> politika > Estonsko > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 6. března 2019.
Volby v Estonsku vyhrála opoziční liberální Reformní strana na čele s Kajou Kallasovou, jež získala třetinu mandátů. Vedení strany zvažuje možnosti, jak formovat vládu, a to i s dříve vládnoucí centristickou stranou. Nový parlament rovněž čelí výzvě řešit jazykový problém a ratifikovat novou hraniční smlouvu s Ruskem. Změnu postoje Tallinnu ale nelze očekávat, píše ruský portál gazeta.ru.
Pět stran, oproti šesti z minulého volební období, se na základě nedělních volebních výsledků dostalo do estonského parlamentu, známého jako Riigikogu. Reformní strana (RE), již vede Kaja Kallasová, jedenačtyřicetiletá advokátka a bývalá členka Evropského parlamentu, získala 28,8 procent hlasů, a třetinu v parlamentu, 34 ze 101 parlamentních křesel, čímž zvýšila své zastoupení o 4 mandáty. Má tak šanci se stát novou premiérkou.
„Je to obrovské uznání a silný mandát, který jsme získali od voličů," řekla ve svém vítězném projevu, informuje estonský portál Delfi.
Jednání o nové vládě začínají
To bude ale především záležet na estonské prezidentce Kersti Kaljulaidové, neboť Reformní strana nemá většinu a bude muset sestavovat koalici s dalšími. Druhé nejvyšší skóre získala Estonská strana středu (EKK) premiéra Jüri Ratasa, jež dosáhla 23,1 procent hlasů a zisk pouhých 26 křesel – to je o jedno křeslo méně než před volbami.
Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) posílila své zastoupení ze 7 na 19 křesel se ziskem 17,8 procent. Sociálně-demokratická strana (SDE) a liberálně-konzervativní Isamaa (Domovina) naopak ztratila důvěru voličů, přičemž získaly 9,8 procent a 11,4 procenta. SDE ztratila 5, Isamaa 2 mandáty. Vyplývá to z údajů estonské volební komise.
Sociální demokraté (SDE) a Isamaa tím nicméně neztratily zcela příležitost znovu se podílet na formování vlády.Také bývalá vládnoucí centristická strana může zůstat součástí koalice, jak uvedla Kaja Kallasová předsedkyně Reformní strany. „Budeme to mít na paměti a budeme diskutovat o všech možných možnostech koalice. Jednání právě začínají,“ řekla. „Pokud se podíváme na programy, pak s centristy budeme mít velké rozdíly ve třech otázkách: daně, občanství a vzdělání v estonštině," uvedla v prvním prohlášení.
Kde jsou Rusové, a kde Estonci? Společnost je rozštěpená!
Během volební kampaně a diskusí se aktivně probíralo téma vzdělávání v ruském a estonském jazyce a rusky mluvící obyvatelstvo země. Volební plakáty v Estonsku vyzývaly Estonce a Rusy, aby počkali na tramvaj odděleně: „Здесь только русские“ (Zde pouze Rusové) a „Siin ainult eestlased“ (Zde pouze Estonci) vyvolal v Estonsku poněkud rozpačitou debatu, připomíná ruský portálgazeta.ru.
Plakát vytvořila liberální politická strana Estonsko 200, která vznikla teprve loňského roku, nepřekonala ale 5 procent pro vstup do parlamentu. Její předsedkyně Kristina Kallasová, řekla, že billboardová kampaň je podle ní nezbytná, aby upozornila na problém rozporu ruské a estonské komunity v zemi.
„Rozdělená společnost je náš skutečný problém. Nechť první po mně hodí po kamenem, kdo řekne, že význam plakátu není pravdivý. Naše děti chodí do různých škol, pracují v různých pracovních skupinách a žijí v různých částech města. Sledujeme různé televizní kanály. A pokud to není rozštěpená společnost, jak bychom ji měli nazvat?“ ptá se Kallasová.
Jeden z politiků dosud vládnoucí Estonské strany středu Raimond Kaljulaid se od plakátů distancoval, a vyjádřil názor, že takové plakáty zasévají mezi-etnické nepřátelství a jsou provokací.
„Část estonské politické elity, která uznává existenci politického rozkolu, je přesvědčena, že může být překonána úplným zákazem ve školách studovat v ruštině,“ píše ruský portál. Toto stanovisko zejména zaujímá prezidentka Estonska Kersti Kaljulaidová, která nedávno podpořila plný přechod vzdělání v zemi do estonského jazyka.
Ratifikace hraniční smlouvy s Ruskem v nedohlednu
„Nový parlament Estonska, který začne pracovat po volbách, bude muset pracovat i na ratifikaci hraniční smlouvy s Ruskem,“ připomíná gazeta.ru.
Tato otázka byla dlouho mezi oběma zeměmi úskalím, protože Moskva jasně uvedla, že ratifikace smlouvy se uskuteční až poté, co Estonsko odmítne „rusofobní politiku“.„Pokud budou v parlamentu národní konzervativci, bude to ještě obtížnější. Nedávno jeden z jeho poslanců v místním parlamentu dokonce připravil návrh zákona, který stanoví odmítnutí ratifikovat hraniční smlouvu s Ruskem,“ píše ruský portál.
Strana vystupuje nejen z takovými postoji, ale bude také činit překážky uzavření smlouvy. Současně se bude muset začít znovu pracovat na dokumentech, protože podle parlamentních předpisů musí být z pořadu jednání odstraněny všechny nedokončené projekty.
Práce na smlouvě trvá již dlouhou doba. Teritoriální poloha hranic byla odsouhlasena již v roce 2005, zároveň byla podepsána hraniční smlouva. Ale poté, co byla předložena k ratifikaci v estonském parlamentu, poslanci do ní zahrnuli v preambuli i odkaz na Tartuskou smlouvu z roku 1920, která se zabývala dalšími teritoriálními nároky proti Rusku. Za těchto podmínek Moskva stáhla svůj podpis, jednání zpomalila a proces zůstal legálně neúplný.
„Vývoje bylo dosaženo pouze v únoru 2014, když ministři zahraničí obou zemí, Estonska a Ruska, podepsali novou smlouvu. V listopadu 2015 ji schválil estonský parlament v prvním čtení, v Rusku se ještě ani do prvního čtení nedostal,“ uzavírá portál.
Pět stran, oproti šesti z minulého volební období, se na základě nedělních volebních výsledků dostalo do estonského parlamentu, známého jako Riigikogu. Reformní strana (RE), již vede Kaja Kallasová, jedenačtyřicetiletá advokátka a bývalá členka Evropského parlamentu, získala 28,8 procent hlasů, a třetinu v parlamentu, 34 ze 101 parlamentních křesel, čímž zvýšila své zastoupení o 4 mandáty. Má tak šanci se stát novou premiérkou.
„Je to obrovské uznání a silný mandát, který jsme získali od voličů," řekla ve svém vítězném projevu, informuje estonský portál Delfi.
Jednání o nové vládě začínají
To bude ale především záležet na estonské prezidentce Kersti Kaljulaidové, neboť Reformní strana nemá většinu a bude muset sestavovat koalici s dalšími. Druhé nejvyšší skóre získala Estonská strana středu (EKK) premiéra Jüri Ratasa, jež dosáhla 23,1 procent hlasů a zisk pouhých 26 křesel – to je o jedno křeslo méně než před volbami.
Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) posílila své zastoupení ze 7 na 19 křesel se ziskem 17,8 procent. Sociálně-demokratická strana (SDE) a liberálně-konzervativní Isamaa (Domovina) naopak ztratila důvěru voličů, přičemž získaly 9,8 procent a 11,4 procenta. SDE ztratila 5, Isamaa 2 mandáty. Vyplývá to z údajů estonské volební komise.
Sociální demokraté (SDE) a Isamaa tím nicméně neztratily zcela příležitost znovu se podílet na formování vlády.Také bývalá vládnoucí centristická strana může zůstat součástí koalice, jak uvedla Kaja Kallasová předsedkyně Reformní strany. „Budeme to mít na paměti a budeme diskutovat o všech možných možnostech koalice. Jednání právě začínají,“ řekla. „Pokud se podíváme na programy, pak s centristy budeme mít velké rozdíly ve třech otázkách: daně, občanství a vzdělání v estonštině," uvedla v prvním prohlášení.
Kde jsou Rusové, a kde Estonci? Společnost je rozštěpená!
Během volební kampaně a diskusí se aktivně probíralo téma vzdělávání v ruském a estonském jazyce a rusky mluvící obyvatelstvo země. Volební plakáty v Estonsku vyzývaly Estonce a Rusy, aby počkali na tramvaj odděleně: „Здесь только русские“ (Zde pouze Rusové) a „Siin ainult eestlased“ (Zde pouze Estonci) vyvolal v Estonsku poněkud rozpačitou debatu, připomíná ruský portálgazeta.ru.
Plakát vytvořila liberální politická strana Estonsko 200, která vznikla teprve loňského roku, nepřekonala ale 5 procent pro vstup do parlamentu. Její předsedkyně Kristina Kallasová, řekla, že billboardová kampaň je podle ní nezbytná, aby upozornila na problém rozporu ruské a estonské komunity v zemi.
„Rozdělená společnost je náš skutečný problém. Nechť první po mně hodí po kamenem, kdo řekne, že význam plakátu není pravdivý. Naše děti chodí do různých škol, pracují v různých pracovních skupinách a žijí v různých částech města. Sledujeme různé televizní kanály. A pokud to není rozštěpená společnost, jak bychom ji měli nazvat?“ ptá se Kallasová.
Jeden z politiků dosud vládnoucí Estonské strany středu Raimond Kaljulaid se od plakátů distancoval, a vyjádřil názor, že takové plakáty zasévají mezi-etnické nepřátelství a jsou provokací.
„Část estonské politické elity, která uznává existenci politického rozkolu, je přesvědčena, že může být překonána úplným zákazem ve školách studovat v ruštině,“ píše ruský portál. Toto stanovisko zejména zaujímá prezidentka Estonska Kersti Kaljulaidová, která nedávno podpořila plný přechod vzdělání v zemi do estonského jazyka.
Ratifikace hraniční smlouvy s Ruskem v nedohlednu
„Nový parlament Estonska, který začne pracovat po volbách, bude muset pracovat i na ratifikaci hraniční smlouvy s Ruskem,“ připomíná gazeta.ru.
Tato otázka byla dlouho mezi oběma zeměmi úskalím, protože Moskva jasně uvedla, že ratifikace smlouvy se uskuteční až poté, co Estonsko odmítne „rusofobní politiku“.„Pokud budou v parlamentu národní konzervativci, bude to ještě obtížnější. Nedávno jeden z jeho poslanců v místním parlamentu dokonce připravil návrh zákona, který stanoví odmítnutí ratifikovat hraniční smlouvu s Ruskem,“ píše ruský portál.
Strana vystupuje nejen z takovými postoji, ale bude také činit překážky uzavření smlouvy. Současně se bude muset začít znovu pracovat na dokumentech, protože podle parlamentních předpisů musí být z pořadu jednání odstraněny všechny nedokončené projekty.
Práce na smlouvě trvá již dlouhou doba. Teritoriální poloha hranic byla odsouhlasena již v roce 2005, zároveň byla podepsána hraniční smlouva. Ale poté, co byla předložena k ratifikaci v estonském parlamentu, poslanci do ní zahrnuli v preambuli i odkaz na Tartuskou smlouvu z roku 1920, která se zabývala dalšími teritoriálními nároky proti Rusku. Za těchto podmínek Moskva stáhla svůj podpis, jednání zpomalila a proces zůstal legálně neúplný.
„Vývoje bylo dosaženo pouze v únoru 2014, když ministři zahraničí obou zemí, Estonska a Ruska, podepsali novou smlouvu. V listopadu 2015 ji schválil estonský parlament v prvním čtení, v Rusku se ještě ani do prvního čtení nedostal,“ uzavírá portál.
Žádné komentáře:
Okomentovat