translate - traduire

středa 27. března 2019

Klaus byl vyloučen! U Klausů v kuchyni aneb Je velmi obtížné být synem Václava Klause

> politika > Česko > ODS > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 20. března 2019.

Státy vznikají a zanikají. Stejné je tomu i se stranami. Pokud ale nějaká strana vznikla „v kuchyni“ jedné rodiny, vypadá to, že na ni má ta rodina právo. Ano, někdy to vypadalo, že „některé rodiny“ si dělaly nárok i na státy. Vyloučení Václava Klause ml. z řad Občanské demokratické strany (ODS) by možná byla marginálie na české politické scéně, nebýt té kuchyně.

Vzpomínky na budoucnost: ODS jako Klausův klan?

Jaká byla vlastně ta kuchyně? O tom není moc informací: dá se nicméně očekávat, že svou roli tu hrály nejen muži, ale i ženy. Jednou z těch výrazných žen byla Livia Klausová, choť „táty Klause“, jak se mu říkávalo, která když stranický a vládní „dům hořel“, našla na lednici (v kuchyni) vzkaz: „Čau tati… zdravím tě a věřím, že jsi se nenechal otrávit. Tvé svědomí je čisté, a tím se od nich odlišuješ. Zkrátka nestrpěli a nemohli strávit, že jsi o něco schopnější a chytřejší než oni a využili ke svému postupu nechutných praktik. Vyhrál jsi morálně a lidsky, jsem rád, že jsem tvůj syn." Ten vzkaz nenapsal syn Václav, ale syn Jan.

Jistě, je velmi obtížné být synem Václava Klause. Toho Václava Klause, který byl vždy schopen svou mimořádnou autoritou, vytěžit za těch dvanáct let, kdy stál na čele „první autentické pravicové strany, pro ODS to nejlepší. Měl vždy tah na branku, uměl i „míčky přes síť“, ale byl většinou sólista. Mnozí to považovali za výraz „vyspělé individuality“. Klaus nicméně zároveň dokázal jedno podstatné, co zatím chybí jeho mladšímu synovi: mít na všechno „své lidi“.

„Tátovi Klausovi“ nechyběl totiž kdysi „mozek“ Miroslav Macek (v počátcích výrazný „koncepční guru“ Dušan Tříska), ani „páter“ Josef Zieleniec, nechyběl ani „balvan“ Petr Čermák, který se o „vše postaral“. Měl nakonec i svého „kancléře“ Jiřího Weigla i své „pero“ Ladislava Jakla. A to tu nemluvím o široké vlivové síti, z niž dosud žije on i jeho okolí ve vile v Dejvicích, kde sídlí Institut Václava Klause. Co z toho má Václav Klaus ml.? Kromě výměny manželek, patrně už nic. Jeho výroky poslední dobou zaujaly, ale člověk, místo aby se nich třeba pobavil, spíše se otřásl hnusem.

Přesto je tu cosi, co tohoto zasloužilého nositele „prokletého jména“ budí vpřed! Nemusíte být zrovna ani Petrem Fialou, stávajícím předsedou této strany, ani nějakou „kikinou“ z Vinohrad, abyste zaznamenali, že si „mladý Klaus“, jenž v září dovrší již požehnaného věku abrahámovského, „dělá čáku“ na něco víc, než být jen „expertem, na školství“. V této věci je jistě nejzasloužilejší, ale proto, aby říkal, že „nedostatkem českého školství (je) ztráta hodnot, důslednosti, demotivace pedagogů a ředitelů a mrhání financemi“, nemusíte být ani expertem. To pochopí, a bohužel dnes ví, i docela malé dítě.

Chybí tu národovecký rozruch. Bude to lepší?

„Mladý Klaus“ se ale evidentně rozhodl ODS trochu „více rozhodit“, a tak vyrukoval hned s několika výroky, které již byly citovány zcela všude. Jeden se týkal české účasti na misi v Afghánistánu, za což by ještě mohl být jenom kritizován, kdyby po ní nepřišla těžkotonážní nálož v podobě přebírání zákonů o GDPR k židovským „dobrovolným transportům“. Jádro obou výroků má svou racionalitu, i když exponenciálně zvrhlou.

Zatímco v Afghánistánu umírají čeští vojáci, na základě svého dobrovolného (a placeného) angažmá (byť bez mandátu OSN), židé umírali v transportech jaksi „nedobrovolně povinně“, pokud – jak praví přísloví - „zůstali optimisty“ (jaksi „zadarmo a rádi“). Řečmi o tom, že Klaus miluje Izrael, to opravdu nevylepšil...

Rozhodnutí ODS vyloučit Klause ml. je sice sporné, ale jeden ho pochopí, i když není členem ODS. Kromě pozičního boje, která je doménou všech stran politického spektra, by mělo být ale jasné, že přesně toto by mělo být pro neohroženého „muže bez železné masky“ tím správným signálem. Zbývá mu ještě pár dní, než může zaregistrovat svou kandidátku do Evropského parlamentu, aby mohl dělat rozruch v Evropě. Zdá se ale, že touží dělat rozruch spíše v české kotlině.

Tomio Okamura, předseda strany Svoboda a přímá demokracie (SPD), by ho mohl přijmout s otevřenou náručí. Po x-tém převratu uvnitř svého uskupení, jehož číst se odštěpila, by mohli – Okamura i Klaus ml. – vytvořit zajímavý exotický tandem, na nějž jistě zálibně popatří nejeden národovec. A o to tady nakonec jde: národovectví, jak ho předvádí podporou německé Alternativy pro Německo (AfD) a francouzské Národního sdružení (RN) již dávno jeho „táta“, tu zatím ve své vyhraněné podobě opravdu chybí. SPD zatím vypadá jako pučistický spolek, ODS je mnohem více „fialová“, než „modrá“.

Něco ve stylu československé národní demokracie (ČsND) prvorepublikové, jíž stál na čele kdysi JUDr. Karel Kramář. Také jemu se kdysi říkalo „národní mučedník“. Tím je Václav Klaus ml. zatím pouze pro ruský Sputnik.

Žádné komentáře:

Okomentovat