Britové se snaží o vystoupení z Evropské unie. Kromě mnoha jejích příznivců existují ale i ti, kteří se chtějí dostat ven. A nemají strach ani z brexitu bez dohody, píše v reportáži z Londýna korespondent německého konzervativně-liberálního listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Plná hala v londýnské čtvrti Westminster je zaplněna do posledního místa. Mnozí ještě čekají venku za dveřmi, neboť doufají, že jim podaří dostat dovnitř. To, co je všechny spojuje, je touha opustit Evropskou unii. Rychle a nekompromisně.
„A clean Brexit now!“ (Čistý brexit teď!) je napsáno na letácích, které se tu rozdávají, píše Marcus Theurer, londýnský korespondent FrankfurterAllgemeine Zeitung (FAZ), ve své reportáži z místa konání konference euroskeptického think-tanku The Bruges Group.
Rees-Mogg, když promluví, je jasné, kam patří
Hlavní hvězdou setkání je Jacob Rees-Mogg, konzervativní poslanec Dolní komory britského parlamentu, vlivný oponent premiérky Theresy Mayové a „velekněz ultra-brexitářů“. „Rees-Mogg, hubený, devětačtyřicetiletý vysoký muž, je tu lidovým hrdinou: nosí jako vždy bezvadně padnoucí dvouřadý oblek, a když otevře ústa, každý Brit pozná jeho přízvuk, který značí, že jde o muže z privilegované společenské třídy. Mluvené slovo je na ostrově znamením příslušnosti k třídě – a Rees-Mogg patří jednoznačně k té horní,“ píše FAZ.
„Elita ve Velké Británii,“ připomíná korespondent, „vyvolává u mnoha občanů podráždění. Rees-Mogg je však na tomto kmenovém shromáždění puristů brexitu oslavován jako rocková hvězda. Vedle mnoha novinářů přicházejí většinou starší lidé, koneckonců je pouze krátce po 13. hodiněpracovního dne.“
„Jacobe, všichni ti něco dlužíme,“ vítá ho moderátor. Ale je nejprve na Rogerovi Bootlovi, aby připravil půdu. Zakladatel analytického centra Capital Economics, je do jisté míry disidentem svého cechu: je jedním z mála odborníků, kteří považují brexit za ekonomický model k úspěchu. V euroskeptickém Daily Telegraphu píšeostatně pravidelné týdenní sloupky a je proto znám i širokému publiku.
Evropská unie nemá ráda „národní státy“, hlavně „ten náš“
Bootle vystoupí na pódium, na němž visí portrét Margaret Thatcherové. Za ním je velký ciferník, na němž se v projekci odpočítávají dny, jež zbývají do brexitu. Do 29. března zbývá: 65 dní, 9 hodin, 61 minut a 43 sekund. Současná smlouva o vystoupení Velké Británie z EU je zcela nepřijatelná, říká Bootle. Ale „No-Deal-Brexit“ by byl přijatelný. Velká část obchodu, kterou Spojené království má, se koneckonců odehrává mimo jednotný trh a celní unii s EU a pravidla Světovém obchodní organizace (WTO) jsou pro něj naprosto dostačující.
Varování mnoha odborníků, že pokud dojde k neřízenému odchodu Spojeného království a Gibraltaru, vyvolá to na kanálu La Manche, kde budou zavedeny celní kontroly, kilometrové fronty kamiónů, Bootle shazuje ze stolu se slovy: „To je naprostý nesmysl!“
Poté se ekonom odhodlá k politické řeči: „EU nemá ráda národní státy.“ A pokud by to snad někomu nebylo jasné, upřesní: „A hlavně nemá ráda náš národní stát.“ Velká Británie je podle Bootla jednou z mála evropských zemí, u které nedošlo v průběhu posledních sta let „ani k invazi, ani k diktatuře“. Instituce ostatních států „selhaly“, ale britské nikoliv. „My jsme jiní,“ říká. Sál bouří. Tento výrok - „My jsme jiní!“ - dal název také článku londýnského korespondenta FAZ.
Ekonom Bootle ale ještě není u konce, když se ptá. „Proč v Evropě neexistuje žádná vlna prosperity? Vnitřní trh je přece tak skvělý.“ Naráží na obchodní bídu a krizi v Řecku. On ale zná odpověď. Neomezený obchod v EU je sice „pěkná věc“, ale jeho význam je podle něj přeceňován. V Asii a jinde ve světě se obchod úspěšně uskutečňuje – a to i přes celní hranice a různé měny.
Británie se ale ani v zásadě nemusí obávat o svůj velký finanční sektor, míní Bootle. Již při zavedení euro před dvěma desetiletími se varování nenaplnila, a Britové si udrželi svou libru. „Už jste tam byli?“ ptá se v narážce na bankovní centrum v německém Frankfurtu. A ekonom Bootle se pozastavuje nad myšlenkou, že by mohla být nějaká města, jež by trumfla centrum finančnictví v Londýně, známou jako City of London.
Dohoda o brexitu je možná, „záblesk naděje“ tu je
Fotografové a kameramani se tlačí pod pódiem, když se ke slovu vrací poslanec Rees-Mogg. Ve Frankfurtu jsou samozřejmě lidé, míní, kteří se snaží zastavit brexit. Podle něj jde o „zneuctění (britské) ústavy“. Ale potom volí přece jenom oproti ekonomu Bootlovi trochu jiný tón, když poukazuje na to, že dokonce i v „současném otráveném politickém klimatu“ vytvořeném na ostrově brexitem stále existuje „záblesk naděje“ na urovnání a porozumění.
„Samozřejmě, že bych si přál, aby byla dohoda,“ říká Rees-Mogg. Současná dohoda o vystoupení s EU, kterou parlament minulý týden odmítl ve velkém rozsahu, jeale nepřijatelná. Především nesouhlasí s nouzovými předpisy o Severním Irsku, tzv. backstopem.
Opakuje: „Reforma smlouvy je možná.“ Znamená to nějakou změnu v postoji konzervativců? Toho odpoledne už i poslanec Rees-Mogg zní téměř jako někdo, kdo chce dostat duchy, které unikly z lahve, zase zpátky,“ píše Marcus Theurer ve FAZ.
Poslanec Rees-Mogg Souhlasí se svým předřečníkem Bootelem, že Británie se nemusí bát varianty „No-Deal-Brexitu“. „Ale jestli to dokážeme lépe, stojí můžeme to zkusit," říká. A pokud ne? Není-li změna dohody o odstoupení od smlouvy možná, pak dojde k neřízenému odchodu. „Ťik-ťak," říká poslanec Rees-Mogg a bez pohnutí se dívá na brexitové hodiny za ním. Bouřlivý potlesk.
Žádné komentáře:
Okomentovat