> politika > Rusko > Ukrajina > Krym > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 20. března 2019.
Právě uplynulo pět let od připojení Krymu k Rusku. Bylo to správné rozhodnutí? S odstupem času většina Rusů věří, že ano, i když vědí, že každé rozhodnutí také něco stojí. Prezident Vladimir Putin dorazil na Krym, aby se zde účastnil na oslavách výročí, píše ruský portál gazeta.ru.
Kdo zaplatí návrat „historické spravedlnosti“?
Jaká je cena vstupu Krymu do Ruska? Kromě mezinárodního napětí a sankcí ze strany Západu, jež vyvolal, se zdá, že jeho obyvatelstvo by se rozhodlo stejně jako před pěti lety. V roce 2014, kdy k němu došlo, to způsobilo v Ruské federaci nebývalý vzestup vlastenectví.
Podle nedávného průzkumu Všeruského výzkumného centra (VtsiPM) drtivá většina Rusů (55 procent) tvrdí, že dopad a vliv anexe Krymu byl „nepochybně pozitivní“, 33 procent respondentů označilo tuto událost za „spíše pozitivní“. A pouze 5 procent to považuje za „spíše negativní“, 3 procenta „nepochybně negativní“.
Většina ruských občanů na sobě nepociťuje sankce vůči Krym. Celkový počet 70 procent respondentů uvedlo, že připojení Krymu se jich osobně netýkalo, zatímco 18 procent uvedlo pozitivní změny, pouze 9 procent uvedlo negativní důsledky.
Podle ankety nadace veřejného mínění FOM však není situace zdaleka tak růžová: 28 procent Rusů se domnívá, že vstup na Krym má příznivý vliv na ekonomiku země, 14 procent ale vidí extrémně negativní dopad, 35 procent se domnívá, že přínosy a škody se ukázaly být přibližně stejné. Podle 26 procent respondentů tato událost ovlivnila mezinárodní pozici Ruska, 46 procent – ve špatném slova smyslu.Přistoupení Krymu nemělo žádný vliv na životnost ze 61 procenta, 14 procentu vedlo pozitivní i negativní účinky.
„Tento výzkum,“ soudí gazeta.ru, „vyvrací celou filozofii, která je základem západních sankcí. Zdá se, že (oni) zapomínají nebo nechápají, že Rusko je zemí velkých projektů a rozsáhlých řešení, za které platíte, ale nikdy nepřeplácíte.“
Zdá se, že většina Rusů se vůbec nezabývá tím, zda to byla historická chyba či nikoliv. „A určitě nelitují toho, co se stalo po referendu o Krymu před pěti lety. A věří, že všechno se stalo správně. „Ale jaké to jsou peníze, pokud jde o obnovení historické spravedlnosti? Lze tyto náklady považovat za škody?“ ptá se gazeta.ru.
Podle portálu jsou dnes Rusové „tváří v tvář klesajícím příjmům, zpomalení ekonomik a krásným projevům úředníků“, obzvláště znepokojeni především „problémy korupce a ekonomické nerovnosti“, a hlavní problémy, jimiž se zabývají, jsou „rostoucí ceny a chudoba“. Už dávno nejsou v zajetí spiknutí „světového imperialismu“ a nepřátel a dalších nepřátel ve vzdálených koncích světa, poznamenává gazeta.ru.
Rusové dosud zapomněli na své „tučné roky“, ale v pozadí nynějšího poklesu životní úrovně je mnohem více vnímáno akutně to, co je mnohem komplikovanější než jenom „platba za Krym“.
„Jaká by byla jiná alternativa? Je možné zmrazit Krym jako neuznaný nezávislý stát? Možná by to byla jedna z počátečních možností, jako se tomu stalo u Jižní Osetie a Abcházie, stejně jako Podněstří? Počkáme 9 let, jak jsme očekávali nezávislost Kosova?“ ptá se portál.
V tomto smyslu byla (nucená) anexe Krymu výsledkem selhání ruské politiky v ukrajinském směru po roce 1991. Se stejnou pravděpodobností by nové orgány Kyjeva jednostranně revidovaly dohodu o založení Černomořské flotily v Sevastopolu. Následovaly by pokusy o jeho vyhoštění. Důsledky takových akcí je poměrně těžké předvídat, ale je velmi pravděpodobné, že události v Novorosijsku, na jihovýchodě Ukrajiny v letech 2014–2015, se zdají ve srovnání s „bitvou o černomořskou flotilu“ jako dětinské žerty na trávníku.
A v širším měřítku a z hlediska lidských obětí? Tato situace byla již opravdu plná rozsáhlé války s Ukrajinou. Proto je skutečnost, že „Krym je náš“, z historického hlediska správná. Všechno, i historicky správná rozhodnutí, mají také svou cenu. Přiměřenost nebo nadměrnost, se neprojevuje okamžitě. Ale v naší zemi, kde je obvyklé přijímat historii jako „černou“ a „bílou“, bude trvat dlouho, než zhodnotíme přistoupení Krymu z různých úhlů pohledu, jinak než „kdo není s námi, jde proti nám“.
Ale podívejme se na čísla. Podívejme se na to, co se podvedlo, a co se nepovedlo, vybízí gazeta.ru. Na prvním místě zmiňuje návštěvu ruské prezidenta Vladimira Putina a jeho návrhy na řešení specifické situace.
Na začátku své návštěvy na krymském poloostrově ruský prezident Vladimir Putin spustil dvě tepelné elektrárny - Balaklavskou a Tavričeskou. V důsledku zavedení těchto nových zařízení překročí energetický výkon poloostrova celkový objem své spotřeby energie (2070 a 1100 MW). Podle prezidenta Putina bude nyní možné přenést elektřinu i do sousedních regionů. Před pěti lety bylo přitom těžké si představit, že by Krym neustále trpěl výpadky proudu. Vlastní výroba tehdy v roce 2014 činila celkem 160 MW.
„Řešení energetického problému však není jediným úspěchem za pět let přítomnosti Krymu v Rusku. Krym a jeho obyvatelstvo (přibližně 2,3 milionu lidí) z toho jistě těží. Jsou hlavními příjemci a kdyby pořádali druhé referendum, výsledek by byl zhruba stejný,“ míní gazeta.ru. Opravdu, jako součást Ukrajiny v post-sovětském období, autonomie pro většinu obyvatel znamenala, že Krym zůstával na úrovni „nemilované nevlastní dcery“.
Jednou z nejvýraznějších změn je počet turistů. Jde o převážně ukrajinské návštěvníky, méně rozvinutý počet (více než polovina v roce 2013) je počet jiných, převážně ruských turistů (více než 80 procent). Poloostrov je více solventní. Pokud jde o celkový počet turistů, „ukrajinský“ milník roku 2013, stojící na úrovni 5,9 milionu lidí, byl v roce 2017 téměř překonán a dosáhl téměř 7 milionů lidí. Krymský most, postavený za pouhé dva roky, bude působit jako další výrazný faktor pro rozvoj cestovního ruchu, stejně jako rekonstruované letiště v Simferopolu, připomíná ruský portál.
Průměrná mzda na Krymu zároveň oproti roku 2013 výrazně vzrostla, přesahuje nyní 36 tisíc rublů (více než 44 tisíc v Sevastopolu), ale podle ruských standardů je to suma stále poměrně skromná (celkově 61. a 35. místo). Rovněž sociální sféra se posílila, a současné ruské (krymské) důchody stále daleko převyšují ty ukrajinské. Zvýšil se i počet míst v předškolních zařízeních (o více než 25 tisíc). „Je pravda, že problém zůstává v dodávce vody, který není stále vyřešen - poté, co Ukrajina uzavřela krymský kanál, který poskytoval 85 procent spotřební vody,“ píše ruský portál. „To má vliv na zemědělství, jež je nutné restrukturalizovat (celkově) jako strukturu a odmítnout pěstování řady plodin. Zdroje podzemních vod zůstávají omezené,“ dodává.
Po dobu pěti let se počet společností a individuálních podnikatelů registrovaných na Krymu snížil z 51,2 tisíc a firem na 129 tis. Podnikatelů na 44 tis. A firem a 85 tis. Podnikatelů stejně jako podílu podnikatelské činnosti klesá ve struktuře peněžních příjmů obyvatelstva.
Ani jedna velká ruská společnost ani finanční organizace, které mají nebo chtějí obchodovat s EU nebo USA, na Krymu nepracují. Bojí se. „Tento problém nemá zatím viditelná řešení. Prezident se tím nezabýval podrobně, protože tato situace nemá rychlé řešení. Nicméně, a to je pozoruhodné, navrhl rozvinout jachtařský obchod v Balaklavské zátoce, včetně zapojení cizinců. Mimochodem, tento záliv se vyznačoval vždy velmi přísným režimem utajení. Zdá se, že federální úřady si začínají uvědomovat, že jedním z prostředků řešení ekonomických problémů v Krymu je otevřenost, nikoli uzavřenost,“ vysvětluje gazeta.ru.
Zatím to vypadá tak, že zahraniční obchod na Krym, s výjimkou porušení sankcí, pokračuje, aniž by se o tom příliš vědělo. Jedním z nezapomenutelným příběhů jsou plynové turbíny Siemens, které byly dodány jednomu z členů Transpacifického společenství (TPP), jež obcházely omezení, což způsobilo velký skandál v Německu. Turbíny byly nyní modernizovány a stále zůstávají instalovány na poloostrově. Potřeba modernizace krymské infrastruktury a udržení úrovně relativního sociálního blahobytu obyvatelstva v podmínkách sankcí je ale pro ruský rozpočet velmi nákladná, připomíná ruský portál. Dosud existuje pouze jedna úspora: Rusko neplatí 200 milionů dolarů k nasazení Černomořské flotily v Sevastopolu, ani další povinnosti při průchodu Kerčským průlivem.
Na úkor jednotlivých projektů jsou financovány v rámci rozpočtů těchto subjektů federace. V řadě oblastí se peníze utrácejí prostřednictvím struktur, které nesouvisejí s úřady poloostrova, například při stavbě mostu přes Kerčský průliv.
Nepřímé ztráty ruského hospodářství z provozu „zelených mužíků“ (nebo také „zdvořilých lidí“, kteří se podíleli jako paravojenské jednotky obsazení Krymu) v roce 2014 a následných událostí se odhadují na 10 až 50 miliard USD. Týká se to i například ostrých škrtů v dodávkách plynu na Ukrajinu (z 25,8 miliard kubických metrů v roce 2013 - desetkrát), úniku kapitálu, snížení obchodu s Ukrajinou a dalšími zeměmi, důsledků sankcí a nutnosti je překonat.
Žádné komentáře:
Okomentovat