translate - traduire

pondělí 21. ledna 2019

„Atomová bomba“ Lenin zemřel před 95 lety. Na co vlastně? Jaký je dnes jeho odkaz?

> politika > SSSR > výročí > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 21. ledna 2018.
Dnes uplynulo 95 let od úmrtí Vladimíra Iljiče Lenina, muže a revolucionáře, který v minulém století ovlivnil průběh světových dějin silněji, než ostatní. Ačkoliv dědictví vůdce proletariátu, který založil Sovětský svaz, upadá pomalu v zapomnění, něco z Leninových aktivit a myšlenek i nadále přetrvává, píše ruský liberální list gazeta.ru.

Není divu, že Vladimíra Iljiče Lenina (1870-1924), vlastním jménem Uljanov, si nejčastěji dnešního dne připomínají v Rusku. Úmrtí Lenina bývalo slaveno ale i ve všech bývalých státech východního bloku. Jeho smrt, dosud opředena mnoha tajemstvími, vyvolává dosud pozornost. Lenin zemřel 21. ledna 1924 v 18. 50 hodin na mozkovou mrtvici v nedožitých 54 letech.

Trockij i jeho kuchař tvrdili, že Lenina otrávili

Posledním jídle, které mu bylo přinesen byl vývar. Spekulace, že Lenina otrávil Stalin. Existuje legenda, píše gazeta.ru, že Stalin chtěl odstranit Lenina již v roce 1923. Ve svých pamětech napsal Leninův spolupracovník a Stalinův konkurent Lev Trockij toto: „Během druhé Leninovy nemoci v roce v 1923 se Stalin na schůzi členů politbyra vyslovil na odstranění tajemníka. Řekl, že ho Iljič nečekaně povolal, a požádal ho, aby mu dal jed (…) Nevěřil doktorům, svoji nemoc považoval za beznadějnou, předvídal blízkost nového záchvatu.“

Stalin ale sám řekl: „Nemám sílu k tomu, abych vyhověl Iljičově požadavku, a musím tuto misi odmítnout, ať už je to humánní a nutná, a proto o tom informuji členy politbyra.“

O tom, že byl Lenin otráven mluví Gabriel Volkov, jehož cituje spisovatelka Elena Lermolová ve svých pamětech Tvář oběti. Osobní kuchař Volkov dostal údajně ráno po snídani poznámku na papíru, kde bylo napsáno: „Gavriluška, otrávili mne, řekněte to Nadě, řekněte to Trockému.“

K úmrtí ale patrně vedlo hned několik faktorů, mezi nimiž jsou nejsilnější rodinné dispozice, kulky v těle, které mu zůstaly v klíční kosti a v zádech na krku po atentátu z roku 1920, který na něj spáchala revolucionářka Fanny Kaplanová., ale i celkové vyčerpání. Syfilis, o němž se často spekuluje, nebyl potvrzen. Lenin si od atentátu pravidelně stěžoval na bolestivé bolesti hlavy. Neméně silně byl zasažen i zprávou o smrti Inessy Armandové, blízké přítelkyně, která náhle zemřela na choleru.

V březnu 1921 napsal Lenin Lvu Kameněvovi, předsedovi Rady lidových komisařů Lekovi: „Vidím, že pravděpodobně nebudu schopni číst zprávu na kongresu. Zhoršení choroby po třech měsících léčby je zřejmé.“ A v červenci informoval spisovatele Maxima Gorkého: „Jsem tak unavený, že nemůžu nic dělat.“

Podle profesora Liveryho Darševiče existují dva rozhodující jevy, jež jeho skon ovlivnily: mnoho extrémně těžkých neurastenických projevů, které ho úplně zbavily příležitosti pracovat, jak předtím pracoval, a za druhé, řada vnějších emočních tlaků, jež pacienta oslabila.“

Odkaz Lenina pro Stalina, Gorbačova, Putina i Bannona

Politici sovětského období mluvili o zakladateli Sovětského svazu vždy v pozitivním a úctyhodném tónu. Dokonce ani Josef Stalin se neodvažoval Lenina kritizovat. Odkaz vůdce proletariátu byl pravidelně předmětem úvah i v posledních letech státu, který založil. Bývalý prezident Michail Gorbačov, který v Sovětském svazu zahájil proces perestrojky, v jednom ze svých projevů sdělil, že perestrojka „pro nás otevřela pravého Lenina“, jindy zase Lenina citoval, když připomněl jeho krédo: „V našem ideálu není místo pro násilí na lidech!“ píše ruský list.

Od kolapsu Sovětského svazu se ale rétorika podstatně změnila. Záporné hodnocení týkající se Lenina bylo zejména součástí vlády prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Slovo bolševik bylo pro Jelcina vyloženě nadávkou. O odkazu Lenina mluvil při různých příležitostech i nynější prezident Vladimir Putin, pro kterého rovněž hodnocení Lenina vysoce negativní. Před dvěma lety na výročí Leninovy smrti prezident Putin prohlásil, že zakladatel Sovětského svazu je vinen za „zničení historického Ruska“ a jeho politický směr položil do svých základů země „atomovou bombu“.

Stalo se tak na zasedání Kurčatovského institutu, kde jeho ředitel Michail Kovalčuk ocitoval verše spisovatele Borise Pasternaka o Vladimíru Leninu: „Ovládal tok myšlenek, a to pouze – pro svou zemi“. Putin tehdy reagoval na verše slovy, v nichž souhlasil s „kontrolou toku myšlení“, jež je podle něj správná. Vedla ale v případě Lenina k nesprávným výsledkům. „Nakonec tato myšlenka vedla ke zhroucení Sovětského svazu, i když se tam objevovalo mnoho myšlenek jako autonomie a ta dále. Pod budovu, jež se jmenuje Rusko, vysvětlil Putin, položil atomovou bombu. Nepotřebovali jsme vůbec světovou revoluci,“ vysvětlil.

Podle Alexeje Makarkina, politologa a historika z Centra pro politické technologie, je Lenin pro Putina nepříjemný především proto, že umožnil vytvoření SSSR jako „státu s právem odstoupení“ a přišel do Ruska z Německa, tedy za „peníze ze zahraničí“. Konstantin Kalačeva, jiný ruský politický analytik soudí, že Putin si vybral datum úmrtí Lenina proto, že toho dne vystoupil s projevem Gennadij Zjuganov, vůdce nynější Komunistické strany Ruska, který dlouhodobě kritizuje současnou ruskou vládní politiku a pokles rublu. Bylo to navíc v době prezidentské kampaně v roce 2016. „Pokud bude rubl i nadále klesat, je to vždy nejlepší způsob, jak přenést pozornost k nějaké další debatě o naší historii,“ tvrdí analytik v gazeta.ru.

Ne všechno, co je spojeno s Leninem, je nevyužitelné. Kalačev se domnívá, že Putin, ani vedení země nechce mluvit o odkazu Lenina, protože některé myšlenky by mohly být vnímány jako relevantní. Patří mezi ně například „nová ekonomická politika“ známá pod zkratkou NEP. Tu Lenin navrhl v roce 1921 poté, co si uvědomil, že „vojenský komunismus“ se zrovna neosvědčil. „Putin si přeje, aby se o NEP nehovořilo. Přestože právě jeho dědictví je nyní velmi důležité, neboť otevírá prostor pro iniciativu,“ tvrdí Kalačev.

Leninův odkaz a citáty nepoužívají ale jenom ruští politici. Například Karen Piercová, stálá zástupkyně Spojeného království v OSN citovala před časem Lenina, když použila výraz o „množství, které jde do kvality“. Chtěla si tím rýpnout do svého ruského kolegy Vasilije Nebenzji za počet ruských vet o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN. Citace o „kvantitě, jež se promění v kvalitu“ pochází z jednoho z klíčových programových děl Vladimíra Lenina: Stát a revoluce, jež zní doslova takto: „Zde vidíme jeden z příkladů přeměny kvantity v kvalitu: demokracie, jež se uskuteční s takovou úplností a konzistentností, jak to bylo jen myslitelné, se promění z buržoazní demokracie v proletářskou...“

Ruský zástupce reagoval na poznámku britské kolegyně slovy: „Lépe méně, ano lépe.“ Toto je název jednoho z posledních Leninových děl, které napsal v roce 1923, rok před svou smrtí. Zároveň jde o velmi oblíbené ruské ruské přísloví. Mimochode, Lenin tohoto úsloví často používal i ve svých článcích.

Mezi těmi, kdo rádi citují Lenina patří i Stephen Bannon, bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa. On o sobě dokonce sám tvrdí, že je „leninista“. V roce 2013 napsal spisovatel Ronald Radosh napsal na americkém portálu Daily Beast, že měl Bannon říci: „Lenin chtěl stát zničit a to je můj cíl. Chtěl bych, aby se všechno zhroutilo, chtěl být rozbít všechen ten celý dnešní establishment.“

Lenin skutečně psal o „zničení státu“, a to opět ve stejném díle Stát a revoluce, upozorňuje gazeta.ru. „Pokud však proletariát potřebuje stát, jako zvláštní organizaci násilí proti buržoazii, tak se východisko samo nabízí, je možné vytvořit takovou organizaci bez předchozího zničení, aniž bychom zničili státní stroj, který buržoazie vytvořila sama pro sebe?“

Žádné komentáře:

Okomentovat