translate - traduire

pondělí 10. července 2017

Nové tváře bloudí Bourbonským palácem

> politika  Francie > odvysíláno na Českém rozhlasu Plus, dne 29. června 2017.

„Doleva?“ – „Doprava?“ – „Do 1. patra, nebo do přízemí?“ ptá se Marine Le Penová, předsedkyně Národní fronty, ale nyní především nová poslankyně, jedna z 577, ne ovšem zcela zanedbatelná. Televize BFMTV vysílá tento orientační pochod Le Penové v kuloárech Bourbonského paláce s jistou dávkou škodolibosti – můžete ho vidět i na internetu. Podobný zmatek neměla v hlavě pouze Le Penová, potíže s orientací mělo i dalších 423 nových poslanců, kteří ze 75 % obměnili francouzské Národní shromáždění – a od tohoto úterý i počet dosavadních křesel.

Kromě nových poslanců, najdeme v Národním shromáždění mnoho z těch, kteří se dokázali úspěšně recyklovat. Typický příkladem je čerstvě zvolený předseda François de Rugy, třiačtyřicetiletý kandidát Republiky na pochodu (LREM), který má za sebou kariéru lokálního politika v Nantes, angažmá při podpoře levicové vlády Jeana-Marca Ayraulta, a to v dresu ekologů, kteří v té době nezavrhli spolupráci s hollandovskými socialisty. Ačkoliv se nikdy nestal ministrem, pochopil velice rychle, kde je jeho místo - inu, na pochodu (en marche). „Typický produkt politického cynismu,“ označila jeho vítězství Marine Le Penová.

Ačkoliv se de Rugy účastnil primárek levice v počátku roku, odmítl veřejně podpořit vítězného kandidáta Benoîta Hamona. „To byla morální chyba,“ označil tehdy jeho postoj šéf socialistů Jeana-Christophe Cambadélis. Poslanec za 1. okrsek Loire-Atlantique získal nyní většinu hlasů v tajné volbě 353 hlasů proti Jeanu-Claudu Taugourdeauovi, kandidátu Republikánů, kterému se dostalo 94 hlasů. Jako třetí se umístila Laure de la Raudièrová, kandidátka „konstruktivních“ Republikánů, tedy klubu, který podporuje prezidentskou většinu v parlamentu.

Klubů je dosud nejvíce v dějinách Páté republiky, zatím sedm – a není vyloučeno, že vzniknou další. Nejsilnější, tvořený 308 poslanci, má Macronova LREM, 100 mají pravicoví Republikáni (LR) – ale pozor, jsou tu i již zmínění Republikáni „konstruktivní“ – mají 35 poslanců. Třetí největší poslanecký klubem – o 42 členech – tvoří centristické Demokratické hnutí (MoDem).

Levicové kluby vypadají jako do mariáše, socialisté, přejmenovaní na Novou levici (NG) mají 31 poslanců, Mélenchonova Nepoddajná Francie (17 poslanců). O jednoho méně, tedy 16, má radikální levice, tzv. demokratická a republikánská (GDR). Nezapsaných, mezi nimiž je i bývalý premiér Manuel Valls, je 18 - on, stejně jako osm poslanců Národní fronty, usiluje rovněž o vznik svého klubu.

Než dojde k tomu, že zaujmou své pevné pozice, třeba k reformě zákoníku práce, budeme se ještě chvíli zabývat čísly, poslaneckou sociologií. Oproti minulým pěti letům stoupl počet žen: z 27 % na 39 %, Shromáždění má nyní 224 poslankyň. Průměrný věk poslanců se naopak snížil: z 54, 8 let na 48, 7. Sociálně a vzdělanostně jsou poslanci zástupci především soukromého sektoru (97), funkcionářů (82) a učitelů (71); celkem 288 má vysokoškolské vzdělání: převládají práva, politické vědy a obchodní školy. Dokáží se všichni rychle zorientovat? 

Zatím trochu bloudí…

Žádné komentáře:

Okomentovat