> ukázky vyšly na portálu literární.cz dne 14. ledna 2015
Nejnovější román francouzského spisovatele Michela Houellebecqa Soumission (Podmanění), který vydalo počátkem ledna nakladatelství Flammarion, snová temnou perspektivu francouzského sociálně-politického vývoje v roce 2022. Moci se ujmou umírnění islamisté, kteří promění slavnou Sorbonnu na islámskou univerzitu a hlavnímu hrdinovi Françoisovi, profesoru literatury – jenž jinak svůj život ubíjí v samotě a citovém zoufalství –, nabídnou pokračování jeho kariéry. Pod jednou podmínkou: musí konvertovat k islámu.
Šestý román spisovatele Houellebecqa, držitele Goncourtovy ceny, je temným příběhem osobního selhání, jež autor prokládá aktuálními satirickými glosami ke stavu francouzské a západní společnosti.
Ukázka (str. 35)
Když jsem odcházel ze svého kurzu (co asi může zajímat ty dvě panny v burce na Jeanu Lorrainovi, tom nechutném buzíkovi, který o sobě sám řekl, že je enfilanthrope; vědí jejich otcové o přesném obsahu jejich studií? Musí literatura doslova všechno vydržet?), narazil jsem na Marie-Françoise, jež pojala myšlenku, abychom spolu šli na oběd. Vypadá to, že můj den bude rozhodně sociálně nabitý.
Měl jsem v oblibě tuhle zábavnou starou brécu, žíznící po všech klepech; její profesorská dávnověkost a její účast v některých univerzitních poradních výborech dávala jejím klepům na váze a významu; rozhodně oproti těm, jež přinášel Steve – ty se jevily jako naprosto bezvýznamné. Vybrala marockou restauraci v ulici Monge, takže to vypadá, že můj den bude zároveň dnem halalu.
„Matka Delouzová,“ začala v okamžiku, kdy číšník přinášel naše talíře, „sedí na vystřelovacím křesle. Národní rada univerzit, která se schází počátkem června, pravděpodobně jmenuje na její místo Roberta Redigera.“
Nejnovější román francouzského spisovatele Michela Houellebecqa Soumission (Podmanění), který vydalo počátkem ledna nakladatelství Flammarion, snová temnou perspektivu francouzského sociálně-politického vývoje v roce 2022. Moci se ujmou umírnění islamisté, kteří promění slavnou Sorbonnu na islámskou univerzitu a hlavnímu hrdinovi Françoisovi, profesoru literatury – jenž jinak svůj život ubíjí v samotě a citovém zoufalství –, nabídnou pokračování jeho kariéry. Pod jednou podmínkou: musí konvertovat k islámu.
Šestý román spisovatele Houellebecqa, držitele Goncourtovy ceny, je temným příběhem osobního selhání, jež autor prokládá aktuálními satirickými glosami ke stavu francouzské a západní společnosti.
 |
| Obálka vydání posledního románu. |
Když jsem odcházel ze svého kurzu (co asi může zajímat ty dvě panny v burce na Jeanu Lorrainovi, tom nechutném buzíkovi, který o sobě sám řekl, že je enfilanthrope; vědí jejich otcové o přesném obsahu jejich studií? Musí literatura doslova všechno vydržet?), narazil jsem na Marie-Françoise, jež pojala myšlenku, abychom spolu šli na oběd. Vypadá to, že můj den bude rozhodně sociálně nabitý.
Měl jsem v oblibě tuhle zábavnou starou brécu, žíznící po všech klepech; její profesorská dávnověkost a její účast v některých univerzitních poradních výborech dávala jejím klepům na váze a významu; rozhodně oproti těm, jež přinášel Steve – ty se jevily jako naprosto bezvýznamné. Vybrala marockou restauraci v ulici Monge, takže to vypadá, že můj den bude zároveň dnem halalu.
„Matka Delouzová,“ začala v okamžiku, kdy číšník přinášel naše talíře, „sedí na vystřelovacím křesle. Národní rada univerzit, která se schází počátkem června, pravděpodobně jmenuje na její místo Roberta Redigera.“
