Rudolf Jindrák pro EuroZprávy.cz říká: „Evropa připomíná Titanic, kde šampaňské stále bouchá, orchestr hraje a loď mezitím již nabrala vodu!“

> politika > česká zahraniční politika > velký rozhovor vyšel na EuroZprávy, dne 16. října 2018.

Mohl být třikrát ministrem zahraničí, jednou i ministrem obrany. Rudolf Jindrák, ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky ale ví, co se sluší a patří. „Neměl jsem nikdy nějaké přehnané ambice,“ říká. „A potom,“ dodává a přehlíží svou kancelář s výhledem na dominantní katedrálu sv. Víta, „přesně vím, že v mé funkci musí být člověk zcela oddaný svému šéfovi.“

Bláznivý Petříček z Pocheho černého klobouku

> politika > česká republika > Evropská unie > komentář vyšel v EuroZprávy, dne 2. října 2018.

Neuvěřitelné se patrně stane skutkem. Vládní rošáda kolem jmenování ministra zahraničních věcí se blíží k svému vyvrcholení. Bláznovství mocných. Namísto europoslance Miroslava Pocheho vytáhl Jan Hamáček, předseda ČSSD, z klobouku jeho asistenta – Tomáše Petříčka. Nikdo nezná jeho názory, nikdo nezná ani jeho osobně.

Studentský vůdce Brož vidí Pánka jako dalšího prezidenta. A připomíná i Zemanovu dávnou přítelkyni

vyšlo na ParlamentníListy.cz, dne 16. listopadu 2014

25 LET OD LISTOPADU '89 Sirotci pravdy, dezertéři lásky. To je cyklus článků spoluautora výzvy "Děkujeme, odejděte!" Josefa Brože, kde píše i o svých vrstevnících z řad studentských vůdců Sametové revoluce.

Znalce Francie, novináře a překladatele teď vyzpovídaly ParlamentníListy.cz. Vyzývá, že je nejvyšší čas vytvořit základy nové společnosti. Šimon Pánek by podle něj měl v roce 2018 kandidovat na prezidenta.

Jak to vnímáte, když se o vás píše jako o jednom ze studentských vůdců?
Beru to v zásadě s nadhledem. Někdy mi to přijde i komické. Jako vůdce jsem se ostatně nikdy příliš necítil, a období, kdy jsem na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy vedl studentský časopis Situace, trvalo vlastně velmi krátce. Jenom rok, i když důležitý, tedy přelom roků 1988 až 1989. Z fakulty jsem byl nakonec vyhozen v létě 1989 a to další rozhodlo nějaké hnutí osudu. Byl jsem patrně s Andreou Sedláčkovou jeden z posledních českých exulantů v Paříži.