Pedofilie. Presumpce nevinnosti, na kterou se odvolal papež František v případě kardinála a lyonského arcibiskupa Philippa Barbarina, je postojem naprosto pokryteckým. U jezuity se není čemu divit, poznamenává v komentáři francouzské rádio RTL.
Barbarin předložil papeži svou demisi kvůli tomu, že byl odsouzen k šesti měsícům nepodmíněné vazby za to, že neodsoudil sexuální zneužívání ve své vlastní diocézi. A co na to papež František? Odvolal se na „presumci nevinny“.
Kde je spravedlnost lidská? A kde je ta církevní?
Odvolávat se na „presumpci neviny“, když víme, že pro církev má „církevní spravedlnost“ přednost před „spravedlností lidí“, to není žádná samozřejmost, míní komentátorka Alba Venturová. Od jezuity to není ale není až tak překvapující, míní. Případ je ovšem podle ní tak vážný, že je to gesto „zatraceně“ pokrytecké. „Přemýšlel skutečně papež František, alespoň na okamžik, že mu tento příběh o presumpci neviny spolkneme?“ ptá se.
„Myslel si snad, že si člověk řekne: Waouh, to je ale revoluční církev, když se od nynějška podvoluje spravedlnosti lidí, občanské spravedlnosti?“
Pro komentátorku RTL je papežův postoj „ztracenou příležitostí“, historickým okamžikem, při němž se mohla církev posunout směrem k modernitě. „Církev mohla ukázat, že je tu nový obrat. Mohla ukázat, že její systém směřuje k menší zatuhlosti, že je schopna se reformovat a podívat se na sebe zpříma. Bylo by to znamení modernity a otevřenosti,“ míní Venturová.
Místo toho je tu ale obraz církve, která se zbavuje odpovědnosti navzdory závažnosti skutečností. Odráží to jen „katastrofický obraz“, podobně jako v případu australského kardinála ve vězení, který církev nikdy neodsoudila. Také v tomto případě, kdy je nejvyšší hodnostář francouzské církve, odsouzený za mlčení v případech sexuálního zneužívání, je to stejné: ani tentokrát nedošlo ze strany papeže a tím pádem ani katolické církve k odsouzení, nýbrž odmítnutí jeho rezignace.
Papež jako vězeň církevního aparátu
„Musíte mít velmi pevnou víru, aby to s vámi nepohnulo,“ soudí komentátorka. Co se tu vzkazuje obětem? Jaký to smutek! „Ne, nešlo to udělat méně bratrsky. Papež, který se tak rád spokojí s prázdnými bonmoty, má daleko větší těžkosti s činy,“ tvrdí RTL. Člověk si mohl, připomíná, nějakou chvíli myslet, že skandály tento papež dokáže překonat. „Někteří věřili, že zvláště papež František nebude tolerovat Augiášovy chlévy. Ještě donedávna se zdálo, že vzal do ruky organizaci velkého summitu o pedofilii, během něhož obhajoval nulovou toleranci vůči pedofilním kněžím,“ připomíná Alba Venturová.
„Kecy!“ říká. „Instituce jsou na prvním místě, předcházejí sankcím a co hůře, stojí i před soucitem. Za jeho úsměvem a jeho zdánlivou dobromyslností je tento papež nakonec vězněm toho, čím ve skutečnosti je: uzamčený ve svém klerikalismu, sešněrovaný starým aparátem církve, která není schopná opustit své mlčení. A to mlčení je hříšné,“ uzavírá.
Žádné komentáře:
Okomentovat