Velká Británie nyní potřebuje druhé referendum. To, co nyní zažíváme, je politické šílenství, říká na Ekonomickém fóru v Davosu v rozhovoru pro německý liberální týdeník Die Zeit Alexander Betts, profesor na Oxfordské univerzitě.
Politici mohli říct občanovi: Respektujeme výsledky referenda a budeme zkoumat všechny možnosti, jak opustit EU, ale stále nevíme, jak jak by mohl brexit vypadat. Jakmile to budeme vědět, budete moci znovu hlasovat. To by mohlo mnohem více legitimizovat druhé referendum, k němuž se nyní blížíme,“ tvrdí profesor Alexander Betts, který se na Oxfordské univerzitě zabývá migrací a mezinárodními vztahy.
Místo toho ale dnes existuje dohodnutý kompromis s EU, který ale nikdo v britském parlamentu nechce. Premiérka Theresa Mayová vyjednávala brexit s EU už dva a půl roku, přičemž došlo k příliš malému zapojení její vlastní strany, ale také opozice, soudí Betts.
Přesto si myslí, že premiérka Mayová není jediným člověkem, který je zodpovědný za současný výsledek. „Někteří říkají, že Theresa Mayová si zaslouží respekt. To je správné. Pracovala s brexitem s velkou důstojností, i když původně nechtěla vůbec EU opustit. Podle jejího názoru se pokoušela pro Británii vyjednat ten nejlepší kompromis,“ tvrdí.
Vystoupení bez dohody? Katastrofa politická, ekonomická a sociální!
Přesto si myslí, že se premiérka Mayová mohla ujistit mnohem dříve, co chce její vlastní strana a zda má vůbec šanci zajistit si v parlamentu většinu, protože skutečná debata začala až na počátku ledna. „Je příliš pozdě na to, aby Británie opustila EU v březnu,“ míní. I když je sporné, zda byla nějaká šance najít společnou mezi konzervativci, podle Bettse se o to měla premiérka alespoň pokusit. „To, co nyní vidíme, je politické šílenství,“ říká.
Jak se ale s tímto „politickým šílenstvím“ vypořádat? „Okolnosti diktují alternativy: můžeme se rozhodnout mezi odchodem bez dohody, setrváním v EU a druhem měkkého btrexitu, který bude založen na novém kompromisu,“ vypočítává alternativy. Jelikož neexistuje pro žádnou z alternativ většina v parlamentu, východiskem ze situace by nyní bylo „prodloužení lhůty pro vyjednávání s EU“. O tomto mechanismu se mluvil již před hlasováním v britském parlamentu, ten ale zatím premiérka Mayová odmítá, a trvá na odchodu koncem března.
Přestože premiérka Theresa Mayová trvá na tom, že Spojené království může zvládnout i řešení bez dohody, profesor Betts míní, že jediným řešením, které by překonalo neschopnost najít v parlamentu kompromis, znamená znovu se obrátit občany.
Nemáme mechanismus pro „druhé referendum“. A není to zrada?
Týdeník Die Zeit se ptá, jaké alternativy by měli občané rozhodnou: Zůstat? Mayové nový kompromis, nebo žádná dohoda? „Otázka je velkým problémem. Jakmile existují tři varianty na výběr, je to velmi komplikované. Proto potřebujeme spolupracovat s odborníky, kteří jsou s referendy dobře obeznámeni. Potřebujeme pracovní mechanismus pro druhé refendum,“ odpovídá.
Die Zeit: „Mnozí vidí ve druhém referendu zradu lidí. Bylo konečně již jednou hlasováno?“ Prefofesor Betts soudí, že tento argument neobstojí. „Nikdo v roce 2016 nevěděl, jak bude brexit nakonec vypadat. Celý proces byl neplatný a plný lží. To nás dovedlo k současné politické a ústavní krizi. Řešením této krize se zdá být pouze druhé referendum,“ opakuje.
Stav současné britské demokracie, míní Die Zeit, je na pováženou. Britská politika ztratila „důvěryhodnost a důvěru“ mezi občany. „Jaká je podle vás největší škoda na britské demokracii?“ ptá se. Podle profesora Bretta není vše jen výsledkem referenda a brexitu.
„Referendum, bylo pro mnohé jen příležitostí k vyjádření své hluboké nedůvěry k politickému zřízení. Mluvíme příliš málo o skutečných důvodech, proč tolik lidí hlasovalo pro brexit. Proč tolik lidí v Německu hlasuje pro Alternativu pro Německo (AfD), proč se stal Donald Trump prezidentem Spojených států? Všechny tyto jevy mají něco společného,“ vysvětluje.
Najít způsoby spravedlivějšího rozdělování příjmů
Týdeník Die Zeit: „A co?“ - „Stačí se podívat na zeměpisné rozložení voličů. Například v těch regionech, kde byl brexit nejčastěji zvolen existoval před lety velký výrobní průmysl, který zaměstnával mnoho lidí. Tato pracovní místa již neexistují a už nikdy existovat nebudou. To se musí změnit. Musíme mnohem více mluvit o distribučních dopadech globalizace a automatizace,“ tvrdí Bretts. „Musíme lidem lépe vysvětlit, co se právě děje. Musíme najít alternativní představy o tom, jak by měla vypadat naše společnost v post-industriálním věku a pomoci chudým regionům severní Anglie získat sociální, politickou a ekonomickou sílu,“ vypočítává.
Tyto globální změny nelze podle profesora Bettse zastavit, ale můžeme nepopiratelné výhody, jež vyplývají z těchto změn, rozdělovat spravedlivěji. „Pokud se nám to nepodaří, polarizace v politice a ve společnosti se bude i nadále zvyšovat,“ varuje.
Proč se nedaří politikům vysvětlovat? „Existují dva důvody: za prvé, politické strany mohou jednodušeji mluvit o migraci a identitě, než o složitých důsledcích globalizace. Za druhé, mnozí voliči vědí příliš málo o tom, co se děje. Pokud se Brit rozhodnout o brexitu a ani neví, jak přesně funguje Evropská unie, jak by měl pochopit složitost globálních finančních trhů?“ ptá se.
A kdy doufáte, že to dokážeme? „Z historického hlediska vede trend směrem pokroku. To by mohlo být optimistické. Za posledních 50 let a za posledních 100 let došlo v Evropě k existenčním krizím. A zvládli jsme to,“ uzavírá profesor Betts z Oxfordské univerzity. Rozhovor s ním vedl novinář Marcus Gatzke.
Žádné komentáře:
Okomentovat