Déjà vu aneb Macronovo vládnutí po roce

> politika > analýza vyšla v revue Listy č. 3/2018 (integrální text), dne 12. června 2018

Na čele francouzské Páté republiky stanul, právě před rokem, dosud nejmladší politik v dějinách: Emmanuel Macron (*1977). Na počátku byla zrada, po níž přišla loupež. Macronovu nástupu předcházelo několik významných politických i osobních manévrů, připomínajících, že boj o moc není vždy jen výsledkem vůle lidu.

Nové tváře bloudí Bourbonským palácem

> politika  Francie > odvysíláno na Českém rozhlasu Plus, dne 29. června 2017.

„Doleva?“ – „Doprava?“ – „Do 1. patra, nebo do přízemí?“ ptá se Marine Le Penová, předsedkyně Národní fronty, ale nyní především nová poslankyně, jedna z 577, ne ovšem zcela zanedbatelná. Televize BFMTV vysílá tento orientační pochod Le Penové v kuloárech Bourbonského paláce s jistou dávkou škodolibosti – můžete ho vidět i na internetu. Podobný zmatek neměla v hlavě pouze Le Penová, potíže s orientací mělo i dalších 423 nových poslanců, kteří ze 75 % obměnili francouzské Národní shromáždění – a od tohoto úterý i počet dosavadních křesel.

Nadešel čas Macronovy demokratické despocie!

> politika > Francie > analýza vyšla na portálu Parlamentních listů, dne 13. června 2017.

To není vítězství, ale převzetí. Každý druhý francouzský volič v prvním kole parlamentních voleb uplynulou neděli 11. června – nehlasoval. Neúčast se vyšplhala na rekordních 51, 29 %. To je rekord nejen v rámci Páté republiky od roku 1958, ale v rámci všech francouzských republik. Francie zůstává rozdělenou zemí. Macronova Republika na pochodu (La République en marche! - REM) získala společně s Demokratickým hnutím (MoDem) 32, 32 %, tudíž absolutní většinu v Národním shromáždění.

Prezident Macron „na pochodu“ do Bourbonského paláce

> politika > Francie > text odvysílán na Českém rozhlasu Plus, dne 12. června 2017.

Cesta se tvoří za pochodu. Triumf Emmanuela Macrona, jenž ovládl Élysejský palác, pokračuje dál. Výsledek prvního kola parlamentních voleb tuto neděli napovídá, že má Macron zálusk na palác další, tentokrát Bourbonský.

Pevné postoje, nebo křehká iluze?

> politika > Francie > analýza vyšla na portálu Parlementních listů, dne  24. dubna 2017.

Kdo vlastně vyhrál v prvním kole francouzských prezidentských voleb? Postupují dva kandidáti, Emmanuel Macron a Marine Le Penová, propadli oficiální kandidáti levice i pravice. Souboj ve druhém kole, dne 7. května, se povede mezi dvěma politiky, kteří odmítají dosavadní systém. Ani jeden, ani druhý nemusejí získat parlamentní většinu!

Politická aliance Bayrou-Macron cílí na změnu režimu

> politika > Francie > komentář exkluzivně na Jehlice revue

Vítězství v boji o Elysejský palác není dáno. Do voleb zbývají dva měsíce. A více než kdykoliv předtím v dějinách Páté republiky není jasné, kdo zvítězí; bude rozhodovat zejména dynamika kandidátů. Francie volí dvoukolově, poslední obraty na politické scéně ale již naznačily, kudy vede zásadní dělící čára bitvy, jež zná nyní všechny své hlavní aktéry.

Centristický politik François Bayrou, jinak také předseda Demokratického hnutí (MoDem), názorně předvedl minulý týden, že o překvapení není v tomto souboji nouze. Oznámil podporu Emmanuelu Macronovi, favorizovanému, ale stále velmi křehkému kandidátu hnutí Na pochodu! Zřekl se zároveň tentokrát - po třech předchozích pokusech - své vlastní kandidatury.

Ve Francii není nic nemožné

> politika > Francie > komentář vyšel v Mladé frontě dnes, dne 31. ledna 2013

 

Horizont se rozjasňuje. A nic není nemožné. Do bitvy se chystá sice desítka kandidátů, pouze pět má šanci na znatelný a viditelný výsledek. Krajina před francouzskou (přímou) prezidentskou bitvou, vyhlášenou na dny 23. dubna a 7. května, zná nyní hlavní soupeře. Tři z nich jsou dnes nejviditelnější: politici François Fillon, Emmanuel Macron a Marine Le Penová. Jaká bude Francie na jaře po bitvě?

Hollandovi pohrobci v poločasu (levicového) rozpadu

> politika > Francie > komentář nahrán a odvysílán na Českém rozhlasu Plus, dne 23. ledna 2017

„Ještě jedno takové vítězství a budeme zničeni,“ pravil kdysi vědoucně Pyrrhus, král z Epeiru, po bitvě u Auscula. Pyrrhovo vítězství. První kolo socialistických primárek ve Francii má svého vítěze. Stal se jím Benoît Hamon, bývalý ministr školství socialistické vlády, jehož „dynamika posledních dní“ přivedla k výsledku, který nečekali ani jeho blízcí.

Francouzská revoluce na pochodu

> politika > společnost > Francie > esej exkluzivně na Jehlice revue

Klid před bouří? Nadcházející jaro ve Francii může mít vůni revoluce. Příznaky konce jedné éry lze přece vidět všude. Vzpoura se zatím nekoná. Mění se jenom casting. Po překvapivém vítězství Françoise Fillona v pravicových primárkách přišlo vzápětí rozhodnutí levicového prezidenta Françoise Hollanda znovu nekandidovat. Spasí Francii nová politická kometa Emmanuel Macron? To on mluví a píše o Revoluci. Alespoň ve své nové knize...

Evropská levice u konce s dechem?

> politika > Evropa > Francie, Itálie > komentář vyšel v Mladé frontě Dnes, dne 30. prosince 2016 a rovněž na portálu idnes.cz dne 1. ledna 2017 (integrální text)

Evropské jaro populistů? Dosavadní vláda levicových stran v Evropě, socialistů ve Francii a demokratů v Itálii, je vážně otřesena. Dvě ze zakladatelských zemí Evropského společenství, nyní Evropské unie, procházejí v těchto dnech vážnými politickými proměnami. Před branami

moci stojí doslova a do písmene - populisté. Nastává v Evropě nová politická éra?

Vypadá to na poslední Vánoce. Alespoň pro levicové vlády Francie a Itálie. Počátkem prosince došlo k demisi obou premiérů – Mattea Renziho v Itálii a Manuela Valse ve Francii – ve dvou z posledních rozhodujících zemích, kde v Evropě vládne levice. Jakkoliv jsou vnitřní národní důvody pádu obou premiérů odlišné, jedno je spojuje: neschopnost čelit narůstající vlně populismu, opírající se o agresivní xenofobii, jež počíná ovládat kontinent.

Michel Rocard, živoucí inkarnace „druhé levice“

> politika > Francie > nekrolog pro revue Listy č. 5/2016, s. 46.

Čtyřikrát se pokoušel být francouzským prezidentem. Třikrát vážně. Nikdy neuspěl. Jeho odkaz ale dosud provází diskuse nad stavem a perspektivami socialismu, k němuž právě Michel Rocard (1930-2016) připojil přídomek – demokratický. 

Stal se již za svého života inkarnací tzv. druhé levice. Premiér, ministr, poslanec, senátor, starosta, krátce i první sekretář Socialistické strany. Zemřel 2. července 2016 v Paříži ve věku 85 let.

Mnoho vlků, Hollandova politická smrt

civilizace > politika  > analýza vyšla v Mladé frontě Dnes, dne 16. srpna 2016

Přísloví je to kruté: Mnoho vlků, zajícova smrt. Tím zajícem se zdá být francouzský prezident François Hollande. Vlci jsou skoro všude. Deset měsíců před koncem prezidentského mandátu působí Hollande vyčerpaně, doslova v posledním tažení. Národní jednota je v tahu, začala štvanice. Je na tahu Národní fronta?

Ça va mieux?

- politika - Francie - text vyšel na portálu Parlamentních listů, dne 30. května 2016

Odbory zablokovaly Francii. Sociální krize vrcholí. Levice je v rozkladu. Kdy padne vláda?

Neomezená stávka! Francie vstupuje do dalšího týdne protestů. Po blokádách silnic, rafinérií ropy a dokonce nukleárních elektráren, půjde tento týden především o železniční dopravu. Jak dlouho tohle ještě může trvat? Socialistická vláda, vedená premiérem Manuelem Vallsem, žije možná poslední týdny a dny. Vydrží?

Premiér Valls prosadil kontroverzní reformu zákoníku práce

> politika > Francie > reforma zákoníku práce, paragraf 49-3

Premier Valls prosadil další zákon silou.

Premiér Manuel Valls může být spokojen. Na jeho tváři zářil ve čtvrtek vpodvečer úsměv. Navzdory protestům, které se rozhořely po celé zemi poté, co oznámil použití ústavního paragrafu 49-3, se mu podařilo zákon, reformující zákoník práce, prosadit.

Sexuální harašení dorazilo do francouzského parlamentu

> politika > Francie > vyšlo na portálu Parlamentních listů, dne 11. května 2016

Denis Boupin v obklopení zelených žen.

To tu ještě nebylo. Sexuální harašení ve Francii. A týká se místopředsedy parlamentu. Čtyři ekoložky obvinily Denise Baupina, svého bývalého šéfa a místopředsedu Národního shromáždění, z agresivního sexuálního chování a obtěžování. 

Vallse čeká těžkých 48 hodin. Padne kvůli reformě zákoníku práce jeho vláda?

> politika > Francie > analýza

Premiér Valls se již podruhé odhodlal k výjimečnému kroku.

Premiéru Manuelu Vallsovi došla trpělivost. Naběhla mu žíla na krku a se svým příslovečným temperamentem se rozhodl rozetnou gordický uzel zákoníku práce. Nasadil tvrdý styl. Po ranní úterní schúzce s patnácti rebely z vlastních řad, se rozhodl použít nejtvrdší ústavní kalibr: článek 49-3, jenž mu umožňuje prosadit zákon bez hlasování.

Francie hlásí konec Hollandovy éry

> politika > Francie > text vyšel na Parlamentních listech, dne  3. května 2016

Ne, nemají jen holé rucve. Ale rozbíječů je samozřejmě menšina.

Po křestu ulicí, přichází křest ohněm. Zatímco poslední dny se zdály být na ulicích Paříže ale i dalších francouzských měst, doslova bojištěm, hlavní bitva ještě neskončila. A možná ještě teprve přijde...

Jsou v Noci vzhůru: nové sociální hnutí vyvolává ve Francii nadšení, ale i velké obavy

> politika > civilizace > vyšlo na portálu Parlamentních listů dne 14. dubna 2016

Scházejí se v noci v Paříži i jinde a jsou - celou noc vzhůru.

V noci nespí. Jsou vzhůru. Scházejí se v Paříži, převážně na Náměstí Republiky, ale i jinde ve Francii mimo metropoli: jejich mítinky se konaly v Lyonu, Marseille, Nice, Toulouse, Grenoblu, Limoges, Dijonu, Nantes, Rouanu Rennes... a dalších městech. Vzešli z protestů v polovině března, viz: Hollande, máš měkké koule, PL, 14. 3. 2016, proti reformě zákoníku práce, který socialistická vláda předložila veřejnosti k diskusi. Říkají si podle svého nasazení v „nocích nespat“ a být „vzhůru“: Nuits debout (Noci vzhůru).

Stávky. Protesty. Petice: Francie stojí na prahu sociální exploze!

> politika > Francie > analýza vyšla na portálu Parlamentních listů, dne 14. března 2016 

Studenti v mnoha historických situacích hráli ve Francii klíčovou roli.

„Hollande, jsi vyřízený, mládež je v ulicích!“ křičeli minulý týden studenti. Může za to jen reforma zákoníku práce? Za vzpourou, jež vyhřezla, stojí také frakce blízká bývalé první socialistické tajemnici Martiny Aubryové. Hollande má podle ní „měkké koule“. Už dnes se hraje o přežití současné vlády!
Na půl milionů Francouzů demonstrovalo v polovině týdne na výzvu odborářů, studentů a dalších organizací proti reformě pracovního zákona po celé zemi. Bylo to oficiálně poprvé od vyhlášení prodlouženého výjimečného stavu. Na dvacítka měst se zvedla k masivnímu protestu. Nejvíce Paříž: 100.000, ale i další města jako Lyon 10.000, Bordeaux: 15.000, Nantes: 15.000, Rennes: 10.000 a Toulouse: 20.000 manifestantů.

Spisovatel Daoud ťal do živého aneb Pod dvojí fatwou: fanatiků jediné pravdy

> kultura > civilizace > text vyšel na portálu Parlamentních listů, dne 7. března 2016

Spisovatel Kamel Daoud vyvolal velký rozruch po celém světě svým esejem

> Ve světě Alláha je největší bídou – bída sexu, napsal alžírský pisovatel Kamel Daoud. Odmítá ale, že by měli být muslimové viděni jako „divoši“. Jsou jenom... „jiní“. Žena je pro ně zakázanou touhou – oproti věčnosti. Kolektiv vědců protestuje...

Je muslimské kultuře vlastní násilí na ženách? Není Západ v zajetí představ, jež neodpovídají skutečnosti představ většiny muslimů? Jaké jsou hodnoty tisíců lidí, kteří přicházejí do Evropy? Podle alžírského spisovatele Kamela Daouda ztrácejí muslimové v Evropě duši: to vede k ponižování ženy! Kdo se vlastně bojí Daouda?