Fillonovo prezidentské štěstí v čase extrémů

> politika > Francie > analýza vyšla v deníku Mladá fronta Dnes, dne 25. listopadu 2016 

Z outsidera favoritem. Ani Juppé, ani Sarkozy. Na čele francouzské politické pravice se po zdrcujícím vítězství v prvním kole vynořil třetí vzadu: François Fillon. Dlohoudobě podceňovaný politik, bývalý Sarkozyho premiér, známý svým klidem a oddaností, pracuje přitom s radikální programovou vizí, kterou dlouho nikdo nebral vážně.

Dokáže bývalý premiér, Fillon jenž definitivně vyřadil ze hry ostře sledovaného (a svého) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho, probudit ducha gaullismu? Rozhodne kolo druhé tento víkend. Má Fillon jenom štěstí?

Svět, v němž si někdy myslíme, že žijeme - už skončil... - III. část

> politika > civilizace > rozhovor vyšel na portálu Parlamentních listů, dne 20. května 2016

Vazalský vztah „lásky-nenávisti“ mezi Ruskem a Ukrajinou je dán dějinami, ale i podobnými mravy. Co ale nabízí Ukrajině Evropa? Větší dluhy? Civilizační nejistotu? Politická perspektiva Evropy bude s Velkou Británií jen velmi obtížná - tato země hrála vždy roli amerického pudla.
> Svět, v němž si myslíme, že žijeme - už skončil - I. část
> Svět, v němž si myslíme, že žijeme - už skončil - II. část

PL: Ukrajinský politolog Vladimir Fesenko v rozhovoru pro LN tvrdí, že na jednu stranu jsou lidé na Ukrajině naštvaní a v žádném případě už by nevolili někoho, kdo by je vedl k Rusku. Faktickým odchodem Krymu i Donbasu prý v zásadě padla varianta, že by kyjevský parlament ovládli proruští politici. Současně se prý Západ nemá bát předčasných voleb na Ukrajině. V zemi se sice změny dějí, ale hodně pomalu a největším problémem jsou zkorumpovaní prokurátoři a soudci, na jejichž zničení nemá zájem ani Porošenko. Jak skrze tyto názory vidět situaci jak v Rusku, tak na Ukrajině?

Svět, v němž si někdy myslíme, že žijeme - už skončil... - I. část

> politika > civilizace > rozhovor vyšel na portálu Parlamentních listů, dne 20. května 2016

V geopolitice rozhodují zájmy. Rusové budou chtít vytlouct z angažmá v Sýrii maximum. Amerika hodně ztratila, ale Evropa má šanci nebýt jen lokální americký protektorát.

PL: Spojené státy spustily protiraketový systém v Rumunsku, Rusko ihned protestovalo s tím, že podnikne opatření. Jak to chápat, co to ze strategického hlediska znamená? Co se tím změní do budoucna? Jde o nutnou obranu proti Rusům, anebo akt agrese a provokace? Není škoda, že není systém nakonec u nás v Brdech, jak se plánovalo?

Konec jednoho světa

> politika > esej > vyšel na Britských listech dne 20. listopadu 2015

Za koho bychom se vlastně měli modlit?

Skoro se mi o tom nechce psát. Mám někdy i dojem, že to ani nemá cenu. Tolik přesvědčených je tu náhle odhodláno řešit věci silou – vím ale, že jde nakonec mnohdy jen o prázdná gesta. Nebo se pletu? Ať už se to týká 17. listopadu, 13. listopadu... (na datech záleží nakonec v posledním sledu)... kolik těch dat má význam, když vlastně se směšují věci, pojmy jsou jen pro ty, co je vůbec dosud zajímají?