Bude nová válka? Nedělní incident u anektovaného ostrova Krymu připomíná, že zakuklený konflikt mezi Moskvou a Kyjevem, na který tak rádi zapomínáme, trvá v neutuchající míře: na souši i na moři. Prezident Porošenko vyhlásil stanné právo, jež má platit po dobu 30 dnů. Schválit ho musí ještě parlament. To výraznou měrou omezí občanské svobody převedením pravomocí do rukou státu.
Střet mezi loděmi ruského a ukrajinského námořnictva v Kerčském průlivu, tvořící úžinu mezi Černým a Azovským mořem, jíž prochází hranice mezi oběma státy, je doslova špičkou ledovce konfliktu, jenž doutná od anexe Krymu v roce 2014. Vyhrocená situace vyvolává dojem, že válka je na spadnutí. Horké hlavy jsou na obou stranách. Můžete si vybrat, které té hlavě fandíte.
Obě strany se totiž obviňují. Ruská strana mluví o tom, že Ukrajinci použili „nebezpečné metody“, jež mohou vyvolat „hrozbu a riziko pro normální lodní přepravu v námořním koridoru“ mezi Azovským a Černým mořem, oznámil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.
Podle něj se snaha proplout Kerčským průlivem rovná „provokaci“, neboť Kyjev tím porušil „klíčové dispozice mezinárodního práva, nikoliv pouze námořního“, ale i „chartu OSN zahrnující konvenci z roku 1982 o mořském právu a další mezinárodní texty“.
Ukrajinská strana tuto interpretaci odmítá s tím, že dopředu informovala Rusko o plavebním itineráři svých lodí.
Dvě tváře zakukleného vojenského konfliktu
Dvě ukrajinské obrněné lodě – Berďansk a Nikopol byly zasaženy ruskými střelami, remorkér Yani Kapu byl zastaven bez střelby, oznámilo ukrajinské námořnictvo, jež zároveň nahlásilo vážná zranění svých dvou vojáků. Z celkového počtu 23 vojáků na palubě bylo podle ukrajinských zdrojů zraněno vojáků šest, ruské zprávy, jež potvrzují „užití zbraní“, obviňují ukrajinské lodě z „ilegální akce do ruských teritoriálních vod“ s tím, že byli zraněni tři ukrajinští vojáci.
Evropská unie oznámila, že i nadále neuznává anexi Krymu Ruskem a ve zprávě NATO se dočteme, že „naprosto podporuje suverenitu Ukrajiny a jeho územní integrity, včetně práva navigovat v teritoriálních vodách“. Kyjev se domnívá, že kromě snahy jak udusit přepravu do ukrajinských přístavů, chystá se Moskva k plíživému útoku proti Mariupolu, poslednímu velkému městu pod kontrolou Kyjeva na východě země. V květnu Moskva přemístila pět ze svých vojenských plavidel z Kaspického do Azovského moře, kde se nachází od července další čtyřicítka ruských bojových lodí.
Porošenko i Putin mají nízkou podporu, volby na Ukrajině se blíží
Ruský politolog Vladimír Žarichin, kterého cituje ruský portál Gazeta.ru, se domnívá, že hlavním cílem Kyjeva a prezidenta Petro Porošenka je „zvýšit svůj rating“. Vyloučeno není ani to, že omezením občanských svobod pracuje prezident i s možností, že by zrušil plánované prezidentské volby, které by se měly konat v březnu příštího roku. Prezident Porošenko hledal podle Žarichina nějaké Putinovo „slabé místo“ a tímto střetem ho i našel.
„Hlasování o tom, zda bude na Ukrajině vyhlášeno stanné právo, se uskuteční čtyři měsíce před prezidentskými volbami, které podle očekávání Porošenko prohraje,“ upozorňuje také britský list Guardian. „Pokud budou ukrajinští poslanci hlasovat o pozastavení běžné civilní správy, volby mohou být odloženy, " píše Guardian, který konstatuje, že na Ukrajině nebyl zaveden stanný zákon ani poté, co byl Krym převeden do Ruska nebo po konfliktu na východě země.“
Postavení Krymu v mezinárodní politice je podle Žarichina nejednoznačné, a Porošenko má všechny důvody, aby situaci zhoršil a opět vyvolal k poloostrovu mezinárodní pozornost.Hovořil již telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, oznámil úmysl setkat se i s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. „To nebylo možné udělat v Donbasu, protože věděl o Putinově tvrdé pozici. To nefunguje ani v situaci s círekvním schizmatem. Konstantinopolský patriarcha má zájem na vytváření problémů vůči Rusku, nemá ale zájem o unáhlené činy,“ doplňuje.
S klesající popularitou se potýká ale i ruský prezident Vladimir Putin. Podle nezávislého Levada Center se nynější popularita prezidenta i vlády ocitla na nejnižší příčce. Prezidenta Putina podporuje pouze 66 procent Rusů (oproti vrcholu při obsazení Krymu dosahovala až 80 procent), vládu označuje za tu, která „jde správným směrem“ pouhých 49 procent. I Putin má proto důvod nějakým „statečným činem“ zvednout ruskou pýcha ubitou problematickou snahou zvýšit věk odchod do důchodu.
Vyzvala Rusko a Ukrajinu, aby v Azovském moři projevily zdrženlivost, aby odmítli eskalaci situace. „Očekáváme, že Rusko obnoví svobodu průjezdu přes Kerčskou úžinu a naléháme na všechny, aby jednal s maximální zdrženlivostí, aby okamžitě zhoršili situaci," uvádí se v prohlášení Mogheriniové. Rusko už průliv uvolnilo.
Konfliktní situace v Azovském moři bude pravděpodobně řešena i na okraji summitu G-20 v Argentině, který se bude konat od 30. listopadu do 1. prosince. Na okraji summitu je plánováno také setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Podle politologa Žarichina se bude Porošenko snažit touto vyvolanou krizí „setkání mezi Putinem a Trumpem narušit “.
***
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem v této oblasti není ale vůbec nějakou novinkou. Již v dřívějších letech se stal průliv předmětem sporů, a to již v říjnu 2003, kdy Rusko začalo stavět hráz z Tamanského poloostrova k malému ostrovu Tuzla. V listopadu 2007 došlo k rozlomení ruského tankeru Volganeft 139, jenž převážel mazut – do moře uniklo přes 1000 tun suroviny. Od roku 2018, čtyři roky po anexi Krymu, byl otevřen Krymský most, jež překlenuje průliv, jehož stavba byla započata v roce 2016.
Ukrajina výstavbu mostu označila za další zásah do její suverenity. Plavební režim v Kerčském průlivu je upraven bilaterální smlouvou z roku 2003, kontrolu mají fakticky ale ruské úřady, jež mají právo na inspekci ukrajinských plavidel směřujících do přístavů Berďansk a Mariupol – námořní hranice ale žádná bilaterální smlouva neupravuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat