vyšlo na www.literarni.cz, 13. srpna 2014
Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa, nejsou příliš známí. Tvoří přitom pilíře sovětského disidentství. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?
Dnes přinášíme příběh jedná ženy, Larisy Bogorazové-Bruchmanové, jejíž angažmá na podporu lidských práv označil New York Times ve svém nekrologu , za „morální tvrdohlavost, jež pomohla utvářet hnutí“.
Zatýkání, vězení, tábory – to byla pro Larisu Bogorazovou-Bruchmanovou škola, jíž neprochází každé dítě. Toto předurčení, jež postihlo část její rodiny, bylo rozhodující měrou přítomno i v jejím rozhodnutí zasazovat se v budoucnu o lidská práva.
Oba její rodiče si prošli občanskou válkou – pracovali v politickém oddělení aparátu armády. Otec Josif Bogoraz po vzniku Sovětského svazu působil jako člen Státní plánovací komise a vedoucí katedry ekonomické fakulty na univerzitě v Charkově. V druhé polovině 30. let byl obviněn z trockismu a zatčen. Byl odsouzen a v letech 1936-1941 si odpykával trest v nechvalně proslulém Vorkutlagu.
Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa, nejsou příliš známí. Tvoří přitom pilíře sovětského disidentství. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?
 |
| Larisa s prvním manželem Julijem Danielem a synem Alexandrem. |
Zatýkání, vězení, tábory – to byla pro Larisu Bogorazovou-Bruchmanovou škola, jíž neprochází každé dítě. Toto předurčení, jež postihlo část její rodiny, bylo rozhodující měrou přítomno i v jejím rozhodnutí zasazovat se v budoucnu o lidská práva.
Oba její rodiče si prošli občanskou válkou – pracovali v politickém oddělení aparátu armády. Otec Josif Bogoraz po vzniku Sovětského svazu působil jako člen Státní plánovací komise a vedoucí katedry ekonomické fakulty na univerzitě v Charkově. V druhé polovině 30. let byl obviněn z trockismu a zatčen. Byl odsouzen a v letech 1936-1941 si odpykával trest v nechvalně proslulém Vorkutlagu.
