translate - traduire

čtvrtek 10. ledna 2019

Hra na babu! ANO tlačí „rudý stisk“. Před oltářem, za oltářem, nikdo nesmí být…

> politika > Česko > církve > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 9. ledna 2018.

Dnešní jednání Poslanecké sněmovny připomínalo „hru na babu“. Ve hře byly opět církevní restituce, a to v podobě, v níž aby se čert vyznal. Hlasovalo se dvakrát, a vždycky o trochu něčem jiném. Zdanění náhrad církevních restitucí, jež je tmelem současné podpory vlády ze strany komunistů, bylo odloženo. „Jednání bylo rychlé a konstruktivní,“ řekla Miloslava Vostrá, šéfka rozpočtového výboru KSČ.


Poslanci se vyjadřovali ke dvěma pozměňovacím návrhům: oba se týkali účinnosti „zdanění církevních restitucí“. Připomeňme, že současná vláda hnutí ANO a ČSSD, držená pod krkem KSČM, souhlasila původně s tím, že zákon začne platit již od příštího leda. S návrhem přišli komunisté, kteří požadují, aby církve, které dostávají od státu majetek podle zákona o vydání majetku, byly zdaněny.

Na tom stojí a běží komunistická podpora vládě, což je klíčové. Tím, že hlasovalo hnutí ANO o oddálení rozhodnutí, chce si tím uvolnit límec od rudého stisku?

Vraťte, co jste ukradli. Opravdu?

Církvím má být navrácen podle zákon č. 428/2012 Sb majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a dále jim má být během 30 let postupně vyplaceno cca 59 miliard korun jako náhrada za majetek, jenž nemůže nebo z různých důvodů nebude vrácen. Jde v zásadě o třetí pokus, jak oddělit fungování státu a církve, do něhož se zároveň vlamuje požadavek, opakovaný jako kolovrátek, že to, co bylo „církvi ukradeno“, musí být také „vráceno“.

V tomto duchu prosazovaly restituční zákon zejména KDU-ČSL, ať již byl u vesla Cyril Svoboda nebo Miroslav Kalousek, a dlouhá léta nenacházely odezvu ani u veřejnosti, ani u svých koaličních partnerů. Ti z konzervativců uvnitř ODS, kteří v této věci byli k dispozici, zvláště z KDS, neměli nikdy dost navrch.

Návrhů bylo přitom dosti, počínaje výčtovým zákonem, jímž se v roce 1990 církvi vrátily domy, hlavně kláštery a řeholní domy, přes snahy po vytvoření „fondu na církevní provoz“; teprve dvě pravicové vlády ODS (Mirka Topolánka a zejména Petra Nečase) se po dlouhých třinácti letech vrhli na téma, považované mnohými za vyčpělé, ba přímo protiústavní. Ale ústavnost se v této zemi vysvětluje často velmi účelově.

Pozoruhodný je v tomto ohledu zejména zpětně postoj prezidenta Václava Klause, který měl možnost ze své funkce zákon vetovat, ale neučil tak. Jenže on ho ani nepodepsal. Když byl zákon v roce 2012 schválen sněmovnou, stalo se tak pouze o jeden hlas: po tříhodinové diskusi byl schválen 102 : 103 hlasům.

Veřejným tajemstvím bylo nejen to, že katolické církvi se silným lobbingem podařilo dosáhnout svého, ale i to, že ona „krádež století“, jak tvrdila tehdejší opozice, byla navíc významně nadhodnocena.

Moc korumpuje, nejen světská, ale i ta boží

O tom, zda schválení zákona, má svoji legitimitu či nikoliv, se jistě dají vést spory. Faktem nicméně je, že neobstojí zejména „morální aspekt“. Máte-li nějaký vztah k víře či nemáte, nemusí být také rozhodující. Jen při letmém nahlédnutí do Knihy knih shledáme, že původní křesťané považovali hromadění majetku za hříšné, a nemravnost takového hromadění si někteří z nich uvědomují dosud.

Právně-historické výklady, zda samy církve vlastně nekradly a neloupily, ponechávám těm, kteří fandí tu anti-komunistickému kardinálu Tomáškovi, či kryptokomunistovi a reformátoru Husovi či argumentují tím, že církve „svůj majetek“ fakticky jen pro věřící nespravovaly, a jejich vlastnictví bylo vždy v registrech sporné.

Komunistické znárodnění od února 1948 (zákon chronologicky vede do roku 1990) nebyl první vlnou, před ní tak učinil v 18. století císař Josef II., ale i po založení Československa prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který podobně jako jeho zemský protějšek v jiných časech, tušil, že „moc korumpuje, absolutní korumpuje absolutně“, abych tu ocitoval z rozhovoru, který jsem koncem roku vedl s Markem Bendou, poslancem ODS. A dodejme, že korumpuje nejen ta „moc světská“, ale i ta, jež se nevím z jakého důvodu, odvolává na „boží autoritu“.

Šalamounský Bendův „oddalovací trik“

Právě poslanec Marek Benda stojí za šalamounským tahem z dnešní Sněmovny, kterým nejvíce překvapil komunisty. Pod dojmem, že Ústavní soud snahu po „zdanění církevních restitucí“ tak jako tak odmítne, navrhl, aby se hlasovalo o posunutí lhůty, kdy měl zákon vstoupit v platnost. Z roku 2020 na rok 2021.Co když ale Ústavní soud dospěje k nějakému jinému názoru? Není snad nezávislý?

Poslanec Benda rád věci nafukuje, a staví do nových intelektuální elips. Snaha po církevním zdanění je v jeho očích v podstatě vyhlášením „nové kulturní války proti církvím“, jak prozradil časopisu Týden. Komunisté, kteří argumentují tím, že by stát mohl zdaněním získat každoročně zhruba 380 miliónů z asi 2 miliard korun, hrají ale na stejné struny, které rády jindy používají pravicové strany. Ne, oni nevyhlašují „novou válku církvím“, oni totiž komunisté nic vyhlásit ani nemohou - proti komu by ji vedli? - oni už dávno nejsoužádnými revolucionáři, ale pouze a jedině uchovateli statu quo, jež v toto chvíli symbolicky i oni sami reprezentují, zejména svým podílem na moci.Tu od peněz neoddělíš, a církev k tomu opravdu žádnou nepotřebuješ.

Protože řeči se vedou, a voda teče, stačí se podívat na čísla. Každý si o tom udělá přesný obrázek. Kupčení kolem restitucí se jistě ještě nějaký čas povede, nejdříve zase 22. ledna. Kdo se tu ale stará o duše farníků, respektive občanů? Kdo nám podá zprávy o tom, co se děje v sakristii? Tu „hru na babu“ nejlépe vystihl při dnešním zasedání Miroslav Kalousek, poslanec a předseda poslaneckého klubu TOP 09, dlouholetý zastánce restitucí, svým tweetem:

Rozpočtový výbor právě teď doporučil sněmovně schválit komunistický návrh o “zdanění církevních restitucí”. Pro hlasovaly frakce ANO, ČSSD, SPD a KSČM. Proti : ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Piráti se zdrželi. Principy právního státu jsou poplivány arogancí moci.


Žádné komentáře:

Okomentovat