publikováno na Britských listech dne 5. května 2015
Potkal jsem svoji Odettu. Patrně se tak muselo stát. Člověk si asi opravdu nemá zahrávat s časem, byť nesdílím názor, že se s tím nedá vůbec nic dělat. Nesnáším ale hlavně tu ulepenou fatalitu, hraničící s pocitem, že jsme zcela v zajetí jakési předurčenosti, jež si s námi prostě jen pohrává, jak je jí libo. Není mi to prostě libo. Odetta ovšem – jakkoliv se dá její chování popsat méně slovy – je ryze současná. A miluje zvláštní slovní spojení.
Odpovídá tomu i její styl esemesek, jež s oblibou zahajuje oslovením: Hele! Pokud možno bez versálek. Například ta nejlepší (ponechávám autentické znění bez nedopsaných čárek a velkých písmen): „hele, já začínam mít blbej pocit, že když se s tebou nechci vyspat, je nefér, abych se s tebou dál bavila, protože tak asi akorát plýtvam tvym časem...“
 |
| Ornella Muti ve filmu Un amour de Swann (Swannova láska, 1984). |
Odpovídá tomu i její styl esemesek, jež s oblibou zahajuje oslovením: Hele! Pokud možno bez versálek. Například ta nejlepší (ponechávám autentické znění bez nedopsaných čárek a velkých písmen): „hele, já začínam mít blbej pocit, že když se s tebou nechci vyspat, je nefér, abych se s tebou dál bavila, protože tak asi akorát plýtvam tvym časem...“
