje na dunách Sahelu

Hollande surfuje na dunách Sahelu

ČRo Plus, pořad Názory a argumenty, 26. července 2014

Zapamatujme si nový název: Barkhane (česky Barchan). Ne to není žádný název nového akčního filmu, nýbrž nové africké vojenské operace; za název vděčíme francouzským vojenským kreativcům. Nová africká operace, jež vstoupí v platnost od 1. srpna 2014 – a to napříč pěti africkými zeměmi – se jmenuje podle speciální pískové duny, jež tvoří půlměsíc.

Koncem minulého týden surfoval na sahelských dunách Francois Hollande.

Operace Barkhane je podle Hollandova, jenž byl viděn zejména v Čadu s prezidentem Idrissem Debym Itno, určena pro „efektivnější boj proti terorismu“ – zejména radikálních islámských uskupení, jak napovídá symbolika.

Nahrazuje tím z části dosavadní operaci Serval, započatou 11. ledna roku 2013, jež měla být původně v Mali ukončena již v květnu.

S ohledem na potíže, jež operaci v posledních měsících provázejí ( – ke 14. červenci ztratila Francie již 9. vojáka - ), a to i navzdory nově zvolenému prezidentu Ibrahimu Boubakaru Keïtovi (IBK) byla část kontingentu v Mali ponechána, podřízena a přesunuta pod velení v Čadu.

Přesně nastříhané freudovské mikrodrama

kultura > knihy > recenze vyšla na na www.literární.cz, 21. července 2014.

Prší. I takto by se mohla jmenovat novela britské autorky Deborah Levyové: Doplavat domů (Odeon, 2014). Déšť a vodní živel, byť toliko v domácím bazénu (novela se v originálu jmenuje Swimming Home), hrají klíčovou roli v koncentrováném mikrodramatu, za nějž získala autorka užší nominaci na prestižní literární ocenění Man Booker Prize.

Skutečné příběhy Emmanuela Carrèra

> kultura > knihy > vyšlo v Literárních novinách, č. 5/2014, s. 20 (7. května 2014)

Spisovatel Carrère překvapil mimořádnou knihou o ruském bardu Limonovovi.

Spisovatel Emmanuel Carrère svými romány a vyprávěním oživuje tradici živých příběhů, v nichž ovšem podobně jako v některých filmových dokumentech, vystupuje i sám autor, který se neschovává za žádnou maskou: je tu vypravěčem i postavou.

Volyňský román - VII. část

publikováno na www.blisty.cz, 17. července 2014

Stanislav Sláma na hřbitově v obci Malinovka. Foto: Jakub Motejzik..

Olga mi nad ránem řekla, že její přítel Jurij se právě vrátil z východu. Přijel za ní až do Prahy. Takový drobný chlapec, viděl jsem ho.

„A co tam dělal?“ řekl jsem zvědavě.

„On, snajpěr!“ pravila nevzrušeným hlasem. Ano, přesně takhle jde život na Ukrajině, napadlo mi. Přesně takhle.


„On je snajpr? A proboha, kolik mu za to platěj?“ vypadlo ze mne trochu nešikovně.
„On vojevájet za svoju zem!“ vyštěkla Olga.

Ne, nebylo to nepřátelské, ale slyšet tahle slova od krásné ženy nad ránem na baru v nonstopu, to je přece jen něco jiného. Potkal jsem ji tu již jednou se skupinou krajanů, z nichž jeden na mne v jednu chvíli docela divoce zavrčel. Krajani vypadali každý jako zápasníci sumo a plácali mne nakonec bodře po rameni, když jsem jim řekl pár vět v ukrajinštině.

SARKOZYHO VZESTUP A PÁD

politika > Francie > vyšlo na portálu www.mediainfo.cz, dne 15. července 2014

Nikdy nebyl Nicolas Sarkozy, bývalý francouzský prezident, vystaven – zejména kvůli svým korupčním skandálům - takovému tlaku médií jako dnes. Jak tomu bylo dříve?

Aféry, s nimiž se nyní Nicolas Sarkozy potýká, vnímá většina francouzské společnosti velmi kriticky. Podle posledního výzkumu BVA pro televizi BFM by ho za budoucího prezidenta nechtělo 65 % obyvatel Francie.

To je závažná ztráta, neboť donedávna se tento „malý velký muž“ pravice těšil podpoře nejen „tvrdého jádra“ Svazu pro lidové hnutí (UMP), ale i velké části veřejnosti. Obojí ale ztratil v průběhu svého nedávného policejního zadržení a následného patnáctihodinového výslechu.

Sarkozy jako prezidentův vězeň

Sarkozy jako prezidentův vězeň 

vysíláno v Českém rozhlase Plus, Názory a argumenty, dne 15. července 2014

Kdy půjde Sarko sedět?

Tradičního defilé při svátku dobytí Bastily se 14. července na Elysejských polích zúčastnilo na osmdesát zemí z celého světa. Bylo jich tam dosti: 4.000 vojáků, 285 vozidel, 54 letadel a 36 helikoptér. Výměna názorů nad třemi Alžířany, kteří měli reprezentovat „hrdinné vojáky Velké války“ nakonec ale zapadla ve víru bubnů. A jednom prezidentském faux pas.

Přitom to byla skvělá příležitost zase po čase vyzdvihnout to, co se ve Francii rádo vidí. Totiž francouzská velikost. Generál Hervé Charpentier to připomněl, když obhajoval účast právě oněch tří alžírských vojáků v maskáčích. „Bylo by nepřijatelné Alžírsko nepřizvat,“ řekl pevně generál. „Mezi 173.000 střelci, spahii, africkými ostřelovači a zuávy během Velké války padlo za Francii 28.250 vojáků na poli cti a slávy, a více než polovina jich byla zraněna,“ připomněl Hocine Bouares, předseda asociace harkijů.

Letní knižní tipy: letem světem I.

vyšlo na www.literární.cz, 15. července 2014

Léto se již delší čas těší zvýšenému zájmu o literaturu. Nejedna redakce novin a časopisů přichází s tipy a radami, co si určitě nezapomenout přibalit do zavazadla. Léto je prostě dobrou příležitost seznámit se s novými, ale i starými autory, kteří by neměli chybět ve vaší výbavě (třeba u vody). 

Jaké knižní tituly na léto doporučují u nás a v zahraničí? Začneme za Atlantickým oceánem, na východním pobřeží Ameriky, a poté se přesuneme na starý kontinent do Evropy. Třeba to bude i příležitost pro nakladatele, poohlédnout se po autorech, kteří dosud u nás nevycházejí.

Americké temné příběhy (nejen u vody)
Letní tipy většinou kombinují dva letní sklony: lenošení a zábavu. „Ačkoliv někteří z nás zde v New Yorku museli seškrábat led z našich skel, přesto jsme si dohromady sedli, abych dali dohromady naše letní knižní doporučení. Takže, i když je venku bouřka, přinášíme horký seznam našeho letního čtení,“ píše Publishers Weekly, americký časopis pro knihkupce a nakladatele. Redakce se rozhodla vybrat příběhy povětšinou poněkud „temné“, jak hned úvodem varuje.

Ukrajina ve hře mocností: hledání nového klíče

Situace Ukrajiny připomíná nové místo konfrontace mezi Západem a Východem. Její role by ale nemusela být tragická. Pokud Evropa najde vlastní klíč, a ze hry se nebude vylučovat Rusko. Ukrajina by tím pádem mohla být skutečným mostem. Zatím to tak ale bohužel  nevypadá... alespoň z české perspektivy.

Prezident Petro Porošenko, nový oligarcha Ukrajiny
 ve funkci, má těžkou hlavu.

Vypadá to na první pohled složitě, ale je to v zásadě snadné. Nikdo nesmí být vylučován z diskuse. I Česká republika by nakonec mohla hrát na Ukrajině aktivnější roli, ovšem nikoliv popleteně, jak to předvádí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. 

Zatím se ale na Ukrajině vede válka, o které se už ani nikdo nesnaží nikoho přesvědčit, že je "neviditelná". Je jí vidět hodně - a všude.

Zachrání Mr. Myš Evropskou unii?

Evropa postavila na čelo Evropské komise muže, Jeana-Clauda Junckera, jenž nic nezkazí, ale ani ničím nenadchne. Změna v Evropě bude ještě vyžadovat mnoho sil a spojenectví, nejen ale na úrovni trucpodniků.

Prý rád pije a kouří. Vadilo to ale jenom Angličanům.

Diskuse, jež hýbala bruselskými kuloáry uplynulý měsíc, se zdá být vyřešena. Na čelo Evropské komise prošel bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Hlavní tváří Evropy tak bude zkušený evropský úředník ze „staré Evropy“, který jistě nikoho neurazí, ale ani nikoho nenadchne, prostě: Mr. Myš.

Zdá se to být dobrá zpráva pro evropské lidovce, kteří získali většinu v Evropském parlamentě, podporu ale získal i u socialistů. Ze zastupitelů členských států se na zadní stavěl pouze britský premiér David Cameron, a na poslední chvíli ještě maďarský premiér Viktor Orbán. Za Cameronovými důvody bylo domácí oslabení díky populistické straně UKIP, co bylo za postojem Orbána –ví snad jen čert.

Zvítězil tedy opět pravo-levý konsensus, který z Evropy již dlouho dělá útvar dosti neoblíbený, a voličskou účastí doslova ignorovaný. Pro tu „novou Evropu“, jež vstoupila do Evropy před deseti lety, to bývá často zdrojem frustrace.

Vysněné životy Jeana-Michela Guenassii

> literatura > francouzská > vyšlo v Literárních novinách, č. 7/2014, s. 20-21

Příběhy Jeana-Michela Guenassii mají vysokou ambici: téměř balzakovskou, ovšem s tím jedním rozdílem, že Guenassia není Balzac. Dva romány, které se v nakladatelství Argo objevily za poslední čas, jsou navíc prezentovány s velkou mírou elegance, danou především grafickým řešením Pavla Růta s využitím fotografií Jana Reicha.

Očekává-li ovšem český čtenář ještě něco dalšího, může být také velice zklamán. Guennasia je tak trochu lovec dějin, jemuž po lovu zůstávají v pytli různí zajíci.

Francouzský spisovatel Jean-Michel Guenassia (*1950) se ostatně netají tím, že má v úmyslu napsat cosi, jako „komedii života“. Využívá k tomu prostředků, jež v epoše bezvýznamnosti nejen slov, působí obstarožně, vybízejí k úvahám, kde jsme to již předtím četli, ale nakonec se sklesle musíme jen ptát: „O co se to vlastně autor snaží?“

Ex-enfant terrible Irvine Welsh nemá rád celebrity

> kultura > literatura > vyšlo na portálu www.literární.cz, 26. června 2014

Bývalý enfant terrible světové literatury, pětapadesátiletý skotský spisoval Irvine Welsh, pije zelený čaj a chodí do gymnastického klubu v Miami, kde žije se svou druhou ženou. Na veřejnosti se objevuje méně a v hospodě už nezůstává do zavíračky.

Irvine Welsh na Festivalu spisovatelů Praha

Přesto má stále dost fanoušků – jenom na Twitteru ho „sleduje“ 124 tisíc příznivců, jak píše Macha Seryová v literární příloze francouzského listu Le Monde. Ve Francii totiž právě vyšla jeho kniha Crime (Zločin, 2008).

Ale nesmíme se nechat tak snadno obalamutit, stále je to ten spisovatel, jenž dokáže nabídnout čtenáři neobvykle zvláštní a temné příběhy s postavami na kraji propasti. „Patří mezi ty, kteří tichým hlasem nadávají a obviňují bez toho, aniž by se považovali za hvězdu, což považuje za protivné,“ píše o něm list. „Spisovatelé by neměli být celebritami. Mělo by se jim naslouchat, aniž by byli vidět. Podle mne je nejčistší umění virtuální, neboť je obtížné ho identifikovat z pohledu geografického a časového. Z tohoto důvodu je možné ho posuzovat a hodnotit pouze podle nálady a estetiky, nikoliv podle psychologie nebo sociologie,“ míní autor.

Zemanův instinkt a velcí kapři

> politika > EU > psáno 26. června 2014 - exkluzivně na Jehlice revue

Prezident Miloš Zeman hledá svůj způsob vidění věcí.

Zdá se, že v poslední době prezident Miloš Zeman chytil druhý dech. Ačkoliv ještě nedávno mluvil o tom, že by jednotky NATO měli být připraveny jít na pomoc Ukrajině, dnes vylučuje, že bychom plošně zaváděli sankce proti Rusku.

On sám sice tvrdí, že jde o problémy dva, musí ale vědět, že jde o dvě strany mince. Jednoho dne vypadá prostě prezident Zeman jako agent NATO, den druhý jako agent Gazpromu. Ale žerty stranou. Přiznejme prezidentu Zemanovi snahu být konzistentní, i když by mu občas prospělo „zdvořile mlčet“.

Pokud se ale domluvil s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem o neprosazování sankcí vůči Rusku, což dotyčný vyslovil přímo v Kyjevě, zdá se to být konečně jako dobrá zpráva. Česko tím pádem mluví dvouhlasně, ale zároveň jedním hlasem. Snad vůbec poprvé…

Celý rozhovor, který vedl v rámci Hovorů z Lán Jan Pokorný, najdete na Českém rozhlasu-Radiožurnálu.

Konec Sarkozyho?

> politika > Francie > vyšlo v Mladé frontě Dnes, dne 2. července 2013, s. 11.

Zpráva  přišla jako blesk z čistého nebe. Bývalý prezident Francouzské republiky Nicolas Sarkozy byl odvezen k výslechu na justiční policii do Nanterre! Šok? Po pravdě řečeno, zdaleka ne. Čekalo se to každou chvíli… Otázkou ovšem stále zůstává, zda je to pro něj definitivní – politický konec.

Nic není méně jisté. Sarkozy byl již u výslechu jednou, koncem března loňského roku v Bordeaux. Šlo o svědectví v aféře Liliane Bettencourtové, majitelky společnosti L´Oréal, jež měla financovat jeho kampaň v roce 2007. Soudce Jean-Michel Gentil tehdy vypadal hodně „na koni“. Nakonec se ukázalo, že jedno svědectví bylo zmanipulované. Svědek proti Sarkozymu byl na svatbě soudce.

TELEVIZNÍ HVĚZDY A JEJICH (INTIMNÍ) POLITICI

vyšlo na www.mediainfo.cz, 27. června 2014

Většinou jsou krásné, svůdné a profesionální. Řeč je o francouzských moderátorkách komerčních ale i veřejnoprávních televizí. Mnoho z nich neváhalo a neváhá navazovat a udržovat intimní vztahy s politiky. Krok přes čáru, nebo tolerovaný francouzský styl? Podívejme se na tři příběhy tří žen.

Béatrice Schönbergová patřila k nejsledovanějším
 ženám na obrazovce.

Všechny tři zaujímají speciální místo na hvězdné obloze médií, a jejich vztahy jim dodaly lesku: Christine Ockrentová, Anne Sinclairová a Béatrice Schönbergová.

Krátce se v tomto příběhu mihnou i Laurence Ferrariová a Audrey Pulvarová…

Příliš obehraný život Josefa K.

> kultura > literatura > vyšlo na: www.literarni.cz, 2. července 2014

Proč by měl čtenář číst Vysněný život Ernesta G.? Pro popis historických peripetií nebo pro úroveň románové fikce? Čtenář ale má navíc i ten obrovský luxus vybrat si obojí – a pokusit se to zvládnout, i když to není příliš snadné. Ale takového čtenáře, jenž by si to nějak usnadňoval, patrně autor ani nehledá.

Autor sám si vydobyl svým prvním přeloženým románem jistou míru respektu v pražských intelektuálních kruzích, ačkoliv rozhodně nepatří ve Francii k autorům, kteří by byli nějak zvlášť adorováni. 

Získal „malého Goncourta“, což je úspěch dosti relativní. Tím ovšem nechci říct, že by šlo o autora přehlédnutelného. 

Dlouho očekávaný román francouzského spisovatele Jeana-Michela Guenassii – po Klubu nenapravitelných optimistů (2012) – přichází na české knižní pulty. Nakladatelství Argo jej vybavilo opět velmi rafinovanou obálkou (z díla fotografa Jana Reicha) a svůdnými grafickými prvky (Pavel Růt).