translate - traduire

Zobrazují se příspěvky se štítkemJean-Marie Le Pen. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJean-Marie Le Pen. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 1. října 2019

Jacques Chirac, příběh muže, který se neměl rád

>  politika > Francie > diplomacie > prezident Jacques Chirac
Pohřeb Jacquese Chiraca, pátého prezidenta francouzské V. republiky, jenž skonal minulý čtvrtek 26. září, připomněl, že velké pocty, zejména ale lidové obliby, se může dostat státníkovi navzdory tomu, že on sám byl ve svých politických postojích a gestech velmi rozporuplný.

neděle 13. ledna 2019

Nové jaro Evropy? Určitě, ale jaké? Salvini zatím jen nafukuje velkou bublinu



> politika > evropská > analýza vyšla na EuroZprávy.cz, dne 11. ledna 2018.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini má zatím, stejně jako jeho polský protějšek Joachim Brudziński na uchu naslouchátko. Ne, že by neslyšeli jeden druhého, ale do ucha jim zurčí hlas překladu. Salvini zkrátka nemluví polsky a Brudziński zase italsky. To by jim by v zásadě ale nemělo bránit, aby si vzájemně neporozuměli. Do okamžiku, aby zástupci dvou radikálních národních stran, utvořili společnou evropskou alianci, jim možná nechybí vůle, ale některé velmi zásadní překážky.

pátek 5. května 2017

Stále ve velké formě: Jean-Marie Le Pen podpořil svou dceru na nejvyšší úřad!

> politika > Francie > feature vyšel na portálu Parlamentních listů, dne 2. května 2017


Je to tradiční rituál. A ti, co to místo znají, vědí, o čem je řeč. Mezi ulicí Rivoli a Louvrem, na Náměstí Pyramid, se vždy shromažďovali ti, které dnes bývají ve Francii stále nazýváni patrioté. „Jean-Marie... Jean-Marie,“ skandovali jeho věrni. Zakladatel Národní fronty (FN) Jean-Marie Le Pen ve svém červeném baloňáku a černé bekovce vystoupil na pódium – a doslova nic nechybělo. Jistě, Jean-Marie již není žádný mladík... Ale přesto! Kdo by to dokázal v jeho osmaosmdesáti letech! Bylo to skoro jako za „starejch časů“.

středa 26. dubna 2017

Macron proti Le Penové - pravice K. O., levice v troskách


> politika > Francie > komentář odvysílán na Českém rozhlasu Plus, dne 24. dubna 2017

Kdo vyhrál? Výsledek 1. kola francouzských prezidentských voleb nemá vítěze. Zato má velký počet poražených. „Pravice je K.O.,“ hlásí konzervativní Le Figaro. Levicové Libération cílí vítězoslavně na Macrona s titulkem: „Na pochod.“

Do 2. kola dne 7. května vybralo 47 miliónů voličů liberálně-levicového Emmanuela Macrona, předsedu hnutí En marche! (Na pochod!) a Marine Le Penovou, předsedkyni pravicově-populistické Národní fronty, statisticky ovšem rozdílem pouze dvou procentních bodů.

čtvrtek 16. března 2017

Zásadní změnou ve Francii by byla změna režimu!

> politika > Francie > Odpověď na anketní otázku Institutu Václava Klause, vychází dne 17. března 2017.

Otázka: Ať dopadnou francouzské prezidentské volby jakkoli, je možná zásadní změna francouzské politiky?

Poprvé v dějinách Páté republiky, tedy od památného nástupu k moci generála Charlese de Gaulla v roce 1958, to vypadá na všech frontách, že může dojít nejen ke změně francouzské politiky, ale přímo režimu.

Ve zkratce tomu říkejme: konec Páté republiky a vznik Šesté. 

Příznak symbolický hledejme v jednom gestu z 1. prosince loňského roku: poprvé v dějinách tohoto režimu nekandiduje dosavadní prezident. François Hollande se této možnosti pod tíhou katastrofální popularity zřekl... 

pátek 18. listopadu 2016

Juppé, Sarkozy a ta třetí vzadu

> politika > Francie > komentář vyšel 15. listopadu 2016 v Mladé frontě Dnes.

Poslední dvě listopadové neděle, 20. a 27. listopadu, by měly rozhodnou o budoucím prezidentu Francie. Bude jím, s pravděpodobností hraničící s jistotou, po ničivém propadu socialisty Hollanda, znovu politik pravice. Podle průzkumů se rozhodne mezi dvěma muži: bude jím Juppé, nebo Sarkozy? Co když ale nakonec zvítězí žena?

neděle 13. prosince 2015

Cynismus politické třídy Made in France

> politika > Francie > komentář > exkluzivně na Jehlice revue
Vypadá to možná jako dobrá zpráva. Národní fronta (FN), která vzešla jako vítěz prvního kola regionálních voleb ve Francii, nakonec nezískala ve druhém kole region žádný. Stále ale zůstává jako varovný prst nad krajinou.

Zatímco většina médií měla po prvním kole jasno, nyní jim nezbývá, než se zamyslet, proč se nenaplnily všechny ty předpovědi o vítězství populistické krajní pravice. Odpověď není snadná. Je mnohem těžší, než se může zdát.

Titulky novin mají rády extrémy. Málokdo se ale zamýšlí nad dědictvím a perspektivami této země, jež opět prodělala "šok". Šok ale provází Francii ve vztahu k Národní frontě již drahných 30 let.

neděle 16. srpna 2015

Psychodrama domu Le Penů nekončí

> politika > Francie > publikováno a odvysíláno na Českém rozhlasu Plus dne 6. srpna 2015

Zápas v jednom z nejsilnějších politických uskupení svého druhu v západní Evropě, totiž Národní fronty (FN), připomíná více než jindy, nejen obtíže mutací populistických uskupení, ale i nízkou míru reflexe tohoto jevu. Píše se nyní o třetím soudním vítězství Jeana-Marie Le Pena proti rozhodnutí své dcery.
Odpovědí na současné spory mezi dcerou a otcem může být Marion, neteř.

Nejde vlastně ani tak o to, zda se podaří otci zakladateli Jeanu-Marie Le Penovi proti své dceři Marine použít všech nástrojů zkušeného politického harcovníka, jenž odmítá opustit scénu, ale zejména o reprezentativnost strany. A ta je navzdory rodinnému psychodramatu téměř nenarušena. Podle výzkumů hned několika agentur a institutů dokonce postavení předsedkyně Le Penové posiluje, připomíná liberálně-levicový večerník Le Monde. 

čtvrtek 18. června 2015

Le Penová ohlásila (do roka a do dne) novou evropskou frakci

Štěstí nové frakce má jméno: Evropa národů a svobod.
> politika > EU > publikováno a odvysíláno na Českém rozhlasu Plus dne 18. června 2015

Stalo se, co se mělo stát. Marine Le Penová, předsedkyně Národní fronty (FN), rok po svém vskutku triumfálním znovuzvolení do Evropského parlamentu, má důvod k radosti. Loňského května vyhrála ve Francii evropské volby – a do roka a do dne ohlásila ve Štrasburku – společně s Nizozemcem Geertem Wildersem, předsedou Strany pro svobodu (PVV) – , že se jí podařilo ustanovit v Evropském parlamentu novou politickou frakci. Mohli si společně cinknout sklenicemi šampaňského.

úterý 12. května 2015

Sněhurka Marine a sedm českých trpaslíků

Úsměv, který dokázala Marine Le Penová předvést, neoslovil každého.
„Jakpak se má tatínek, paní Le Penová?“ zeptal jsem se.
„Děkuji za optání, dobře,“ usmála se.

Pokuřovala z elektronické cigarety, a před zahájením tiskové konferenci si dala vodu a malý dortík. Po celou dobu ovšem ze sebe nesundala ten divný dlouhý kabát, v němž vypadala jako vysloužilá markytánka. „Měla by se vdát,“ řekl o ní její otec počátkem tohoto týdne.

vyšlo na Britských listech dne 7. května 2015

čtvrtek 19. března 2015

Kdo si hraje s ohněm Národní fronty?

Ve výzkumem má nyní Národní fronta,
strana Marine Le Penové, přes 30%.


komentář odvysílal Český rozhlas Plus dne 13. března 2015

Není kouře bez ohně. A ve Francii to někdy dělá dojem, že pod povrchem této společnosti doutná konflikt, přítomný snad ve všech západních demokraciích. Národní fronta (FN), označovaná také někdy za extrémní pravici, patrně vyhraje volby – ty departementální (tedy řekněme okresní, i když rozměr departmentu není zcela okresní). 

Socialisté u moci se rozhodli zahájit proti tomuto nebezpečí velkou mediální kanonádu.

pondělí 29. prosince 2014

Francií vládne atmosféra dekadence, země se ocitá ve fázi imploze

napsáno 23. prosince, vyšlo na portálu týdeníku Reflex, 25. prosince 2014

Všechny výzkumy veřejného mínění dávají Marine Le Penové
do prezidentských voleb vítězství v 1. kole. Je ale ještě kolo druhé...
Hrozivá bilance. Nejen ekonomická situace, ale zejména propad důvěry v politické elity stojí za atmosférou, jež ve Francii připomíná zánik režimu. Příští rok přinese další testy, zda národně-populistická Národní fronta může zvítězit. Její vůdkyně Marine Le Penová se již nyní chystá na volby prezidentské. Může zvítězit?

Kolik ještě dnů tento režim vydrží? Je to k nevíře, ale bude to patrně vánočními svátky, protože poslední dny roku 2014 vyvolaly u francouzské veřejnosti snad nějakou zvláštní lítost. „Skončil Hollande-bashing?“ ptají se komentátoři. Prezident François Hollande, dosud pronásledovaný katastrofálním propadem veřejného mínění, vypadal uplynulý rok jako největší otloukánek. Zvedá nyní snad Monsieur Normal hlavu?