translate - traduire

Zobrazují se příspěvky se štítkemFrançois Mitterrand. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFrançois Mitterrand. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 4. května 2021

Macron, prezident odsouzený k zániku?

> politika > Francie > Emanuel Macron > Marine Le Penová a další >analýza vyšla v Parlamentních listech, 30. dubna 2021.


Bude příštím francouzským rezidentem Macron, nebo Le Penová? Staronová otázka je znovu na stole. Do volby zbývá rok – a něco se změnilo. A není za tím žádné spiknutí.

středa 6. ledna 2021

pátek 3. července 2020

Macronův velký technokratický manévr - na nové cestě tam a zpátky

> politika > francouzská > společnost > jmenování nového premiéra

Červený koberec je již připraven, stejně jako mikrofony. Za okamžik se v Matignonském paláci, sídle francouzského premiéra, odehraje rituál, známý jako výměna premiérů. Jmenování Jeana Castexe, nového premiéra, místo Édouarda Philippa, přichází v okamžiku, kdy francouzská společnost prochází krizí nejen sanitární (po boji s covidem-19), ale i ekonomickou a politickou.

středa 6. března 2019

Dvacet let švejkování? Ne, 20 let ve válkách „bez mandátu“. NATO neví, čím chce být!

> politika > armáda > civilizace > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, den 5. března 2019.

Dvacet let v NATO! Předtím, než Česká republika do této „obranné organizace“ vstoupila, říkalo se jí Severoatlantický pakt, později pouze eufemisticky Severotlantická aliance. Podle toho, kdo jak mluvil, bylo hned jasné, zda je dotyčný pro, nebo proti. Kdekdo se znovu v těchto dnech cvičí, a nejen kolem dejvického generální štábu, aby dokázal, jaké má zásluhy na našem „civilizačním ukotvení“. Co se ale stalo s NATO po těch dvaceti letech?

pátek 14. prosince 2018

Hnutí „žlutých hvězd“ pokračuje dál, podpora ale klesá. Manifestantu v Bordeaux granát utrhl ruku. Děsivé video koluje na internetu!

> politika > Francie > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 11. prosince 2018.

Ačkoliv podpora hnutí „žlutých hvězd“ je ve Francii i nadále většinová, roste ale podíl těch, kteří si přejí manifestace ukončit. Potvrzují to podle agentury Reuters dva výzkumy veřejného mínění: OpinionWay pro televizi LCI a Odoxa pro list Le Figaro. Dnešní vydání listu Libération přináší rozhovor s manifestantem Antoinem, kterému granát při manifestaci utrhl ruku.

středa 26. září 2018

Evropský poločas štěpení


> politika >Evropská unie > komentář v Mladé frontě Dnes, dne 25. září 2018.

Ještě před časem to vypadalo jako velký stihomam. Dnes se to zdá být víc než jisté. Devět měsíců před evropskými volbami se v Evropské unii formují dva tábory. A proti sobě stojí dva politici: francouzský prezident Emmanuel Macron na straně jedné a maďarský premiér Viktor Orbán na straně druhé. Čas evropského štěpení.

středa 21. února 2018

Francie se otřásá pod vlnou vládního skandálu! Ministři jako sexuální násilníci, nebo jenom obyčejní svůdníci?

> politika > společnost > Francie > psáno pro Parlamentní listy, 19. února 2018
Kam až utečou ministři Hulot (vlevo) a Darmanin před svou sexuální minulostí? Nikdo neví...
> Ministři Darmanin a Hulot čelí lavině obvinění ze sexuálního zneužívání

Povídačky? Ne tak zcela. Dva ministři současné francouzské vlády – ministr veřejných rozpočtů Gérald Darmanin a ministr ekologie Nicolas Hulot - čelí podezřením, že v minulosti sexuálně zneužili mladé ženy. Nejprve to vypadlo jako pomluvy. V případě Darmaninově mělo jít zpočátku jen o bývalou call-girl, která snad usilovala o nějakou práci. U Hulota, populárního televizního moderátora, mělo jít nejprve o vnučku z „velmi známé rodiny“. Ukázalo se, že jde o vnučku bývalého prezidenta Françoise Mitterranda. A v tu chvíli to celé vypuklo!

sobota 16. prosince 2017

Před Marine Le Penovou se otevírají nové politické linie

politika > Francie > analýza publikována v Parlamentních listech, dne 14. prosince 2017

Stokrát pohřbívaná, stokrát oživlá. Zatímco by si mnozí přáli, po jejím neúspěchu v prezidentských volbách, aby již konečně zmizela ze scény – té francouzské, ale i té evropské – Marine Le Penová se vrací. Vstává z popela jako bájný Fénix? Od podzimu, po turbulencích uvnitř Národní fronty (FN), jde „kupředu k nové frontě“, jak zní název její politické kampaně.

neděle 20. srpna 2017

Jupiter, nebo Harlekýn? Sto dnů Macronovy politické revoluce

> politika > Francie > komentář vyšel na Českém rozhlasu Plus, dne 10. srpna 2017.
Kdo vlastně ve Francii vládne? Prezident Emmanuel Macron, který sčítá své první úspěchy – o neúspěších nechce oficiálně nic slyšet – ví, že oněch prvních 100 dnů rozhoduje. Bylo tomu tak vždycky: za Hollanda, za Sarkozyho, za Chiraca, ba i za Mitterranda... pokud nechceme rovnou mluvit o zakladateli Páté republiky Charlesi de Gaullovi.

> Příspěvek k přehrání, ZDE

pátek 4. srpna 2017

Macronův volný pád aneb Nebe hlásí velké jupiterské těžkosti!

> politika > Francie > analýza vyšla na Parlamentních listech, dne 26. července 2017.
Pýcha předchází pád. Stačil sotva měsíc, a prezident Emamnaul Macron společně se svým premiérem Édouardem Philippem, zaznamenali historický pád. Ve výzkumu veřejného mínění agentury Ifop-Fiducial za měsíc červenec se propadli oba o 10, respektive 8 procentních bodů. Prezident Macron z 64 na 54, premiér Philippe z 64 na 56 procent.

Výzkum, uskutečněný na reprezentativním vzorku 1947 respondentů ve dnech 17.-22. července, zveřejnil uplynulý víkend Journal du dimanche.

> AKTUÁLNĚ: Nejnovější výzkum YouGov, zveřejněný 2. srpna, dokonce pokles stanovil na 36%.

sobota 6. května 2017

Pátá republika u konce s dechem! Co bude dál?

> politika > France > komentář odvysílán na Českém rozhlasu Plus, dne 5. května 2017.

Druhé kolo, třetí kolo? Nesmysl? Nikoliv. Oba kandidáti, kteří postoupili do druhého kola francouzských prezidentských voleb, tedy Emmanuel Macron a Marine Le Penová, mají před sebou kolo druhé. Ale nakonec i to třetí, totiž parlamentní volby v červnu. Tam budou usilovat o vznik prezidentské většiny.

Ani jeden nedosáhl v tom prvním více než 50 %, nutných k vítězství, dokonce se dá říct, že jejich vítězství bylo společné. Oba vystupovali a vystupují proti systému, což zejména v případě Macrona vypadá jako hodně dobrý vtip. Od bývalého Rotschildova bankéře, poradce prezidenta Hollanda a jeho ministra ekonomie, to je opravdu velké pokrytectví.

neděle 23. dubna 2017

Diktatura Hollanda, šmírování opozice, nadržování Macronovi. Pobočník Marine Le Penové Ferrand těsně před volbami popsal situaci

> politika > Francie > rozhovor vyšel na portálu Parlamentních listů, dne 22. dubna 2017.

> ROZHOVOR. Nadcházející 1. kolo prezidentských voleb rozhodne, zda Marine Le Penová, předsedkyně Národní fronty (FN), postoupí do 2. kola. Místopředseda europarlamentní frakce Evropa národů a svobody, europoslanec Národní fronty Édouard Ferrand tvrdí, že v mnoha místech ve Francii už podpora pro jeho předsedkyni přesáhla 50 procent. Má pocit, že volební boj není zcela férový a že kampaň pominula některá témata. Vyjádřil se také, co přesně případná prezidentka Le Penova chystá.

Jak byste zhodnotil současný stav prezidentské kampaně ve Francii?

Prezidentská kampaň pominula, kromě posledního týdne – a to z aktuálních důvodů – skutečná témata: terorismus, islamismus, bezpečnost, rozpad našich ekonomik z nárazů globalizace. Média a celý systém systematicky favorizoval pobuřujícím způsobem jednoho kandidáta, totiž Emmanuela Macrona. A opět ještě jednou byly všechna hlavní témata vynechána. Marine Le Penová kladla důraz na otázky venkova, identity a ekonomiky.

středa 8. března 2017

Macron by chtěl jako premiéra ženu

> politika > Francie > glosa exkluzivně na Jehlice revue


Změna stylu? Kandidát na prezidentskou funkci Emmanuel Macron, favorizovaný většinou výzkumů veřejného mínění jako favorit prezidentské volby nastávajícího klání, se domnívá, že by řešením příští francouzské vlády bylo jmenování ženy na post prvního ministra.

pondělí 3. října 2016

Michel Rocard, živoucí inkarnace „druhé levice“

> politika > Francie > nekrolog pro revue Listy č. 5/2016, s. 46.


Čtyřikrát se pokoušel být francouzským prezidentem. Třikrát vážně. Nikdy neuspěl. Jeho odkaz ale dosud provází diskuse nad stavem a perspektivami socialismu, k němuž právě Michel Rocard (1930-2016) připojil přídomek – demokratický. 

Stal se již za svého života inkarnací tzv. druhé levice. Premiér, ministr, poslanec, senátor, starosta, krátce i první sekretář Socialistické strany. Zemřel 2. července 2016 v Paříži ve věku 85 let.

úterý 23. srpna 2016

Mnoho vlků, Hollandova politická smrt

civilizace > politika  > analýza vyšla v Mladé frontě Dnes, dne 16. srpna 2016





Přísloví je to kruté: Mnoho vlků, zajícova smrt. Tím zajícem se zdá být francouzský prezident François Hollande. Vlci jsou skoro všude. Deset měsíců před koncem prezidentského mandátu působí Hollande vyčerpaně, doslova v posledním tažení. Národní jednota je v tahu, začala štvanice. Je na tahu Národní fronta?

pondělí 28. září 2015

Ani liška, ani ježek, prostě Stanley Hoffmann

> politika > nekrolog > publikováno a odvysíláno na Českém rozhlasu Plus, dne 25. září 2015 
Profesor Stanley Hoffmann byl mužem, který vysvětloval Američanům Evropu, a Evropu Američanům.
S oblibou opakoval, že to nebyl on, kdo si vybral mezinárodní vztahy, ale že si mezinárodní vztahy vybraly jeho. Profesor Stanley Hoffmann, politolog mezinárodního renomé, jeden z těch mimořádných duchů své generace, zemřel 13. září ve věku osmdesáti šesti let v Cambridge, americkém státě Massachussetts.

sobota 30. května 2015

Dvě ženy, dva muži: do Panthéonu vstoupil duch odporu

> politika > Francie > publikováno a odvysíláno na České rozhlasu Plus dne 29. května 2015


Měl to být jeden z klíčových projevů
 prezidenta Françoise Hollanda. Středeční slavnostní uložení do Panthéonu čtyř výrazných postav francouzského hnutí odporu, mělo podobu republikánské liturgie. 

úterý 5. května 2015

Hollande nemusí nutně procházet primárními volbami

odvysíláno v Českém rozhlasu Plus dne 30. dubna 2015

Vnitřní napětí uvnitř Socialistické strany nepolevuje.
Vybral si ho jako svůj štít. Premiér Manuel Valls ale nejenže prezidenta nekryje, místy do dokonce vypadá, že François Hollande zaniká v jeho stínu. Poslední výzkum popularity politiků TNS Sofres ukazuje, že prezident Hollande, jemuž atentáty z ledna zvedly popularitu na neuvěřitelných 40%, opět nezadržitelmě padá dolů. Hollande padá, Valls roste.

Čísla mluví krutě: Hollande 16%, Valls 35%. To vypadá skoro stejně špatně – zejména pro Hollanda – jako na sklonku loňského roku. Co více, prezident Hollande, jenž se rozhodl angažovat Vallse, aby mu vylepšil image, roste na jeho úkor. Prognóza, že Valls svého prezidenta podrží, se prostě ukazuje jako klamná. Ozývají se dokonce opět hlasy, že by Hollande neměl pokoušet prezidentskou štěstěnu znovu. Aniž by to ale Valls přímo přiznal, jeho tón zní stále více prezidentsky.

čtvrtek 19. března 2015

Kdo si hraje s ohněm Národní fronty?

Ve výzkumem má nyní Národní fronta,
strana Marine Le Penové, přes 30%.


komentář odvysílal Český rozhlas Plus dne 13. března 2015

Není kouře bez ohně. A ve Francii to někdy dělá dojem, že pod povrchem této společnosti doutná konflikt, přítomný snad ve všech západních demokraciích. Národní fronta (FN), označovaná také někdy za extrémní pravici, patrně vyhraje volby – ty departementální (tedy řekněme okresní, i když rozměr departmentu není zcela okresní). 

Socialisté u moci se rozhodli zahájit proti tomuto nebezpečí velkou mediální kanonádu.

středa 20. srpna 2014

FRANZ-OLIVIER GIESBERT: KAM VÍTR, TAM PLÁŠŤ

> politika  > kultura >vyšlo na www.mediainfo.cz, dne 20. srpna 2014
Franz-Olivier Giesbert alias FOG





Je ho všude mediálně plno. Vyvolává pozornost, kontroverze, ale i aplaus.

Franz-Olivier Giesbert (FOG), donedávna šéfredaktor liberálně-pravicového týdeníku Le Point, na sebe upozornil v době, kdy stál na čele Le Nouvel Observateur, týdeníku levicového.




Mnozí mu nemohou přijít na jméno, jeho názory ale všichni sledují. FOG často mlží, ale pokud řekne, co si myslí, stojí to za to.

FOG je značka. Skrývá se za ní nejen novinář, ale i spisovatel a televizní moderátor. V Česku právě vyšel překlad jeho první knihy Himmlerova kuchařka (Argo, 2014). Giesbert jich ale napsal mnohem více, celkem čtrnáct románů, zájem ale vyvolaly především knihy publicistické – nejvíce portréty francouzských prezidentů.