Socialistický kongres uzavírá jednu éru

První tajemník Socialistické strany Jean-Christophe Cambadélis sjednotil vše.

> politika > Francie > publikováno a odehráno na Českém rozhlasu Plus dne 11. června 2015

Všichni se dohodli, že se dohodnou. Víkendový kongres Socialistické strany (PS) v severozápadní části Francie, ve městě Poitiers, zněl chvílemi jako umíráček.

Navzdory mnoha vyhlášeným proudům, které cirkulují uvnitř strany, podařilo se Jeanu-Christophu Cambadélisovi, prvnímu tajemníku strany, téměř nevídané. Nikdo nijak zvlášť neprotestoval, jako kdyby už nebylo proti čemu. Proudy se doslova slily v jednu řeku.

Cronenbergovo neuvážlivé užívání konzumu

Obálka českého vydání Cronenbergovy prvotiny.

> kultura > literatura > zveřejněno na portálu České televize dne 9. června 2015

Patří ke kultovním filmovým tvůrcům. Kanadský režisér David Cronenberg (*1943), známý i unás svými podivuhodně makabrózními horory, loňského roku překvapil svou literární prvotinou Consumed, jež nyní vychází v češtině jako Konzumárium. Nezklame jistě filmové fanoušky, kteří již dřívě hltali jeho filmy. V novele v zásadě literárně převádí své zaužívané, značně obsesivní vizuální představy.

Cronenberg má bezpochyby cit pro vypjaté situace, různé úhly pohledu i bláznivě groteskní vidění světa – s důrazem na všudypřítomnou high-technology -; dá se od něj očekávat více? On sám se s velkým zaujetím nechává unášet na vlnách svých sklonů, v nichž se to hemží převážně hmyzem: nechybí sex, lži, ani video. Nechybí ale ani humor.

A protože Croneberga zajímá i současný stav západní společnosti, jež je konzumáriem všeho druhu, neváhá zasadit do pohybu postavy, jež mu jsou těmi správnými hybnými loutkami k diagnóze: novináře, lékaře a filozofy.

S krásnou Lídou Baarovou (utajeně) na Náplavce

> kultura > film > publikováno a odvysíláno na Českém rozhlasu Plus dne 13. června 2015

Herečka Táňa Pauhofová (vpravo) jako Lída Baarová. Vlevo v rolí její matky Simona Stašová. 

Média oznámila, že je konec natáčení. Ale nebyl. Komparzní agentura Echo-casting při pondělku totiž nahlásila, že produkce přidala filmu – ještě jeden den. Nedalo mi to. Ocitl jsem se proto ve středu uprostřed filmu, mezi komparzisty, abych okusil, jak tvrdý je filmařský chlebíček, byť šlo toliko o „poslední den“ a v zásadě i o „poslední záběr“. Nebyl utajený...

Ségolène, bývalá Hollandova partnerka, se královsky vrací

> politika > Francie: publikováno a odvysíláno v Českém rozhlasu Plus, dne 6. června 2015

Ségolène Royalová se vrací zpět nejen jako bývalá partnerka, ale stále jako populární ministryně. 

Zděšení na síti, čekání na reakci. Středeční návštěva španělského krále Filipa VI. a jeho choti Letizie v Paříži, původně plánovaná na březen, a odložená kvůli neštěstí Airbusu A320 společnosti Germanwings, přinesla jedno překvapení. V kuloárech se o tom mluví nahlas, ale prezident François Hollande zatím těmto „klepům“ nevěnoval veřejně žádnou pozornost. Vypadá to, že Ségolène se doslova královsky vrací...

(Prezident má sám i tak dost svých starostí – například v boji o snížení nezaměstnanosti: za duben došlo k jejímu dalšímu posílení, dosud největšímu za poslední dva roky, a to na celkových drastických 3, 540.000.)

Zpověď ženy, jež byla matkou Ježíše Krista

> kultura > knihy > recenze vyšla na portálu České televize dne 28. května 2015

Obálka českého vydání knihy.

Jako pramen čisté vody. Útlá novela Mariina závěť (The Testament of Mary), poslední u nás zatím přeložena kniha irského spisovatele Colma Tóibína (*1955), se významným způsobem liší od jeho knih předchozích. Nejen úhlem pohledu, ale především silou výpovědi, jež může být pro některé až nesnesitelná. Pro jiné naopak třeba úvodem k tématu.

Dosud jsme v češtině znali Toibínovy rozsáhlé, psychologicky velmi propracované románové fresky (Brooklyn, 2010; Mistr, 2013) přeložené velmi důkladně Danielou Theinovou. Mariina závěť, osobní zpověď – jež není vyprávěná nikým jiným, než matkou Ježíše Krista – je zcela něčím jiným: jedná se o naprosto strhující a mimořádně emotivní dílo, od něhož se nelze odtrhnout, dokud jej nedočtete. Překladu, jehož se tentokrát ujal Richard Podaný, nelze nic vytknout.

Původně divadelní monolog, připravovaný pro Dublinský divadelní festival, byla později představena v londýnském Barbicanu i na Broodwayi v hlavní roli s vynikající herečkou Fionou Shawovou. Hra získala tři nominace na Tony Awards pro nejlepší hru roku 2013. Novela samotná byla téhož roku v užším výběru na prestižní Man Booker Prize.

Sirotci pravdy, dezertéři lásky – V. část

> fejeton > publikováno na portálu Britské listy dne 18. května 2015

Charlie Chaplin a Claire Bloomová ve filmu Limelight (Světla ramp, 1952).

Odetta dostala záchvat. Čekal jsem ten okamžik sice o pár dní dříve, o to více se to ale podobalo vulkanické erupci. Erupce přišla v hodině mezi psem a vlkem - tedy mezi druhou a třetí hodinou ranní, ze středy na čtvrtek. „Proč zveřejňuješ něco, co by mělo zajímat jenom mne?“ napsala, ačkoliv některé své esemesek snad poslala (možná omylem?) - i mně. I s oslovením.

Usoudila, že jsem se zachoval skandálně, když jsem zveřejnil její „soukromé zprávy“, a nedal jí navíc ani příležitost se k tomu nějak vyjádřit. „Ten článek je inteligentní a vtipnej, ale vůči mně je trochu nefér a s pravdou nemá společnýho vůbec nic...“ napsala mi.

Petru Léblovi s pietou k padesátinám

> kultura > divadlo > odvysíláno na Českém rozhlasu Plus dne 30. května 2015 

Režisér Petr Lébl na snímku Bohdana Holomíčka s rodiči, 1997.

Byl to téměř utajený večer. Ale byl na plakátech Divadla Na zábradlí, takže zas tak utajené to přeci jen nebylo. V těchto květnových dnech by se dožili věku 90 a 50 dva režiséři, Jan Grossman a Petr Lébl, kteří toto divadlo významnou měrou povznesli. I když nesl večer dvě jména, důraz položila teatroložka Vlasta Smoláková, jež byla podepsána i pod scénářem večera, zejména na odkaz Petra Lébla.