translate - traduire

pondělí 5. listopadu 2018

Senátní klid před bouří: Kuberova hvězda stoupá vzhůru

> politika > česká > Senát > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 2. listopadu 2018.

Noví senátoři si teprve v těchto dnech prohlížejí své čerstvé kanceláře. Ti staří, i když kanceláře již mají, v nich ale často nepobývají. „Všechno vypukne až v polovině listopadu, teď je takový klid před bouří,“ směje se jeden z nich. Přesto ale v zákulisí probíhají jednání, z nich by měl vzejít nakonec nový šéf Senátu. O jménech, jež proskočila na veřejnost, se vedou jednání, do kterých vidí málokdo. Jednání ale rozhodně nemají podobu žádné bitvy, jak to někdy v médiích vypadá, je to spíše takové „poziční převalování“.

Dva nejsilnější senátorské kluby: Starostové a nezávislí (STAN) a Občanská demokratická (ODS) mají svorně po 18 senátorech. Zatímco ODS dlouhodobě nasazuje těžkou váhu v podobě populárního teplického starosty Jaroslava Kubery, STAN přešlapuje na místě a vytáhne tu nezávislého Jiřího Růžičku, tu Zbyňka Linharta, v poslední době dokonce i šéfa svého klubu Jana Horníka.

Ten sice svou ambici v nedávném rozhovory pro EuroZprávy.cz odmítl, ale co bylo včera, nemusí být dnes. Tento klub totiž zároveň striktně nevylučuje ani to, že by podpořil senátora Václava Hampla, bývalého rektora Univerzity Karlovy – a nezávislého z klubu KDU-ČSL.

Někteří asistenci a blízcí spolupracovníci ani nepředstírají, že se nacházejí ve Valdštejnském paláci, sídle horní komory parlamentu České republiky: svůj čas dělí mezi vyloženě volnočasové aktivity (třeba ve stanu), nebo se právě nacházejí někde v zahraničí (Izrael), někteří řeší i své akutní zdravotní problémy (třeba se slinivkou). To, že se v zásadě nic neděje, by nás ale nemělo nechat v klidu. Klub gentlemanů, který bývá veřejností považován spíše za odkladiště vysloužilých politiků, ne-li přímo za zbytečnou instituci, jak se nedávno čerstvě vyjádřil prezident Miloš Zeman. Prezident Zeman tím občas vyvolá lehkou kontroverzi, není to ale nic vážného. Senát není místem testosteronových ambicí, a senátoři to berou s nadhledem.

Mezi populární senátory dlouhodobě patří Jaroslav Kubera, který je jako jeden z mála znám svými názory, dokonce občas i nějakou tou svatbou (po 50 letech se v září opět oženil s tou samou ženou), ne-li nějakou tou rolí ve filmu – naposledy si střihl postavu prezidenta Edvarda Beneše ve filmu Toman režiséra Ondřeje Trojana.

Senát, tato instituce za 600 miliónů ročně, bývá pravidelně trnem v oku politikům, kteří si o ní myslí své, i když pro případ nějakém té krize se právě odtud rekrutuje zástupce prezidenta. Dokud krize nenastane, mohou se všichni bohorovně utěšovat představou, že Senát tu je jakýsi luxus, bez valné mocenské váhy – ani pro schvalování rozpočet, ani pro volbu prezidenta. Ta ještě za bývalého prezidenta Václava Klause měla dosti divokou podobu. Na to ale mnozí, kteří kritizují volbu přímou již zapomněli. Faktem ale je, že tím senát připravili o důležitou pravomoc.

Část senátorů by chtěla vidět proto senát jako místo pro „legální odboj“, který by se vedl logicky právě proti prezidentovi. Tímto odhodláním se někteří vyloženě netají, zejména tehdy, když dostanou „ponižující pozvánku“ na rituál státních vyznamenání. Představa o klubu gentlemanů ale v posledních dnech mění barvy, neboť se v senátu začalo spekulovat, že by volba šéfa horní komory mohla být tajná, a dokonce by se přímo hlasovalo. Představa konsensu, který v senátu převládá, podobně jako tomu bývalo v Evropském parlamentu, bere pomalu za své. Překvapivé je, že tato myšlenka přichází z klubu KDU-ČSL, který není nejsilnější, tvoří ho ale 15 senátorů, ale patrně o to více náchylný prosadit svého muže do čela.

Ačkoliv klub ANO, tvořený pouze šesti senátory, vyhlíží vedle svých početnějších, jako chudí příbuzný, zdá se, že dokázal v posledních dnech iniciativně zaperlit ve vyjednávání s ODS. Hnutí ANO se tak dostalo do hry, o níž se mu po výprasku z počátku října – ve volbách senátních i komunálních v Praze - ani nezdálo.

Má to svoji logiku: pokud se budou vítězové příliš holedbat svými triumfy a čechrat si peří – posílila zejména představa, že se do Senátu dostali významní prezidentští kandidáti – může se jim stát, že nezastaví kandidáta, který půjde na ruku jak vládě, tak prezidentovi. A letitého senátora Kuberu spojuje s prezidentem nejen fakt, že oba jsou vášnivými kuřáky, ale i to, že si nezakrývaně tykají.

Senátor Kubera, o němž se někteří vyjadřují pro jeho prostořekost s despektem, ovšem již minule odmítl návrhy, aby sám kandidoval na prezidenta. Jeho podpora ze strany ANO (a varianty u stále početného klubu ČSSD) mohou nečekaně zamíchat kartami na stole. A učinit s Kubera muže, který se bude chtít sám předvést v tom nejlepším, nejen ceremoniálním, světle. Jeho hvězda září, v těchto dnech to dokonce vypadá, že nezadržitelně stoupá vzhůru.

Žádné komentáře:

Okomentovat