translate - traduire

pátek 30. listopadu 2018

Postaví Američané na Ukrajině vojenskou základnu? Krymská psychóza, nebo jen zapalovač nad pochodněmi? Kyjev má podle Izvestijí velký zájem




> politika mezinárodní > konflikt Rusko/Ukrajina > vyšlo na EuroZprávy.cz, dne 29. listopadu 2018

Nová provokace? Nebo jen snaha o rychlejší začlenění na Západ? Kyjev se snaží přesvědčit Spojené státy o potřebě vzniku vojenské základny na svém území, tvrdí v dnešním vydání ruský list Izvestija, který se odvolává na dva dobře informované vládní zdroje.

Zatím se má jednat o počátek jednání, kdy se Kyjev snaží vysvětlit Washingtonu, jak velká je ze strany Ukrajiny potřeba takového vzniku. Argumenty posiluje i nynější eskalace krize v Kerčském průlivu, při níž byla ruskou stranou zadržena třiukrajinská plavidla a do ruského vězení vsazena dvacítka ukrajinských námořníků.


Tuto informaci potvrzuje i poslanec Ivan Vinnik, náměstek vládního politického Bloku Petra Porošenka. Poslanec zdůrazňuje, že jedině americká přítomnost bude schopna zajistit bezpečnost Ukrajiny.

Po incidentu v Kerčském průlivu se četnost žádostí na pomoc zahraničním partnerům množí z Kyjeva jako houby po dešti. „Vidíme, že Polsko aktivně jedná o rozmístění americké základny kvůli hrozbě z Moskvy. Naše délka hranice s Ruskem je mnohem větší, a proto se domníváme, že bychom měli mít i americkou vojenskou základnu,“ uvedl Izvestijím jeden z diplomatických zdrojů na Ukrajině.

Poslanec Ivan Vinník potvrdil Izvestijím, že tématem o umístění americké základny na Ukrajině se skutečně s americkou stranou diskutuje. „Když hovoříme na politické úrovni, s Američany o tom mluvíme. Je-li to jednání na úrovni skutečně smluvní, pak bychom byli samozřejmě pro bližší integraci Ukrajiny do NATO,“ řekl poslanec. „Základy, samozřejmě, jsou potřeba, je to jednoznačné. Protože jinak nemůžeme plně zajistit naši dlouhodobou bezpečnost v souvislosti s politikou Ruské federace,“ tvrdí Vinnik.


Podle poslance by vojenská základna měla poskytnout dlouhodobou bezpečnost a pomohla vyřešit některé „problémy vojenského zastrašování a opozice". Její umístění by mělo být stanoveno „s přihlédnutím k vojenským hrozbám, které mohou nastat v zemi“, říká poslanec Vinnik. O tom, že takové hrozby mohou vzniknout, slouží současná krize kolem poloostrova Krymu. „Základna by měla být umístěna v blízkosti těchto území,“ míní Ivan Vinnik.

Základna na Ukrajině? Zapomeňte!

Navzdory podpoře, kterou USA poskytují Kyjevu, Washington nechce oficiálně nic Ukrajině slibovat, „protože tento krok by jen dále zhoršil vztahy s Moskvou", řekl Izvestijím zdroj v amerických politických kruhů. Souhlasí s tím i Richard Weitz, vojenský expert a bývalý poradce Pentagonu. „Existují vojenské a diplomatické důvody, pro které Spojené státy v současné době zvažují možnost vytvoření stálé vojenské základny ve východní evropské zemi,“ řekl listu Izvestija Richard Weitz, vedoucí Centra pro vojensko-politických studií z Hudsonova Institute. „Vojensky by ale by ale byla každá taková základna extrémně zranitelná vůči možnému ruskému odvetnému útok,“ poznamenává. „Je tedy bezpečnější udržet jednotky a vybavení na jiném místě, kde mohou být lépe chráněny,“ upřesňuje.

Z diplomatického hlediska budou mnohé evropské země NATO, stejně jako Rusko a její spojenci z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) tuto iniciativu vnímat jako další ukrajinskou provokaci. „Proto můžeme spíše očekávat pokračování ve střídání amerických sil při společných cvičeních s Ukrajinci,“ uzavřel politolog.


Také Rusko má důvody, aby pochybovalo o tom, že Spojené státy se k něčemu takovému odhodlají. Podle Vladimíra Džabarova, ruského senátora a prvního náměstka ruského výboru Federální rady pro mezinárodní záležitosti, by takový krok byl zneklidňující pro mnoho Američanů, včetně současných politiků.

„Vyvstane okamžitě otázka: kdo bude financovat údržbu takové základny? Američané to budou financovat na vlastní náklady? Je to nerentabilní. Ekonomická situace to Ukrajině nyní jednoduše neumožňuje. I v Polsku někteří už pochybují, zda vůbec potřebují základnu,“ řekl senátor Izvestiím.

Podle Džabarovova mínění je to jen slepá ukrajinská „krymská touha“, která jí ale nepřinese skutečné zajištění. Rusko má podle něj samozřejmě právo a schopnost reagovat na takové nové kroky. Na Ukrajině jde podle něj nyní pouze o další kolo vyvolávání rusofobní psychózy. „Vojenská rétorika Kyjeva nepřispívá k míru a blahu v tomto regionu,“ souhlasí také další ruský politik Franz Klinzewitsch, člen Výboru pro obranu a bezpečnost Federální rady. „Oni drží pouze zapalovače nad pochodněmi,“ řekl v narážce na poslední nacionalistické pochody na západě Ukrajiny. „Porošenko a jeho spolupracovníci se pokoušejí udržet si moc s pomocí provokací a udržováním napětí v rusko-ukrajinských vztazích. Cynismus ukrajinských politiků vše překonává,“ řekl Izvestijím.

Spojené státy často podporují ukrajinské orgány ve vojenských záležitostech. Washington dodal Kyjevu nedávno odpalovací raketové systémy, a v červenci rozhodl o přidělení 200 milionů dolarů na obranu. V květnu 2018 Ukrajina vyhlásila, že by do konce roku v Očakivě (Mykolajivská oblast na pobřeží Černého moře) měla být dokončena výstavba námořního operačního střediska, které by se provádělo za účasti 1. mobilního konstrukčního praporu amerických námořních sil.

Prezident země Petro Porošenko nedávno uvedl, že „pouze integrace Ukrajiny do euroatlantického prostoru zaručuje mír, bezpečnost a nezávislost a vymýcení chudoby". NATO na druhé straně opakovaně zdůrazňovalo, že aliance dodržuje politiku „otevřených dveří“ a každá země může podat žádost o vstup do této země.

Současně - podle charty této organizace - nemohou být země, které mají územní spor, do této organizace přijaty. Minulý týden ukrajinská Vrchní rada ve svém prvním čtení hlasovala pro návrh zákona, jenž by vedl ke změně ústavě země, zásadního předpokladu pro pro integraci do Evropské unie (EU) a NATO.

Zda se současný „krymský sen“ promění ve skutečnost, zatím nikdo netuší. Vyvolává to spíše dojem psychózy, která nerozlišuje přání od skutečnosti.

Žádné komentáře:

Okomentovat