Režisér Bondy, věčný fénix, přišel na poslední rendez-vous

 > kultura > divadlo > nekrolog vyšel v Divadelních novinách č. 22, dne 22. prosince 2015

Luc Bondy, významný evropský režisér, byl inkarnací kulturní Evropy.

Smrt ho pronásledovala celý život. Dostihla ho ale až 28. listopadu v Curychu. Režisér Luc Bondy, ředitel pařížského Odéon-Théâtre de l´Europe, zemřel ve věku 67 let. Zůstalo za ním velké divadelní dílo, a vzpomínky několika generací, jež s ním spojily umělecký život.

Faberův návrat do podbřišku mravů

Excelentní obálka Pavla Růta ke knize.

> literatura > recenze > vyšla na portálu České televize, 18. prosince 2015.

Nizozemský spisovatel Michel Faber (*1960) se ve sbírce povídek Jablko vrací do časů viktoriánské Anglie. Z těch časů se vracejí postavy, dekor i okouzlující atmosféra, známá z předchozího románu Kvítek karmínový a bílý. Není to ale žádné čtení pro staromilce, naopak.

Říkává se, že nikdy nevstoupíš do stejné řeky. Přesto se ale dá říct, že Faberův návrat do minulosti – i té, z níž čerpá jeho robustní a úspěšný román Kvítek karmínový a bílý (Argo, 2014) – nenabízí toliko nostalgický výlet do časů, zastřeného závoji mlhy viktoriánské Anglie, ale i poučení ryze současné. Není vlastně vůbec pokračováním, ale velmi vtipnou hrou na „románový fejeton“.

Odešel André Glucksmann, velký filozof mediálních bouří

> politika/kultura/filozofie > nekrolog vyšel v revue Listy č. 6/2015

Filozof André Glucksmann měl rád polemiky, ale i obdiv mladých žen.

Nebyl sám, bylo jich více. Když ale v úterý 10. listopadu přišla zpráva, že André Glucksmann ve věku 78 let zemřel, vypadalo to, jako kdyby ze světa odešel poslední z nich. Není to ale pravda: „noveaux philosophes“, jak si v 70. letech říkali, sice ztratili jednoho z posledních, ale stále je tu jeho velký souputník Bernad-Henri Lévy, řečený v akronymu BHL.

Cynismus politické třídy Made in France

> politika > Francie > komentář > exkluzivně na Jehlice revue

Vypadá to možná jako dobrá zpráva. Národní fronta (FN), která vzešla jako vítěz prvního kola regionálních voleb ve Francii, nakonec nezískala ve druhém kole region žádný. Stále ale zůstává jako varovný prst nad krajinou.

Zatímco většina médií měla po prvním kole jasno, nyní jim nezbývá, než se zamyslet, proč se nenaplnily všechny ty předpovědi o vítězství populistické krajní pravice. Odpověď není snadná. Je mnohem těžší, než se může zdát.

Titulky novin mají rády extrémy. Málokdo se ale zamýšlí nad dědictvím a perspektivami této země, jež opět prodělala "šok". Šok ale provází Francii ve vztahu k Národní frontě již drahných 30 let.

Nicolas Sarkozy posiluje svůj mediální a politický tlak

Může být skutečně Nicolas Sarkozy jedinou alternativou pro Francii?

Před druhým kolem regionálních voleb tuto neděli 13. prosince posiluje Nicolas Sarkozy, předseda Republikánů (LR): jen tři dny před volbou poskytl exkluzivní rozhovor konzervativnímu listu Le Figaro. Staví se v něm jako jediná hodnověrná alternativa vůči socialistům - i vůči Národní frontě. Rozložení sil zatím mluví silně v jeho prospěch.¨

> politika > Francie > text vyšel na Britských listech dne 11. prosince 2015

Vysoké skóre Národní fronty nemusí změnit politickou mapu Francie

> politika > Francie > vyšlo na portálu Parlamentních listů dne 8.prosince 2015

Marine Le Penová je nyní na koni. Zatím jenom v 1. kole. Jak dopadne druhé?

Hysterie, nebo pravda kalkulačky? Navzdory vyhlašovanému „historickému triumfu“ Národní fronty z 6. prosince, teprve až druhé kolo ukáže, jaká bude regionální mapa Francie po této neděli 13. prosince vypadat. Tipuji si, že triumf nepotká Marine Le Penovou, ale Nicolase Sarkozyho.

Murakamiho nostalgická koketérie s unikavými ženami

> kultura > knihy > vyšlo na portálu České televize dne 1. prosince 2015

Japonský spisovatel Haruki Murakami je nejzápadnějším autorem v psaní i myšlení.

Murakamiho Muži, kteří nemají ženy (Odeon, 2015) jde k podstatě zoufalství, které prožívají někteří muži ve vztazích s ženami, aniž by si to některé ženy byly schopny vůbec uvědomit. Není to ale jen záznam mužského zoufalství, nýbrž i zpráva o stavu civilizace, v níž není citům dovoleno příliš. Neměli bychom navíc zapomínat, že tuto zprávu nám posílá autor, jehož původ není vůbec evropský; to ale vadí jen v té míře poslední.