> politika > Francie > OSN > lidská práva > vyšlo na EuroZprávy.cz, dne 11. října 2018.
Je burka projevem svobody vyznání, nebo jeho popíráním? Výbor Organizace spojených národů (OSN) pro lidská práva se v posledních měsících zabýval zákonem z roku 2010, který ve Francii postihuje ty, kteří skrývají svůj obličej ve veřejném prostoru. Nejčastěji se to týká nošení tzv. burky, svrchního oděvu, jež zahaluje na veřejnosti celé tělo ženy. Píše o tom ve svém středečním vydání francouzský katolický list La Croix.
V době, kdy ve Francii sílí hlasy, které vyžadují zpřísnění zákona z roku 2010 zakazujícího zakrývání obličeje na ulici, hodlá se Výbor OSN pro lidská práva zabývat dvě stížnostmi žen, jež tvrdí, že tento zákon je diskriminační a v jasném rozporu se svobodou vyznání. Komise odborníků, na kterou se list odvolává, složená s mezinárodně uznávaných právníků, by měla podle informací katolického deníku v tomto měsíci předložit závěry, že francouzský zákon z roku 2010 je diskriminační a porušuje náboženskou svobodu.
Během léta již výbor přijal v tomto duchu závěry v případu, který vešel ve známost jako aféra Baby Loup. Odborníci v něm odmítli závěry kasačního soudu, který v roce 2014 potvrdil propuštění vychovatelky mateřské školky z důvodu nošení islámského šátku. Vnitřní pravidla školky přitom od svých zaměstnanců vyžadovala striktně náboženskou neutralitu.
Výbor se pozastavil zejména nad tím, že Francie neprokázala, jakým způsobem porušuje nošení šátku „základní práva a svobody dětí“. Ačkoliv od francouzských úřadů požadoval, aby vychovatelku odškodnily, nezpochybnil zákoník práce, jenž stanoví, že za určitých podmínek může vnitřní řád organizace omezit náboženské cítění.
V případě burky se dá očekávat verdikt, jenž bude tentokrát přímým zpochybnění zákona č. 2010-1192. V něm se říká, že předmětem zákazu je nošení „oděvu, jenž zakrývá tvář“. „Spor bude patrně živý,“ soudí list La Croix s odkazem na případ lupič Redoina Faïda, který byl zadržen francouzskou policií začátkem měsíce října. Francouzští politici, ale i policisté volají nyní po zpřísnění zákona, neboť lupič alžírského původu se totiž nějaký čas skrýval pod tzv. integrálním závojem.
„Ve Francii jsou místa, kde je aplikování zákona o nošení integrálního závoje tak malé, nebo tak málo přísné, že i nejhledanější člověk ve Francii se cítí v bezpečí, ačkoliv se na něj vztahuje zákaz oděvu, který nosí,“ rozhořčuje se Bruno Retailleau, předseda parlamentní skupiny Republikánů (LR) ve francouzském Senátu. Jeho think-tank s názvem Force républicaine (Republikánská síla) nedávno navrhl, aby se porušení zákona stalo místo přestupku jednoduše přečinem.
Od léta 2018 mnoho francouzských osobností kritizovalo Výbor OSN pro lidská práva a zpochybnily jeho autoritu. I když nemá výbor ve Francie přímou pravomoc, Francie kvůli ratifikaci Mezinárodní paktu o občanských a politických právech fakticky uznala její pravomoc. A jeho zjištění mají fakticky váhu pravomoce.
Důležitější než názory osobností je ale kritika velkého rozdílu mezi postoji orgánu OSN a postavením evropských soudů. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dvakrát potvrdil zákaz burky, který „může být považován za přiměřený sledovanému cíli, a to zachování ´společného spolužití´“.
Evropský soud pro lidská práva považuje toto opatření za „nezbytné“ v „demokratické společnosti“. Soudní dvůr uznává, že existuje „prostor pro uznání“ ve státech, a to s přihlédnutím k politickým okolnostem, jež s sebou nese hrozba, již představují určité proudy radikálního islámu.
Výbor OSN pro lidská práva není součástí tohoto „kontextualizačního procesu“, a to navzdory vlně teroristických útoků od roku 2015, zaměřuje se více na ochranu mezinárodních právních norem. V této perspektivě se francouzská republikánská tradice shoduje více s anglosaskou kulturou, která je liberálnější v oblasti práva na vyjádření jednotlivců.
„Tato kontroverze slibuje být politickým prvním v řadě,“ připomíná francouzský La Croix. V Evropě stále více zemí přijímá legislativy proti burce, mezi nimiž jsou země jako Belgie, Rakousko nebo Dánsko. Pro mnoho muslimských států je ale Francie symbolem pozice, jež je považována za islamofobní a snaží se jí zmařit,“ míní La Croix.
V únoru 2018 zahájil Výbor pro sekularizaci republiky, přední sdružení na obranu sekularismu proti náboženským ideologiím, šíření petice proti Radě OSN pro lidská práva, složené ze zástupců států. „Rada pro lidská práva se stala ideologickým válečným strojem strojem,“ stojí v textu, který radě vyčítá, že kritizuje veškeré výhrady proti nošení burky jako rasistickou agresi.
Je burka projevem svobody vyznání, nebo jeho popíráním? Výbor Organizace spojených národů (OSN) pro lidská práva se v posledních měsících zabýval zákonem z roku 2010, který ve Francii postihuje ty, kteří skrývají svůj obličej ve veřejném prostoru. Nejčastěji se to týká nošení tzv. burky, svrchního oděvu, jež zahaluje na veřejnosti celé tělo ženy. Píše o tom ve svém středečním vydání francouzský katolický list La Croix.
V době, kdy ve Francii sílí hlasy, které vyžadují zpřísnění zákona z roku 2010 zakazujícího zakrývání obličeje na ulici, hodlá se Výbor OSN pro lidská práva zabývat dvě stížnostmi žen, jež tvrdí, že tento zákon je diskriminační a v jasném rozporu se svobodou vyznání. Komise odborníků, na kterou se list odvolává, složená s mezinárodně uznávaných právníků, by měla podle informací katolického deníku v tomto měsíci předložit závěry, že francouzský zákon z roku 2010 je diskriminační a porušuje náboženskou svobodu.
Během léta již výbor přijal v tomto duchu závěry v případu, který vešel ve známost jako aféra Baby Loup. Odborníci v něm odmítli závěry kasačního soudu, který v roce 2014 potvrdil propuštění vychovatelky mateřské školky z důvodu nošení islámského šátku. Vnitřní pravidla školky přitom od svých zaměstnanců vyžadovala striktně náboženskou neutralitu.
Výbor se pozastavil zejména nad tím, že Francie neprokázala, jakým způsobem porušuje nošení šátku „základní práva a svobody dětí“. Ačkoliv od francouzských úřadů požadoval, aby vychovatelku odškodnily, nezpochybnil zákoník práce, jenž stanoví, že za určitých podmínek může vnitřní řád organizace omezit náboženské cítění.
„Ve Francii jsou místa, kde je aplikování zákona o nošení integrálního závoje tak malé, nebo tak málo přísné, že i nejhledanější člověk ve Francii se cítí v bezpečí, ačkoliv se na něj vztahuje zákaz oděvu, který nosí,“ rozhořčuje se Bruno Retailleau, předseda parlamentní skupiny Republikánů (LR) ve francouzském Senátu. Jeho think-tank s názvem Force républicaine (Republikánská síla) nedávno navrhl, aby se porušení zákona stalo místo přestupku jednoduše přečinem.
Od léta 2018 mnoho francouzských osobností kritizovalo Výbor OSN pro lidská práva a zpochybnily jeho autoritu. I když nemá výbor ve Francie přímou pravomoc, Francie kvůli ratifikaci Mezinárodní paktu o občanských a politických právech fakticky uznala její pravomoc. A jeho zjištění mají fakticky váhu pravomoce.
Důležitější než názory osobností je ale kritika velkého rozdílu mezi postoji orgánu OSN a postavením evropských soudů. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dvakrát potvrdil zákaz burky, který „může být považován za přiměřený sledovanému cíli, a to zachování ´společného spolužití´“.
Evropský soud pro lidská práva považuje toto opatření za „nezbytné“ v „demokratické společnosti“. Soudní dvůr uznává, že existuje „prostor pro uznání“ ve státech, a to s přihlédnutím k politickým okolnostem, jež s sebou nese hrozba, již představují určité proudy radikálního islámu.
Výbor OSN pro lidská práva není součástí tohoto „kontextualizačního procesu“, a to navzdory vlně teroristických útoků od roku 2015, zaměřuje se více na ochranu mezinárodních právních norem. V této perspektivě se francouzská republikánská tradice shoduje více s anglosaskou kulturou, která je liberálnější v oblasti práva na vyjádření jednotlivců.
V únoru 2018 zahájil Výbor pro sekularizaci republiky, přední sdružení na obranu sekularismu proti náboženským ideologiím, šíření petice proti Radě OSN pro lidská práva, složené ze zástupců států. „Rada pro lidská práva se stala ideologickým válečným strojem strojem,“ stojí v textu, který radě vyčítá, že kritizuje veškeré výhrady proti nošení burky jako rasistickou agresi.
Žádné komentáře:
Okomentovat