translate - traduire

úterý 25. srpna 2015

Merkelová a Hollande řeší evropský uprchlický rébus

Měl to být summit o Ukrajině, ale problém uprchlíků to celé v Berlíně změnil.
> politika > Evropská unie (Německo, Francie, Ukrajina) > publikováno a odvysíláno na Českém rozhlasu Plus dne 25. srpna 2015

Mělo to být původně setkání o něčem jiném. Pondělní berlínské setkání mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem se mělo zabývat zejména krizí na Ukrajině.

To byl také důvod, proč sotva hodinu poté, co kancléřka Merkelová přijala odpoledne prezidenta Hollanda, se k nim připojil ještě ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Uprchlická krize, jež zmítá Evropou, se ale stala nakonec hlavním, byť původně nezvaným hostem u jednacího stolu.

Tématem setkání měla být oficiálně „situace na Ukrajině, stejně jako aplikace smluvní podoby z Minsku“ – bylo to totiž vůbec poprvé, co se od únorové smlouvy v bělorukém hlavním městě setkávají společně státníci tří ze čtyř vyjednávacích zemí.

Chybělo Rusko, což ukrajinská strana hbitě využila k tomu, aby označila toto setkání za exemplární ukázku skutečnosti, že „Francie a Německo jsou s námi na stejné lodi“.

Paříž, ani Berlín ovšem zdaleka nevyhodily do povětří všechny mosty, jež vedou do Moskvy, neboť bez Ruska by nedošlo ke smlouvě žádné.

Smlouva z Minsku utvořila předpoklady pro „pauzu“ (jakkoliv různě si toto slovy vykládají různé strany) v konfliktu, v němž dosud zahynulo 6.800 lidí během 16 měsíců, z toho 1.500 od podepsání smlouvy.

Na pondělí zároveň připadl státní svátek Dne ukrajinské nezávislosti, což naopak vedlo k dalšímu posílení napětí na východních hranicích: Obě strany hlásí mrtvé (nejnověji 10 lidí, z toho 8 civilistů), Kyjev i separatisté pokračují v bojích.

Mluvčí německé diplomacie označil situaci na Ukrajině za „extrémně nebezpečnou“.

Hlavním tématem bilaterárních mezi Merkelovou a Hollandem ale bylo nebezpečí jiné, jež plní titulní stránky novin a posiluje xenofobní nálady ve společnosti – včetně té české.

Německo čeká do konce roku na 800.000 uprchlíků z Afriky a Blízkého východu. Tento masivní nárůst vyvolal v posledních dnech násilné střety zejména v Německu, kde exponenti extrémní pravice napadli ubytovny uprchlíků.

Oba státníci se vyslovili proti násilí, a navzdory tomu, že v pondělí z oboustranného jednání nevzešel žádný dokument, je jasné, že situace je neudržitelná: Oba usilují o zpřísnění a posílení právního rámce a bezpečnosti uprchlíků.

Dosavadní politika totiž ani zdaleka není „evropsky společná“, neboť zasaženy jsou zejména jižní země, jež jsou prvním cílem migrantů – tedy Itálie, Řecko; posléze ty ekonomicky nejvyspělejší jako Německo, Francie, Velká Británie a skandinávské země.

Akční plán, jenž se pokouší vyřešit uprchlický rébus, by měl být podle diplomatických zdrojů tvořen třemi etapami.

V té první se jeví jako krajně urgentní posílení uprchlických center. Prezident Hollande zdůraznil, že by zde mělo docházet k základnímu odlišení mezi „osobami, jež spadají do azylového řízení, a těmi, kteří přicházejí jednoduše jako migranti“.

Druhou etapou by mělo být rovnoměrné rozdělení uprchlíků do všech zemí Evropské unie – po obdržení azylu. Evropské zákony v tomto ohled nejsou jednotné, a jednotlivé země si také nedávný návrh předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera vysvětlují po svém.

Třetí etapou, řekněme preventivní, by měl být posílený boj proti řetězcům převaděčů. Ta by měla jít ruku v ruce s politikou efektivnějšího rozvoje v Arice a na Středním a Blízkém východě, zdůraznila kancléřka Merkelová.

Uprchlíci budou také na podzim tématem speciálního summitu mezi Afrikou a Evropou, který je nahlášený do La Valette na ostrov Malta.

Kancléřka si od něho spolu s prezidentem Holladem slibuje zejména vyřešení smluv o repatriaci, ale i posílení bezpečnosti v uprchlických táborech v Libanonu, Jordánsku a Turecku.

Žádné komentáře:

Okomentovat