politika média extradice text vyšel na Globe24, dne 2. května 2019.
Po svém odsouzení na 50 dní věznění za porušení podmínek kauce, čelí Julian Assange, dalšímu soudnímu verdiktu ve věci vydání do Spojených států amerických, za hackerství a spolčení, píše americká televize CNN.
Julian Assange, zakladatel společnosti WikiLeaks měl na sobě sportovní bundu a nebyl spoután. Odpovídal přes videozáznam. Na otázku soudce Michaela Snowa, zda souhlasit s vydáním, Assange řekl: „Nechci si připustit mé vydání za žurnalistiku, která toho tolik dosáhla, získala mnoho ocenění a postihla mnoho lidí.“
Začíná dlouhý a zdlouhavý boj o Assangovo vydání
Jde o druhou soudní výpověď pro sedmačtyřicetiletého Assange, který dostal téměř rok za vynechání kauce v roce 2012, kdy hledal politický azyl na ekvadorském velvyslanectví v Londýně. Assange byl v minulosti obviněn ve Švédsku ze sexuálního napadení a obviněn ze znásilnění. Assange, který má australské občanství, opakovaně popíral jakékoli provinění, uvedl, že hledal útočiště před obavami z vydání do Švédska a do USA kvůli jeho práci pro WikiLeaks.
Jeho téměř sedmiletý pobyt na Ekuadorském velvyslanectví byl ukončen 11. dubna dramatickým závěrem, přičemž Ekvádor stáhl svůj azyl a pozval britskou policii s tím, že se Assange „špatné choval“. Následně byl násilím vyveden ven britskými policejními důstojníky.
Čtvrtek je označován za začátek toho, co se zdá být „dlouhý a zdlouhavý boj o vydání“, píše CNN. Hodiny poté, co byl minulý měsíc Assange zatčen, se ukázalo, že byl zatčen nejen pro porušení kauce, ale zejména v souvislosti s prozatímním žádostí o vydání ze strany USA.
Prokurátoři australskému počítačovému programátorovi vytýkají, že pomáhal bývalému americkému armádnímu zpravodajskému specialistovi Chelsea Manningovi v proniknutí do systémů amerického ministerstva obrany. Tento trestný čin, jenž by mu mohl vynést maximální trest pěti let ve vězení, američtí státní zástupci již signalizovali, naznačili ale zároveň, že by k tomu mohly být připočítány další náklady, uvádí CNN.
Chtějí mu přišít porušení špionážního zákona, tvrdí Hrafnssonová
V rozhovoru pro CNN bezprostředně po odsouzení Assange za kauci řekla šéfredaktorka WikiLeaks Kristinn Hrafnssonová, že je „šokována a zděšena tímto rozhodnutím, v němž soud odsoudil Juliana o dva týdny méně, než by dosahoval maximální trest za to, že se neukázal u soudu“. Dodala zároveň, že americká žádost o vydání je tím okamžikem, „kde začíná skutečná bitva“.
„Zdá se, že všechno v tomto případě naznačuje, že to, co se tu vytváří, je porušení špionážního zákona z roku 1970, který je pod trestem smrti," říká Hrafnssonová. „Ačkoli vydání vychází z nižší úrovně trestných činů, myslíme si, že je to v zásadě strategie, jak ho dostat do Spojených států, kde budou přidány další tresty."
Žádost o vydání ze Spojeného království, tedy ze země mimo Evropskou unii, se řídí Částí 2 Zákona o vydávání osob z roku 2003. Při přezkumu nároku na vydání v USA nebude na britských soudech, aby určily vinu. Soudce pouze určuje, zda žádost USA splňuje zákonný požadavek „dvojí trestnosti“ - což znamená, že údajný trestný čin je v obou zemích nezákonný. Soudce bude také zvažovat, zda by udělení vydání porušilo jeho lidská práva, píše CNN.
Pokud bude žaloba splňovat procesní podmínky, bude věc postoupena britskému ministrovi ke konečnému rozhodnutí a nařízení o vydání. Assangův právní tým zatím nechce prozrazovat svou „obrannou strategii“, ale pravděpodobně bude tvrdí, že „žádost o vydání je politicky motivovaná“ a že by nebylo zajištěno právo na „spravedlivý proces“ ve Spojených státech, tvrdí Nick Vamos, bývalý šéf extradice, který byl zodpovědný za případ.
Vamos pro CNN míní, že „závan politické motivace“ ale nebude nestačí k tomu, aby zabránil k vydávání. „Musíte dokázat, že celé řízení je zkorumpované a poskvrněno politikou a že ten, kdo je tu stíhán, je stíhán pouze nebo primárně na základě svého politického přesvědčení, politických názorů nebo politických aktivit,“ dodává.
Julian Assange, zakladatel společnosti WikiLeaks měl na sobě sportovní bundu a nebyl spoután. Odpovídal přes videozáznam. Na otázku soudce Michaela Snowa, zda souhlasit s vydáním, Assange řekl: „Nechci si připustit mé vydání za žurnalistiku, která toho tolik dosáhla, získala mnoho ocenění a postihla mnoho lidí.“
Začíná dlouhý a zdlouhavý boj o Assangovo vydání
Jde o druhou soudní výpověď pro sedmačtyřicetiletého Assange, který dostal téměř rok za vynechání kauce v roce 2012, kdy hledal politický azyl na ekvadorském velvyslanectví v Londýně. Assange byl v minulosti obviněn ve Švédsku ze sexuálního napadení a obviněn ze znásilnění. Assange, který má australské občanství, opakovaně popíral jakékoli provinění, uvedl, že hledal útočiště před obavami z vydání do Švédska a do USA kvůli jeho práci pro WikiLeaks.
Jeho téměř sedmiletý pobyt na Ekuadorském velvyslanectví byl ukončen 11. dubna dramatickým závěrem, přičemž Ekvádor stáhl svůj azyl a pozval britskou policii s tím, že se Assange „špatné choval“. Následně byl násilím vyveden ven britskými policejními důstojníky.
Čtvrtek je označován za začátek toho, co se zdá být „dlouhý a zdlouhavý boj o vydání“, píše CNN. Hodiny poté, co byl minulý měsíc Assange zatčen, se ukázalo, že byl zatčen nejen pro porušení kauce, ale zejména v souvislosti s prozatímním žádostí o vydání ze strany USA.
Prokurátoři australskému počítačovému programátorovi vytýkají, že pomáhal bývalému americkému armádnímu zpravodajskému specialistovi Chelsea Manningovi v proniknutí do systémů amerického ministerstva obrany. Tento trestný čin, jenž by mu mohl vynést maximální trest pěti let ve vězení, američtí státní zástupci již signalizovali, naznačili ale zároveň, že by k tomu mohly být připočítány další náklady, uvádí CNN.
Chtějí mu přišít porušení špionážního zákona, tvrdí Hrafnssonová
V rozhovoru pro CNN bezprostředně po odsouzení Assange za kauci řekla šéfredaktorka WikiLeaks Kristinn Hrafnssonová, že je „šokována a zděšena tímto rozhodnutím, v němž soud odsoudil Juliana o dva týdny méně, než by dosahoval maximální trest za to, že se neukázal u soudu“. Dodala zároveň, že americká žádost o vydání je tím okamžikem, „kde začíná skutečná bitva“.
„Zdá se, že všechno v tomto případě naznačuje, že to, co se tu vytváří, je porušení špionážního zákona z roku 1970, který je pod trestem smrti," říká Hrafnssonová. „Ačkoli vydání vychází z nižší úrovně trestných činů, myslíme si, že je to v zásadě strategie, jak ho dostat do Spojených států, kde budou přidány další tresty."
Pokud bude žaloba splňovat procesní podmínky, bude věc postoupena britskému ministrovi ke konečnému rozhodnutí a nařízení o vydání. Assangův právní tým zatím nechce prozrazovat svou „obrannou strategii“, ale pravděpodobně bude tvrdí, že „žádost o vydání je politicky motivovaná“ a že by nebylo zajištěno právo na „spravedlivý proces“ ve Spojených státech, tvrdí Nick Vamos, bývalý šéf extradice, který byl zodpovědný za případ.
Vamos pro CNN míní, že „závan politické motivace“ ale nebude nestačí k tomu, aby zabránil k vydávání. „Musíte dokázat, že celé řízení je zkorumpované a poskvrněno politikou a že ten, kdo je tu stíhán, je stíhán pouze nebo primárně na základě svého politického přesvědčení, politických názorů nebo politických aktivit,“ dodává.
Žádné komentáře:
Okomentovat