translate - traduire

čtvrtek 5. března 2015

Strašák Národní fronty se vznáší nad vodami Doubs

odvysíláno v Českém rozhlasu Plus, dne 8. února 2015

Dvě ženy, jedna strana: Národní fronta - trochu v Doubs vyděsila.
Všechny oči ve Francii se tuto neděli, 8. února, upírají do 4. správního okrsku departmentu Doubs – východního výběžku, jímž protéká stejnojmenná řeka, hraničící se švýcarským kantonem Vaud.

Minulý víkend zde totiž v prvním kole doplňovacím parlamentních voleb zvítězila kandidátka Národní fronty (FN) Sophie Montelová s výsledkem 32, 6%. Může to vypadat jako další ze zpráv o nezadržitelném nástupu národních populistů ve Francii – a to jaksi navzdory „národní jednotě“ z 11. ledna. Je to ale trochu složitější.

S největší pravděpodobností, hraničící s jistotou totiž v druhém kole vyhraje socialista Frédéric Barbier, jenž v prvním kole stál pouze tři procentní body za Montelovou. Prohra Svazu pro lidové hnutí (UMP), jenž poprvé od roku 2012 nepostoupil do druhého kola voleb, je překvapivá. To, co vyvolává nyní takové vzrušení, je ovšem chování špiček UMP, jež se zdá být kardinálně rozděleno v otázce podpory ve druhém kole.

Je třeba stát za Alainem Juppém, který se vyslovil pro „republikánskou frontu“, a tím pádem pro volbu socialisty, nebo lavírovat jako předseda UMP Nicolas Sarkozy, který nedal „jasný pokyn“? Ve francouzštině se tomu říká „ni-ni“, ani tak, ani onak. Kritici Sarkozyho politiky vidí v této taktice nadbíhání populistům. Jenže, pokud by vyhrála Národní fronta, socialisté by ztratili v parlamentu většinu. To už by možná stálo za tu oběť... K tomuto postupu se přidal i jindy velmi kritický François Fillon, bývalý Sarkozyho premiér.

Strana Marine Le Penové se samozřejmě snaží symbolicky vytlouci z úspěchu své kandidátky, co to dá. Jde navíc o volební okrsek, jehož se v Národním shromáždění vzdal Pierre Moscovici, než nastoupil do Evropské komise, což činí z tohoto místa symbolickou volbu: nejen proti socialistům, ale i proti celé Evropě.

Překvapení, jež by přineslo vítězství frontistů, je ovšem stále možné. Levice, která je značně roztříštěná, jenom s velkými obtížemi hledá společného jmenovatele. Nízká volební účast pohybující se kolem 35% v prvním kole navíc nahrává populistům.

Nakonec se ale nade vším vznáší kalkulace prezidentského roku 2017, pro nějž zatím podle dvou posledních výzkumů veřejného mínění (IFOP a CSA) je favoritkou prvního kola Marine Le Penová. Napětí mezi Juppém a Sarkozym ve skutečnosti vychází z úmyslů oslovit své voliče k tomuto klání. Juppé jede na umírněné vlně, jež zahrnuje i centristy a část levice, Sarkozy se opírá o tvrdé jádro UMP, jež se místy přechyluje k Národní frontě.

Ať tak, a nebo onak, nezbývá než souhlasit s Gérardem Longuetem, senátorem UMP. Ten totiž soudí, jak napsal v liberálně-levicovém večerníku Le Monde, že „republika není v žádném ohledu ohrožena Národní frontou“. To, co za dlouhá desetiletí ohrožovalo nejvíce demokracii ve Francii, byly spíše plané sliby, zastírání problémů a politický kýč, jenž z frontistů dělal většího strašáka, než ve skutečnosti kdy býval.

Žádné komentáře:

Okomentovat