translate - traduire

Zobrazují se příspěvky se štítkemJiří Zimola. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJiří Zimola. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 28. února 2019

Jiří Zimola exkluzivně pro EuroZprávy: Nechci vstupovat do stejné řeky. Koho si ČSSD zvolí, toho bude mít!

> politika > česká > ČSSD > rozhovor vyšel na EuroZprávy.cz, dne 28. února 2019.

ROZHOVOR - Před rokem si vzal na Střelnici v Hradci Králové, kde se konal 40. sjezd ČSSD na oči „růžové brýle“. Stal se 1. místopředsedou, a všechno to vypadalo nadějně. Možná, že byl jen naivní. Na podzim loňského roku podal demisi a řekl, že to byla „mission impossible“. Dnes Jiří Zimola, novopečený předseda jihočeské organizace ČSSD, tvrdí, že nechce „bojovat na více frontách“, není už „naivní“ a nechce „vstupovat do stejné řeky“.

středa 27. února 2019

ČSSD si chystá hrob? Krysy opouštějí loď! A hlavně: řízené „mládí vpřed“!

> politika > Česko > ČSSD > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 26. února 2019.

Koncem tohoto týdne bude ČSSD volit nové vedení. Zdá se ovšem, že žádnou střelbu v kulturním domě Střelnice, kde se již tradičně v Hradci králové „oranžoví“ scházejí, očekávat nelze. Jan Hamáček, stávající předseda, nemá protikandidáta a nominací má celkem 11 ze 14 krajů. Ocitla se ČSSD v bodě zlomu?

čtvrtek 8. listopadu 2018

Zimola svou rezignací vyhlásil vlastní kandidaturu do čele ČSSD!



> politika > česká > ČSSD > komentář vyšel na EuroZpravy.cz, dne 8. listopadu 2018.

Nepřišlo to jako blesk z čistého nebe. I když ve chvíli, kdy Jiří Zimola, do té chvíle místopředseda ČSSD, včera ohlásil tiskovou konferenci, to tak vypadalo. Nebo spíše – mělo vypadat. Vypadá to ale především, že v nejvyšších patrech „chlapů, co spolu mluvěj“, pěkně zatuhlo. Demise Zimoly, šéfa rebelské platformy zachraňme ČSSD, je faktickým vyhlášením jeho kandidatury na předsedu strany.

úterý 23. října 2018

Tonoucí česká levice se chytá stébla (bez) moci

> politika > česká > ČSSD, KSČM > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 22. října 2018.
Víkendové jednání dvou tradičních politických stran, totiž ČSSD a KSČM, přineslo výsledky, které připomínají, proč jejich popularita u veřejnosti rapidně klesá. Ani jedna není schopna provést sebereflexi. Každá jedna, i dohromady, tím pádem připomínají tonoucí, kteří se chytají i toho posledního stébla (moci). V případě KSČM by se možná slušelo říci i onu okřídlenou větu, že „odchází na smetiště dějin“. Přitom by tomu tak nemuselo být.