Nové dělení sfér vlivu? Evropa zatím hledá své místo u stolu

> geopolitika > Rusko > USA > Evropa > Ukrajina > analýza Jehlice revue

Začal týdenní maratón, který by mohl přinést odpověď na otázku, zda „evropská bezpečnostní architektura“ dostane nové obrysy. Pozoruhodné na této snaze je zejména skutečnost, že o ní budou rozhodovat dva státy, bývalí soupeří ve „studené válce“, totiž Spojené státy americké a Ruská federace. Evropě nebylo ani nabídnuto místo u stolu.

Macron, prezident odsouzený k zániku?

> politika > Francie > Emanuel Macron > Marine Le Penová a další >analýza vyšla v Parlamentních listech, 30. dubna 2021.

Bude příštím francouzským rezidentem Macron, nebo Le Penová? Staronová otázka je znovu na stole. Do volby zbývá rok – a něco se změnilo. A není za tím žádné spiknutí.

Odvahu, Bismuthe!

> politika > společnost > Francie > esej > kronika procesu s Nicolasem Sarkozym > Deník Referendum, 8.března.2021.

Čtrnáct měsíců před dalšími prezidentskými volbami je bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve víru korupčních skandálů. On sám tvrdí, že kandidovat znovu nechce. Zachrání si tím alespoň vlastní čest?

Jacques Chirac, příběh muže, který se neměl rád

>  politika > Francie > diplomacie > prezident Jacques Chirac

Pohřeb Jacquese Chiraca, pátého prezidenta francouzské V. republiky, jenž skonal minulý čtvrtek 26. září, připomněl, že velké pocty, zejména ale lidové obliby, se může dostat státníkovi navzdory tomu, že on sám byl ve svých politických postojích a gestech velmi rozporuplný.

Hnutí „žlutých hvězd“ pokračuje dál, podpora ale klesá. Manifestantu v Bordeaux granát utrhl ruku. Děsivé video koluje na internetu!

> politika > Francie > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 11. prosince 2018.

Ačkoliv podpora hnutí „žlutých hvězd“ je ve Francii i nadále většinová, roste ale podíl těch, kteří si přejí manifestace ukončit. Potvrzují to podle agentury Reuters dva výzkumy veřejného mínění: OpinionWay pro televizi LCI a Odoxa pro list Le Figaro. Dnešní vydání listu Libération přináší rozhovor s manifestantem Antoinem, kterému granát při manifestaci utrhl ruku.

Božský Jupiter Macron končí! Chtěl být Bohem, dnes není ničím. Zažíváme poslední dny Páté republiky?

>  politika >  Francie >  komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 4. prosince 2018.

Ne, tohle není bagatela. Poprvé v dějinách Francouzské republiky, a rozhodně poprvé v dějinách Páté republiky, stojí před svými občany prezident, který chtěl být Bohem. Dnes není ničím. Stačily tři týdny. Prezident Emmanuel Macron, jenž o sobě ještě nedávno mluvil jako o božském Jupiteru, končí.

Před Marine Le Penovou se otevírají nové politické linie

politika > Francie > analýza publikována v Parlamentních listech, dne 14. prosince 2017

Stokrát pohřbívaná, stokrát oživlá. Zatímco by si mnozí přáli, po jejím neúspěchu v prezidentských volbách, aby již konečně zmizela ze scény – té francouzské, ale i té evropské – Marine Le Penová se vrací. Vstává z popela jako bájný Fénix? Od podzimu, po turbulencích uvnitř Národní fronty (FN), jde „kupředu k nové frontě“, jak zní název její politické kampaně.

Jupiter, nebo Harlekýn? Sto dnů Macronovy politické revoluce

> politika > Francie > komentář vyšel na Českém rozhlasu Plus, dne 10. srpna 2017.

Kdo vlastně ve Francii vládne? Prezident Emmanuel Macron, který sčítá své první úspěchy – o neúspěších nechce oficiálně nic slyšet – ví, že oněch prvních 100 dnů rozhoduje. Bylo tomu tak vždycky: za Hollanda, za Sarkozyho, za Chiraca, ba i za Mitterranda... pokud nechceme rovnou mluvit o zakladateli Páté republiky Charlesi de Gaullovi.

> Příspěvek k přehrání, ZDE

Macronův volný pád aneb Nebe hlásí velké jupiterské těžkosti!

> politika > Francie > analýza vyšla na Parlamentních listech, dne 26. července 2017.

Pýcha předchází pád. Stačil sotva měsíc, a prezident Emamnaul Macron společně se svým premiérem Édouardem Philippem, zaznamenali historický pád. Ve výzkumu veřejného mínění agentury Ifop-Fiducial za měsíc červenec se propadli oba o 10, respektive 8 procentních bodů. Prezident Macron z 64 na 54, premiér Philippe z 64 na 56 procent.

Výzkum, uskutečněný na reprezentativním vzorku 1947 respondentů ve dnech 17.-22. července, zveřejnil uplynulý víkend Journal du dimanche.

> AKTUÁLNĚ: Nejnovější výzkum YouGov, zveřejněný 2. srpna, dokonce pokles stanovil na 36%.

Macrona porazila rekordní neúčast voličů

> politika > Francie > komentář odvysílán v Českém rozhlasu Plus, dne 19. června 2017.

Po prvním kole se to zdálo být jasné. Je to jasné, ale... Ze 47 miliónů Francouzů, kteří byli zapsáni k parlamentním volbám, 43 % volilo prezidentskou Republiku na pochodu (LREM) – a toto hnutí získalo 306 křesel. Historický triumf prezidenta Emmanuela Macrona, jenž se zdál ještě minulý týden zbourat Národní shromáždění, se nekoná. Navzdory tomu, že jeho hnutí La République en marche! (Republika na pochodu!) získalo v Národním shrormáždění absolutní většinu, čelí celkově rekordní neúčastí, dokonce ještě vyšší než minulý týden.

> AKTUÁLNĚ: Nová vláda premiéra Édouarda Philippa, tzv. Philippe 2 - po odchodu tří ministrů MoDem (Bayrou, de Sarnezová, Goulardová) a Richarda Ferranda, ZDE.

Prezident Emmanuel Macron nedostal bianko šek

> analýza vyšla na portálu Parlamentních listů, dne 19. června 2017.

Vypadá to jako série vyhlašovaných rekordů na všech frontách! Rekordní výsledek Macronova hnutí koriguje rekordní neúčast, ale i historická srovnání! Neúčast dosáhla rekordních 57, 4 %! Jean-Luc Mélenchon, předseda levicového hnutí Nepoddajná Francie (LFI) mluví o neúčasti jako o „generální občanské stávce“. Předsedkyně Národní fronty (FN) Marine Le Penová považuje výsledky za nelegitimní a anti-demokratické.

Pátá republika u konce s dechem! Co bude dál?

> politika > France > komentář odvysílán na Českém rozhlasu Plus, dne 5. května 2017.

Druhé kolo, třetí kolo? Nesmysl? Nikoliv. Oba kandidáti, kteří postoupili do druhého kola francouzských prezidentských voleb, tedy Emmanuel Macron a Marine Le Penová, mají před sebou kolo druhé. Ale nakonec i to třetí, totiž parlamentní volby v červnu. Tam budou usilovat o vznik prezidentské většiny.

Ani jeden nedosáhl v tom prvním více než 50 %, nutných k vítězství, dokonce se dá říct, že jejich vítězství bylo společné. Oba vystupovali a vystupují proti systému, což zejména v případě Macrona vypadá jako hodně dobrý vtip. Od bývalého Rotschildova bankéře, poradce prezidenta Hollanda a jeho ministra ekonomie, to je opravdu velké pokrytectví.

Stále ve velké formě: Jean-Marie Le Pen podpořil svou dceru na nejvyšší úřad!

> politika > Francie > feature vyšel na portálu Parlamentních listů, dne 2. května 2017


Je to tradiční rituál. A ti, co to místo znají, vědí, o čem je řeč. Mezi ulicí Rivoli a Louvrem, na Náměstí Pyramid, se vždy shromažďovali ti, které dnes bývají ve Francii stále nazýváni patrioté. „Jean-Marie... Jean-Marie,“ skandovali jeho věrni. Zakladatel Národní fronty (FN) Jean-Marie Le Pen ve svém červeném baloňáku a černé bekovce vystoupil na pódium – a doslova nic nechybělo. Jistě, Jean-Marie již není žádný mladík... Ale přesto! Kdo by to dokázal v jeho osmaosmdesáti letech! Bylo to skoro jako za „starejch časů“.

Kandidát Fillon vystaven lynči a morálnímu pohoršení

politika > Francie > komentář nahrán a odvysílán na Českém rozhlasu dne 6. března 2017

Vypadalo to jako „manifestace poslední šance“. Na nedělní shromáždění na podporu Françoise Fillona na pařížském náměstí Trocadéro, jinak také kandidáta Republikánů (LR) na prezidentskou funkci, přišlo podle organizátorů na 200 tisíc lidí. Policie zůstává v odhadech mnohem skromnější, když mluví o 30-40 tisících manifestujících.

Juppé, Sarkozy a ta třetí vzadu

> politika > Francie > komentář vyšel 15. listopadu 2016 v Mladé frontě Dnes.

Poslední dvě listopadové neděle, 20. a 27. listopadu, by měly rozhodnou o budoucím prezidentu Francie. Bude jím, s pravděpodobností hraničící s jistotou, po ničivém propadu socialisty Hollanda, znovu politik pravice. Podle průzkumů se rozhodne mezi dvěma muži: bude jím Juppé, nebo Sarkozy? Co když ale nakonec zvítězí žena?

Michel Rocard, živoucí inkarnace „druhé levice“

> politika > Francie > nekrolog pro revue Listy č. 5/2016, s. 46.

Čtyřikrát se pokoušel být francouzským prezidentem. Třikrát vážně. Nikdy neuspěl. Jeho odkaz ale dosud provází diskuse nad stavem a perspektivami socialismu, k němuž právě Michel Rocard (1930-2016) připojil přídomek – demokratický. 

Stal se již za svého života inkarnací tzv. druhé levice. Premiér, ministr, poslanec, senátor, starosta, krátce i první sekretář Socialistické strany. Zemřel 2. července 2016 v Paříži ve věku 85 let.

Identita, imigrace, islamismus. Sarkozy startuje prezidentskou kampaň

> politika > Francie, komentář byl odvysílán na ČRo Plus, dne 31. srpna 2016

Není to žádné překvapení, ale přesto. Nicolas Sarkozy, bývalý nájemník Elysejského paláce letech 2007 až 2012, vyhlásil svůj úmysl kandidovat na prezidenta. To se dosud nikomu nepodařilo.Oba klíčové francouzské listy, levicově-liberální Le Monde i konzervativní Le Figaro ovšem skutečnosti, že Sarkozy oficiálně zahájil ve středu svou kampaň, věnují titulní strany. Nic na tom, že to všichni očekávali. „Rozhodl jsem se být kandidátem na prezidenta v roce 2017. Francie vyžaduje, abychom jí dali všechno,“ napsal. 

Politické stínohry ve Francii na počátku roku 2016

> politika > Francie > text psaný pro Český rozhlas Plus, dne 7. ledna 2016

Prezident Hollande si myslí, že Francie neskončila s terorismem.

Loňský rok 2015 poznamenaly ve Francii dva teroristické atentáty: 7. ledna a 13. listopadu. Reakce na ně neodráží ale pouze tyto tragické okamžiky, jež Francii přivedly k výjimečném stavu, který po atentátu z listopadu na tři měsíce vyhlásil prezident François Hollande. Francie se dlouhodobě potýká s problémy, jenž nejsou zdaleka vidět na první pohled.

Vysoké skóre Národní fronty nemusí změnit politickou mapu Francie

> politika > Francie > vyšlo na portálu Parlamentních listů dne 8.prosince 2015

Marine Le Penová je nyní na koni. Zatím jenom v 1. kole. Jak dopadne druhé?

Hysterie, nebo pravda kalkulačky? Navzdory vyhlašovanému „historickému triumfu“ Národní fronty z 6. prosince, teprve až druhé kolo ukáže, jaká bude regionální mapa Francie po této neděli 13. prosince vypadat. Tipuji si, že triumf nepotká Marine Le Penovou, ale Nicolase Sarkozyho.

Konec jednoho světa

> politika > esej > vyšel na Britských listech dne 20. listopadu 2015

Za koho bychom se vlastně měli modlit?

Skoro se mi o tom nechce psát. Mám někdy i dojem, že to ani nemá cenu. Tolik přesvědčených je tu náhle odhodláno řešit věci silou – vím ale, že jde nakonec mnohdy jen o prázdná gesta. Nebo se pletu? Ať už se to týká 17. listopadu, 13. listopadu... (na datech záleží nakonec v posledním sledu)... kolik těch dat má význam, když vlastně se směšují věci, pojmy jsou jen pro ty, co je vůbec dosud zajímají?