> politika > Rusko > NATO > armáda > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 15. března 2019.
Symetrická reakce? Rusko musí umět reagovat recipročně na nová rozmístění vojsk na svých hranicích. Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) si nadále vybírá země, které hraničí s Ruskem, tvrdí Michail Popov, náměstek tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace, v rozhovoru pro ruský armádní list Krasnaja zvezda.
Současná mezinárodní situace se vyznačuje „vysokou dynamikou“ a získává stále stále složitější a méně stabilní charakter, míní Michail Popov, podle něhož je v poslední době zaznamenán „nárůst potenciálu konfliktů“, a to v oblastech, jež patří k „tradičním ruským zájmům“.
Připomíná, že tyto úvahy jsou již zaneseny do Vojenské doktríny Ruské federace, jež jako koncepční dokument vojenského plánování je i nadále „dlouhodobě rozvíjena“ s možností ji specifikovat, podle toho, když se situace mění.
NATO vytváří na Východě „vojenské hrozby“ a chce nové velitelství Sever
Aparát Rady bezpečnosti Ruské federace společně s dalšími vládními orgány a organizacemi, včetně těch vědeckých, provedl podle Michaila Popova „vážnou prediktivní a analytickou práci“. Z ní vyplývají analýza „vnějších a vnitřních“ vojenských nebezpečí a další možná vojenská ohrožení: není možné si nevšimnout, soudí Popov, že v důsledku „protiruských aktivit“ Spojených států amerických a NATO se „objevily tendence transformovat vojenská nebezpečí na vojenské hrozby“.
Michail Popov, který působí jako náměstek tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace, zmiňuje, že jedním z „vnějších vojenských nebezpečí“ je další budování mocenských kapacit NATO a přístup vojenské infrastruktury členských zemí NATO k „našim hranicím“. „Vojensko-politický blok, vytvořený blok na vrcholu studené války před 70 lety, tvořilo 15 států. Za posledních 20 let se počet členů zdvojnásobil díky přijetí většiny států, bývalých členů varšavské smlouvy a post-sovětských republik. Jinými slovy, od 90. let 20. století NATO striktně expanduje na východ směrem k Rusku,“ říká v rozhovoru pro ruský armádní list Krasnaja zvezda.
Došlo navíc za poslední dva roky – v rámci realizace Akčního plánu na zlepšení bojové připravenosti sil NATO a Koncepce pokročilé přítomnosti a zlepšování – k navýšení počtu vojenských jednotek s vysokou prioritou 1, 6 krát, a to z 25 na 40 tisíc vojáků, upřesňuje Popov.
„V teritoriích pobaltských zemí byly rozmístěny vyztužené taktické skupiny praporů a mnohonárodnostním složením až do výše 1 000 vojáků. Realizuje se americká iniciativa 3 až 30, jež zajišťuje připravenost k použití až 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových lodí zemí bloků – po dobu 30 dní,“ vysvětluje v rozhovoru pro armádní list. NATO na „východním křídle“ kromě dvou stávajících velitelství mnohonárodnostních sil divizí Severovýchod v Polsku a Jihovýchod v Rumunsku, se nyní rozhoduje, že vytvoří i „ústřední nadnárodní divizi“ Sever, jehož operační skupina již podle Popova, odkazujícího se na mediální výstupy, byla nasazena 8. března tohoto roku v osadě Ādaži v Lotyšsku.
„Nemluvě o tom,“ dodává Popov, „že došlo k významnému nárůstu intenzity operativního a bojového výcviku sil NATO v bezprostřední blízkosti ruských hranic“. „Počet cvičení provedených ve východoevropských zemích NATO, které mají výraznou protiruskou orientaci, se zdvojnásobil,“ upřesňuje. Velmi „nebezpečným krokem“ je i nasazení komplexu Aegis Eschor v Polsku, jež podle Popova bylo dokončeno „těsně před očima“. „V Rumunsku tento systém funguje od roku 2016. Všestrannost odpalovacích zařízení komplexů jim zároveň umožňuje využívat rakety Tomahawk. Americké protiraketové skupiny vznikají ale i v asijsko-pacifickém regionu za účasti Japonska a Jižní Koreje,“ upozorňuje. „Je charakteristické, že nasazení a posilování bojových schopností globálního systému protiraketové obrany Američané nějak zapomínají na raketovou hrozbu, kterou oznámili z Íránu, mimochodem, pro boj, proti kterému byl původně tento systém zamýšlen.“
Polsko chce od Washingtonu novou základnu! My máme rakety Zirkon!
Rusko s velkým znepokojením sleduje v poslední době snahy Washingtonu vytvořit podmínky pro novou polskou vojenskou základnu. Andrej Krasov, první místopředseda Státního výboru pro obranu Dumy, řekl v rozhovoru pro Národní zpravodajskou službu (NSN), že Polsko „je aktivním dirigentem pozice Washingtonu v Evropě“.
„Tyto země (jako Polsko) jsou připraveny sloužit americké politice v Evropě. Jedním z nejjasnějších příkladů je snaha dohodnout se na možnosti umístění základny na jejich území,“říká Krasov. „Neměli by zapomenout: v případě zhoršení vztahů, a prezident Vladimir Putin to zmínil ve svém poselství, budou to možné cíle pro náš úder. Týká se území, kde jsou proti Rusku nasazeny odstrašující síly,“ varuje Krasov.
Také generálporučík Ajteč Bižev, zástupce vrchního velitele ruských vzdušných sil pro společný systém protivzdušné obrany členských států SNS v letech 2003–2007, v rozhovoru pro NSN zdůrazňuje, že Rusko má stále co říct, v otázce své bezpečnosti. Připomněl úspěšnou práci na vytvoření raket Zircon která je schopna zasáhnout pozemní a mořské cíle.
„Ministr obrany Sergej Šojgu potvrdil, že vše, co bylo vynalezeno, bylo již implementováno do systému hardwaru. A některé vojenské prvky již byly postaveny do bojovou službu,“tvrdí. NATO by proto o tom mělo přemýšlet. „Zirkon má stejné cíle a jako Avangard, Caliber a Dagger. Ale na rozdíl od nich už má 20 rychlostí. Raketa je téměř nemožné zachytit nebo zničit. To není jeho jediná jedinečná vlastnost. Nelze ji detekovat a ničit ani prostřednictvím protiraketové obrany ani protivzdušné obrany. Pokud je Zircon vystřelena, pak plní všechny úkoly,“ řekl agentuře Bišev
„Nepotřebujeme NATO,“ tvrdí ruští činitelé. A Bišev říká: „Přidejte si v NATO prohlášení (prezidenta) Vladimíra Putina, že ruské rakety by se mohly zaměřit na země Severoatlantické aliance, pokud by byly americké rakety umístěny v Evropě.“
Globální informační prostor je „nová sféra“ vojensko-politické konfrontace
Američané dělají všechno možné pro to, aby destabilizovali vojenskou situaci. Náměstek Michail Popov často v rozhovoru pro dnešní vydání Krasnoj zvezdy opakuje, že ústup Spojených států od Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF), stejně jako odstoupení od Společného akčního plánu s cílem vyřešit situaci kolem íránského jaderného programu, jde ruku v ruce s neochotou Washingtonu ratifikovat Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek .
Vedle toho vláda USA podnikla snahu s cílem revidovat pravomoci pracovních orgánů Úmluvy o chemických zbraních (CWC), ale i zablokovat pokusy o vytvoření právně závazného mechanismu pro ověřování v souladu s Úmluvu o zákazu bakteriologických zbraní a toxických zbraní (BTWC).
Mnohá vojenská nebezpečí se nyní objevují podle Popova i v „informačním prostoru“, a to díky rozvoji „informačních a a komunikačních technologií“. To přispívá ke vzniku „nové sféry“ vojensko-politické konfrontace. „Globální informační prostor byl již uznán mnoha odborníky jako nová scéna operací.V tomto ohledu věnují Spojené státy a její partneři NATO velkou pozornost aktivním operacím v kyberprostoru a získávají tím úplnou kontrolu nad touto oblastí,“ soudí Popov. „Strategické komunikační centrum Aliance NATO v Rize a společné Centrum kybernetické obrany a excelence v oblasti v Tallinnu mají za cíl vést masivní informační válku.
Hlavním úkolem těchto struktur, zdůrazňuje Popov, je „znemožnit výpočet sítě kritických zařízení a infrastruktury potenciálního protivníka“ - „jak chápete, především Rusko“ - a to „narušením fungování systémů“ veřejné správy, finančních institucí, podniků, elektráren, železničních stanic a letišť“, doplňuje.
Rusko proto podle Michaila Popova, jenž se odkazuje na vojenskou doktrínu, usiluje o „prevenci jakýchkoli vojenských konfliktů“, a jedním dechem dodává: „Současně je nanejvýš důležité udržování ozbrojených sil, jiných vojsk a orgánů v daném stupni připravenosti k boji.“ V moderních podmínkách a s ohledem vojensko-politickou situaci, je důležité „posilování obrany a bezpečnosti naší země, její spolehlivá ochrana proti vnějším vojenským hrozbám“, což i nadále „zůstává naším nejdůležitějším a klíčovým úkolem“.
„Chci poznamenat, že zkušenosti s použitím seskupení ruských vojsk v Sýrii, výsledky cvičení a překvapivé kontroly ukazují, že ozbrojené síly Ruské federace jsou schopny odrazit agresi namířenou proti naší zemi, aby zajistily ochranu integrity a nedotknutelnosti svého území,“ podtrhuje náměstek.
Pro akceschopnost musí být průběžný výcvik, a ne jen jeden, ale hodně
Důležitým rysem pro akceschopnost je průběžný výcvik a organizace mezinárodních cvičení. Náměstek Popov připomíná například manévry Vostok-2018, které se staly „nejrozsáhlejší akcí pro výcvik vojáků v celé historii moderního Ruska“. Byly uskutečněny v „mezinárodním formátu“ se zapojením vojenských jednotek Lidové osvobozenecké armády Číny a ozbrojených sil Mongolska. Počet vojáků, počet zbraní a vojenského vybavení této události je srovnatelný s nejambicióznějšími manévry sovětského období, jakými bylo cvičení West-81, připomíná.
Účast je ale mnohem širší. „Chci poznamenat, že se každoročně zvyšuje zájem zahraničních zemí o Mezinárodní armádní hry, které se staly důležitou součástí bojového výcviku vojsk.Zeměpis účastníků těchto cvičení se rozšiřuje,“ říká Popov. Cvičení, jakými byly ARMI-2018 se konaly v sedmi zemích - Rusku, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Číně a Kazachstánu, Arménii a Íránu. „Zúčastnilo se jich 189 týmů, více než 4 700 účastníků z 32 států,“ vypočítává.
Letos se rovněž uskuteční cvičení, do kterého se zapojí státy čtyř kontinentů. „Odpovídající pozvánky byly zaslány do 85 států, žádosti o účast budou přijímány do 1. května,“ dodává.Předpokládá se, že tzv. Mezinárodní armádní hry se budou konat na území 10 zemí a soutěže se budou konat poprvé v Indii, Uzbekistánu a Mongolsku. Kromě ozbrojených sil, vojenské jednotky jiných bezpečnostních agentur a oddělení jsou plánovány k účasti i pěti soutěžících týmy z Ministerstva pro mimořádné události Ruska, zvýší se počet účastníků z Národní gardy Ruské federace a Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem Ruské federace (DOSAAF).
Jednou z priorit ruské vojensko-politické spolupráce je i spolupráce se členskými státy Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), zahrnuje 7 zemí bývaléhm Sovětského svazu - Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádřikistánu a Uzbekistánu, jež je přímým následovníkem tzv. Taškentské smlouvy o kolektivní bezpečnosti) z roku 1992. Ta je také zakotvena ve Vojenské doktríně, jež je součástí zájmu o „zajištění kolektivní bezpečnosti a společné obrany“. Náměstek připomíná, že Rusko „plánuje zintenzivnit a rozšířit formát interakce organizace“ na základě konstruktivních vztahů s ostatními státy a mezinárodními organizacemi, zlepšení mechanismů pro boj s výzvami a hrozbami, jakož i rozvoje vojenského potenciálu organizace.
Jeho součástí je i „plán společného vzdělávání“. „V souladu s plánem společného vzdělávání je v roce 2019 plánováno více než 40 akcí různých směrů, z nichž hlavní jsou společná cvičení Interakce 2019, Nezničitelné bratrstvo - 2019, „Bojové bratrstvo - 2019, speciální cvičení Poisk-2019, Echelon 2019, stejně jako speciální taktické vyučování Thunder-2019,“vypočítává plánované akce. „Vojensko-politická interakce ve formátu OSKB přispívá k rozvoji integračních procesů jak ve Společenství nezávislých států (SNS, tak v celém regionu střední Asie,“ soudí.
Rusko je opět připraveno k dialogu a spolupráci s některými zeměmi za rovných a vzájemně prospěšných podmínek. Zároveň dáváme přednost Bělorusku, stejně jako našim dalším partnerům v OSKB, republikám Abcházie a Jižní Osetie, členských států SNS a členů Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS).
Jednou z nejpokročilejších spolupráce vždy bylo Bělorusku byl vždy, a jak připomíná Popov, jedním z důvodů jen fakt, že tyto dvě země, tedy Rusko a Bělorusko, se staly místy, kde došlo ke dvěma z „nejkrvavějších válek minulého století“. „Naši lidé, stejně jako nikdo jiný, pocítili celou tragédii těchto událostí a nechceme jejich opakování. Proto jsou vždy společně připraveni neutralizovat možná vojenská nebezpečí a vojenské hrozby politickými, diplomatickými a jinými nevojenskými prostředky,“ tvrdí.
„Za tímto účelem provádíme úzkou spolupráci mezi Ruskem a Běloruskem ve věcech vojenské a vojensko-technické spolupráce a zajišťování kolektivní bezpečnosti. Regionální seskupení vojsk (sil) se úspěšně rozvíjí. Obranná oddělení našich zemí pravidelně provádějí společné bojové a operační školení. V rámci přípravy velitelských a kontrolních agentur, sil a prostředků kolektivní bezpečnosti OSKB naše vojenské kontingenty systematicky komunikují,“ vysvětluje.
„V roce 2018 se tedy jednotky běloruských ozbrojených sil zúčastnily operačně-strategického cvičení Bojové bratrství - 2018 a v rámci velitelského štábu Interakce-2018“. Kromě toho je běloruský vojenský personál vycvičen ve vojenských školách ruského ministerstva obrany, včetně Vojenské akademie generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace,“ připomíná.
V roce 2019 budou vojenské jednotky ozbrojených sil Běloruska zapojeny také do bělorusko-rusko-srbského cvičení Slovanské bratrstvo - 2019, a budou se podílet na cvičeních kombinovaných vzdušných sil Jednotného systému protivzdušné obrany v roce 2019 a Nezničitelného bratrstva - 2019 , jakož i v rámci Sdružení nezávislých státu ve společném operativním cvičení Štít EU – 2019. Všechna tato „plánovaná opatření“ na posílení našich ozbrojených sil se konají, jak Popov několikrát zdůrazňuje, „výhradně v zájmu zajištění obranné kapacity Ruské federace“.
„Rusko neohrožuje nikoho a nebude nikoho napadat. Prezident Ruské federace o tom opakovaně hovořil a naše vojenská doktrína, která má čistě obranný charakter, o tom svědčí.“Vzpomínky jsou těžké, ale i důvodem pro odhodlání. „Pokaždé, když jsem v Kronštadtu, jdu na Kotevní náměstí k pomníku vynikajícího ruského námořního velitele, admirála Štěpána Osipoviče Makarova, na pomníku si čtu nápis: Pamatujte válku."
„Stručně řečeno, a podstata naší vojenské doktríny s tím souvisí,“ dodává: „Víme a pamatujeme si, jaká válka je. Nesmíme ji dovolit. Ale pokud je to nevyhnutelné, pak musíme být připraveni utkat se s nepřítelem plně vyzbrojeným a dosáhnout vítězství,“ dodává neochvějně.
Symetrická reakce? Rusko musí umět reagovat recipročně na nová rozmístění vojsk na svých hranicích. Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) si nadále vybírá země, které hraničí s Ruskem, tvrdí Michail Popov, náměstek tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace, v rozhovoru pro ruský armádní list Krasnaja zvezda.
Současná mezinárodní situace se vyznačuje „vysokou dynamikou“ a získává stále stále složitější a méně stabilní charakter, míní Michail Popov, podle něhož je v poslední době zaznamenán „nárůst potenciálu konfliktů“, a to v oblastech, jež patří k „tradičním ruským zájmům“.
Připomíná, že tyto úvahy jsou již zaneseny do Vojenské doktríny Ruské federace, jež jako koncepční dokument vojenského plánování je i nadále „dlouhodobě rozvíjena“ s možností ji specifikovat, podle toho, když se situace mění.
NATO vytváří na Východě „vojenské hrozby“ a chce nové velitelství Sever
Aparát Rady bezpečnosti Ruské federace společně s dalšími vládními orgány a organizacemi, včetně těch vědeckých, provedl podle Michaila Popova „vážnou prediktivní a analytickou práci“. Z ní vyplývají analýza „vnějších a vnitřních“ vojenských nebezpečí a další možná vojenská ohrožení: není možné si nevšimnout, soudí Popov, že v důsledku „protiruských aktivit“ Spojených států amerických a NATO se „objevily tendence transformovat vojenská nebezpečí na vojenské hrozby“.
Michail Popov, který působí jako náměstek tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace, zmiňuje, že jedním z „vnějších vojenských nebezpečí“ je další budování mocenských kapacit NATO a přístup vojenské infrastruktury členských zemí NATO k „našim hranicím“. „Vojensko-politický blok, vytvořený blok na vrcholu studené války před 70 lety, tvořilo 15 států. Za posledních 20 let se počet členů zdvojnásobil díky přijetí většiny států, bývalých členů varšavské smlouvy a post-sovětských republik. Jinými slovy, od 90. let 20. století NATO striktně expanduje na východ směrem k Rusku,“ říká v rozhovoru pro ruský armádní list Krasnaja zvezda.
Došlo navíc za poslední dva roky – v rámci realizace Akčního plánu na zlepšení bojové připravenosti sil NATO a Koncepce pokročilé přítomnosti a zlepšování – k navýšení počtu vojenských jednotek s vysokou prioritou 1, 6 krát, a to z 25 na 40 tisíc vojáků, upřesňuje Popov.
„V teritoriích pobaltských zemí byly rozmístěny vyztužené taktické skupiny praporů a mnohonárodnostním složením až do výše 1 000 vojáků. Realizuje se americká iniciativa 3 až 30, jež zajišťuje připravenost k použití až 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových lodí zemí bloků – po dobu 30 dní,“ vysvětluje v rozhovoru pro armádní list. NATO na „východním křídle“ kromě dvou stávajících velitelství mnohonárodnostních sil divizí Severovýchod v Polsku a Jihovýchod v Rumunsku, se nyní rozhoduje, že vytvoří i „ústřední nadnárodní divizi“ Sever, jehož operační skupina již podle Popova, odkazujícího se na mediální výstupy, byla nasazena 8. března tohoto roku v osadě Ādaži v Lotyšsku.
„Nemluvě o tom,“ dodává Popov, „že došlo k významnému nárůstu intenzity operativního a bojového výcviku sil NATO v bezprostřední blízkosti ruských hranic“. „Počet cvičení provedených ve východoevropských zemích NATO, které mají výraznou protiruskou orientaci, se zdvojnásobil,“ upřesňuje. Velmi „nebezpečným krokem“ je i nasazení komplexu Aegis Eschor v Polsku, jež podle Popova bylo dokončeno „těsně před očima“. „V Rumunsku tento systém funguje od roku 2016. Všestrannost odpalovacích zařízení komplexů jim zároveň umožňuje využívat rakety Tomahawk. Americké protiraketové skupiny vznikají ale i v asijsko-pacifickém regionu za účasti Japonska a Jižní Koreje,“ upozorňuje. „Je charakteristické, že nasazení a posilování bojových schopností globálního systému protiraketové obrany Američané nějak zapomínají na raketovou hrozbu, kterou oznámili z Íránu, mimochodem, pro boj, proti kterému byl původně tento systém zamýšlen.“
Polsko chce od Washingtonu novou základnu! My máme rakety Zirkon!
Rusko s velkým znepokojením sleduje v poslední době snahy Washingtonu vytvořit podmínky pro novou polskou vojenskou základnu. Andrej Krasov, první místopředseda Státního výboru pro obranu Dumy, řekl v rozhovoru pro Národní zpravodajskou službu (NSN), že Polsko „je aktivním dirigentem pozice Washingtonu v Evropě“.
„Tyto země (jako Polsko) jsou připraveny sloužit americké politice v Evropě. Jedním z nejjasnějších příkladů je snaha dohodnout se na možnosti umístění základny na jejich území,“říká Krasov. „Neměli by zapomenout: v případě zhoršení vztahů, a prezident Vladimir Putin to zmínil ve svém poselství, budou to možné cíle pro náš úder. Týká se území, kde jsou proti Rusku nasazeny odstrašující síly,“ varuje Krasov.
Také generálporučík Ajteč Bižev, zástupce vrchního velitele ruských vzdušných sil pro společný systém protivzdušné obrany členských států SNS v letech 2003–2007, v rozhovoru pro NSN zdůrazňuje, že Rusko má stále co říct, v otázce své bezpečnosti. Připomněl úspěšnou práci na vytvoření raket Zircon která je schopna zasáhnout pozemní a mořské cíle.
„Ministr obrany Sergej Šojgu potvrdil, že vše, co bylo vynalezeno, bylo již implementováno do systému hardwaru. A některé vojenské prvky již byly postaveny do bojovou službu,“tvrdí. NATO by proto o tom mělo přemýšlet. „Zirkon má stejné cíle a jako Avangard, Caliber a Dagger. Ale na rozdíl od nich už má 20 rychlostí. Raketa je téměř nemožné zachytit nebo zničit. To není jeho jediná jedinečná vlastnost. Nelze ji detekovat a ničit ani prostřednictvím protiraketové obrany ani protivzdušné obrany. Pokud je Zircon vystřelena, pak plní všechny úkoly,“ řekl agentuře Bišev
„Nepotřebujeme NATO,“ tvrdí ruští činitelé. A Bišev říká: „Přidejte si v NATO prohlášení (prezidenta) Vladimíra Putina, že ruské rakety by se mohly zaměřit na země Severoatlantické aliance, pokud by byly americké rakety umístěny v Evropě.“
Globální informační prostor je „nová sféra“ vojensko-politické konfrontace
Američané dělají všechno možné pro to, aby destabilizovali vojenskou situaci. Náměstek Michail Popov často v rozhovoru pro dnešní vydání Krasnoj zvezdy opakuje, že ústup Spojených států od Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF), stejně jako odstoupení od Společného akčního plánu s cílem vyřešit situaci kolem íránského jaderného programu, jde ruku v ruce s neochotou Washingtonu ratifikovat Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek .
Vedle toho vláda USA podnikla snahu s cílem revidovat pravomoci pracovních orgánů Úmluvy o chemických zbraních (CWC), ale i zablokovat pokusy o vytvoření právně závazného mechanismu pro ověřování v souladu s Úmluvu o zákazu bakteriologických zbraní a toxických zbraní (BTWC).
Mnohá vojenská nebezpečí se nyní objevují podle Popova i v „informačním prostoru“, a to díky rozvoji „informačních a a komunikačních technologií“. To přispívá ke vzniku „nové sféry“ vojensko-politické konfrontace. „Globální informační prostor byl již uznán mnoha odborníky jako nová scéna operací.V tomto ohledu věnují Spojené státy a její partneři NATO velkou pozornost aktivním operacím v kyberprostoru a získávají tím úplnou kontrolu nad touto oblastí,“ soudí Popov. „Strategické komunikační centrum Aliance NATO v Rize a společné Centrum kybernetické obrany a excelence v oblasti v Tallinnu mají za cíl vést masivní informační válku.
Hlavním úkolem těchto struktur, zdůrazňuje Popov, je „znemožnit výpočet sítě kritických zařízení a infrastruktury potenciálního protivníka“ - „jak chápete, především Rusko“ - a to „narušením fungování systémů“ veřejné správy, finančních institucí, podniků, elektráren, železničních stanic a letišť“, doplňuje.
Rusko proto podle Michaila Popova, jenž se odkazuje na vojenskou doktrínu, usiluje o „prevenci jakýchkoli vojenských konfliktů“, a jedním dechem dodává: „Současně je nanejvýš důležité udržování ozbrojených sil, jiných vojsk a orgánů v daném stupni připravenosti k boji.“ V moderních podmínkách a s ohledem vojensko-politickou situaci, je důležité „posilování obrany a bezpečnosti naší země, její spolehlivá ochrana proti vnějším vojenským hrozbám“, což i nadále „zůstává naším nejdůležitějším a klíčovým úkolem“.
„Chci poznamenat, že zkušenosti s použitím seskupení ruských vojsk v Sýrii, výsledky cvičení a překvapivé kontroly ukazují, že ozbrojené síly Ruské federace jsou schopny odrazit agresi namířenou proti naší zemi, aby zajistily ochranu integrity a nedotknutelnosti svého území,“ podtrhuje náměstek.
Pro akceschopnost musí být průběžný výcvik, a ne jen jeden, ale hodně
Důležitým rysem pro akceschopnost je průběžný výcvik a organizace mezinárodních cvičení. Náměstek Popov připomíná například manévry Vostok-2018, které se staly „nejrozsáhlejší akcí pro výcvik vojáků v celé historii moderního Ruska“. Byly uskutečněny v „mezinárodním formátu“ se zapojením vojenských jednotek Lidové osvobozenecké armády Číny a ozbrojených sil Mongolska. Počet vojáků, počet zbraní a vojenského vybavení této události je srovnatelný s nejambicióznějšími manévry sovětského období, jakými bylo cvičení West-81, připomíná.
Účast je ale mnohem širší. „Chci poznamenat, že se každoročně zvyšuje zájem zahraničních zemí o Mezinárodní armádní hry, které se staly důležitou součástí bojového výcviku vojsk.Zeměpis účastníků těchto cvičení se rozšiřuje,“ říká Popov. Cvičení, jakými byly ARMI-2018 se konaly v sedmi zemích - Rusku, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Číně a Kazachstánu, Arménii a Íránu. „Zúčastnilo se jich 189 týmů, více než 4 700 účastníků z 32 států,“ vypočítává.
Letos se rovněž uskuteční cvičení, do kterého se zapojí státy čtyř kontinentů. „Odpovídající pozvánky byly zaslány do 85 států, žádosti o účast budou přijímány do 1. května,“ dodává.Předpokládá se, že tzv. Mezinárodní armádní hry se budou konat na území 10 zemí a soutěže se budou konat poprvé v Indii, Uzbekistánu a Mongolsku. Kromě ozbrojených sil, vojenské jednotky jiných bezpečnostních agentur a oddělení jsou plánovány k účasti i pěti soutěžících týmy z Ministerstva pro mimořádné události Ruska, zvýší se počet účastníků z Národní gardy Ruské federace a Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem Ruské federace (DOSAAF).
Jednou z priorit ruské vojensko-politické spolupráce je i spolupráce se členskými státy Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), zahrnuje 7 zemí bývaléhm Sovětského svazu - Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádřikistánu a Uzbekistánu, jež je přímým následovníkem tzv. Taškentské smlouvy o kolektivní bezpečnosti) z roku 1992. Ta je také zakotvena ve Vojenské doktríně, jež je součástí zájmu o „zajištění kolektivní bezpečnosti a společné obrany“. Náměstek připomíná, že Rusko „plánuje zintenzivnit a rozšířit formát interakce organizace“ na základě konstruktivních vztahů s ostatními státy a mezinárodními organizacemi, zlepšení mechanismů pro boj s výzvami a hrozbami, jakož i rozvoje vojenského potenciálu organizace.
Jeho součástí je i „plán společného vzdělávání“. „V souladu s plánem společného vzdělávání je v roce 2019 plánováno více než 40 akcí různých směrů, z nichž hlavní jsou společná cvičení Interakce 2019, Nezničitelné bratrstvo - 2019, „Bojové bratrstvo - 2019, speciální cvičení Poisk-2019, Echelon 2019, stejně jako speciální taktické vyučování Thunder-2019,“vypočítává plánované akce. „Vojensko-politická interakce ve formátu OSKB přispívá k rozvoji integračních procesů jak ve Společenství nezávislých států (SNS, tak v celém regionu střední Asie,“ soudí.
Rusko je opět připraveno k dialogu a spolupráci s některými zeměmi za rovných a vzájemně prospěšných podmínek. Zároveň dáváme přednost Bělorusku, stejně jako našim dalším partnerům v OSKB, republikám Abcházie a Jižní Osetie, členských států SNS a členů Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS).
Jednou z nejpokročilejších spolupráce vždy bylo Bělorusku byl vždy, a jak připomíná Popov, jedním z důvodů jen fakt, že tyto dvě země, tedy Rusko a Bělorusko, se staly místy, kde došlo ke dvěma z „nejkrvavějších válek minulého století“. „Naši lidé, stejně jako nikdo jiný, pocítili celou tragédii těchto událostí a nechceme jejich opakování. Proto jsou vždy společně připraveni neutralizovat možná vojenská nebezpečí a vojenské hrozby politickými, diplomatickými a jinými nevojenskými prostředky,“ tvrdí.
„Za tímto účelem provádíme úzkou spolupráci mezi Ruskem a Běloruskem ve věcech vojenské a vojensko-technické spolupráce a zajišťování kolektivní bezpečnosti. Regionální seskupení vojsk (sil) se úspěšně rozvíjí. Obranná oddělení našich zemí pravidelně provádějí společné bojové a operační školení. V rámci přípravy velitelských a kontrolních agentur, sil a prostředků kolektivní bezpečnosti OSKB naše vojenské kontingenty systematicky komunikují,“ vysvětluje.
„V roce 2018 se tedy jednotky běloruských ozbrojených sil zúčastnily operačně-strategického cvičení Bojové bratrství - 2018 a v rámci velitelského štábu Interakce-2018“. Kromě toho je běloruský vojenský personál vycvičen ve vojenských školách ruského ministerstva obrany, včetně Vojenské akademie generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace,“ připomíná.
V roce 2019 budou vojenské jednotky ozbrojených sil Běloruska zapojeny také do bělorusko-rusko-srbského cvičení Slovanské bratrstvo - 2019, a budou se podílet na cvičeních kombinovaných vzdušných sil Jednotného systému protivzdušné obrany v roce 2019 a Nezničitelného bratrstva - 2019 , jakož i v rámci Sdružení nezávislých státu ve společném operativním cvičení Štít EU – 2019. Všechna tato „plánovaná opatření“ na posílení našich ozbrojených sil se konají, jak Popov několikrát zdůrazňuje, „výhradně v zájmu zajištění obranné kapacity Ruské federace“.
„Rusko neohrožuje nikoho a nebude nikoho napadat. Prezident Ruské federace o tom opakovaně hovořil a naše vojenská doktrína, která má čistě obranný charakter, o tom svědčí.“Vzpomínky jsou těžké, ale i důvodem pro odhodlání. „Pokaždé, když jsem v Kronštadtu, jdu na Kotevní náměstí k pomníku vynikajícího ruského námořního velitele, admirála Štěpána Osipoviče Makarova, na pomníku si čtu nápis: Pamatujte válku."
„Stručně řečeno, a podstata naší vojenské doktríny s tím souvisí,“ dodává: „Víme a pamatujeme si, jaká válka je. Nesmíme ji dovolit. Ale pokud je to nevyhnutelné, pak musíme být připraveni utkat se s nepřítelem plně vyzbrojeným a dosáhnout vítězství,“ dodává neochvějně.
Žádné komentáře:
Okomentovat