Nikdo dlouhou válku na Ukrajině nevyhraje

> politika > > geopolitika > Ukrajina > Rusko > Západ > esej ve Foreign Affairs

Západ se musí vyvarovat chyb první světové války, a přijít dosti  urychleně s plánem, jak válku na Ukrajině ukončit. Jinak hrozí, že válka bude velmi dlouhá.

Spojené státy nemají v Evropě silnějšího partnera, než je Francie

> politika > Francie > USA > Ukrajina > Rusko > Macronova návštěva v USA

Staré aliance prokazují své kvality nejlépe v čase války. Zdá se, že ukázkou tohoto rčení mohou být nynější vztahy mezi Francií a Spojenými státy americkými.

Macron je hadem, který umí uštknout. Teď je na drátě s Putinem

> politika > Francie > prezidentské volby 2022 > Parlamentní listy, 21. března 2022

Poslední týdny prožíval francouzský prezident Emmanuel Macron ve znamení války. Nikoliv války covidové, jak ohlásil před dvěma lety, ale té skutečně - války na Ukrajině, kam se od 24. února valí ruské tanky a vybuchují bomby.

Sorokin tvrdí: Putin sedí na vrcholu rozpadající se pyramidy

> válka na Ukrajině > Rusko > Putin > esej

Konečným Putinovým cílem není Ukrajina, ale západní civilizace – žene ho nenávist z dob, kdy chlastal černé mléko, jež nasával ze struktur KGB.

Historické lekce prezidenta Putina: Svatá národní oběť / Hra o dělení Československa – 1. část

> politika > dějiny > narativ > Druhá světová válka > esej Vladimíra Putina

Jaké je dědictví Druhé světové války? V rozsáhlém eseji, který minulý pátek publikoval americký konzervativní portál The National Interest, stejně jako ruský vládní list Российская газета, se pokouší nalézt odpověď Vladimír Putin, prezident Ruské federace. Text, jenž vychází týden před velkou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí, usiluje o připomenutí konce války, kritizuje zároveň způsob, jakým bývá opomíjena klíčová role Sovětského svazu.

Putin umí čelit krizi. Dokáže být u moci až do roku 2024? Nic není jisté, míní analytici

> politika > Rusko > Západ > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 24. ledna 2018.

Před 20 lety ovládl Rusko. Nyní ale čelí mnoha problémům, včetně toho, jak předat moc, pokud o tom vůbec přemýšlí. Vladimir Putin, ruský prezident, jehož poslední funkční období nadchází, se musí rozhodnout, co na jeho konci udělá, píší analytici Centra pro evropskou reformu.

Rok I. prezidenta Emmanuela Macrona: Chudým bere a bohatým dává!

> politika > společnost > Francie > diskuse Českého rozhlasu Pro a proti, dne 14. května 2018.

Před rokem nastoupil do úřadu francouzského prezidenta Emmanuel Macron. Český rozhlas Plus při té příležitosti uspořádal diskusi mezi Pavlem Fischerem, bývalým velvyslancem ve Francii, a publicistou Josefem Brožem. „Naplňuje značná očekávání, která tehdy vzbudil, nebo je na místě podrobit jeho působení ve funkci hlavy státu kritice? A zasahuje jeho politika i Českou republiku?“ zeptala se moderátorka pořadu Veronika Sedláčková.

Uvidět Ellinikó... a zemřít. Sentimentální cesta za hranici všedního dne, tentokrát z Prahy do Athén ( - a zpět).

> civilizace > Řecko > reportáž vyšla na portálu Parlamentních listů, dne 9. června 2016

Dívala se chvíli, co se to tam dole děje. Vypadala jako na zaoceánském parníku. Potom seběhla dolů.

Uprchlíci vypadají chvíli výhružně, snad i nebezpećně. Dokud s nimi nezačnete mluvit. To, co jsem viděl v řeckém táboře Elinikó, to byla velká lidská bída. Viděl jsem ji poprvé v životě. Otřáslo to se mnou. Připadal jsem si v jednu chvíli jako kosmonaut na Marsu. Ale je to v Evropě. A oni, ti uprchlíci, od ní očekávají cosi, na co jsme my již dávno zapomněli.

Svět, v němž si někdy myslíme, že žijeme - už skončil... - II. část

> politika > civilizace > rozhovor vyšel na portálu Parlamentních listů, dne 20. května 2016

Mediální prostředky ovlivňování veřejného mínění byly vždy součástí informačního boje. Propagandu ale nedělají pouze agentury, ale zcela vědomě i mnozí placení pokrytečtí novináři. Je v každém Čechovi tak trochu Miloš Zeman?

(pokračování rozhovoru: Svět, v němž si myslíme, že žijeme - už skončil - I. část)

PL: Kdo má navrch v tom, čemu se říká informační válka? Do jaké míry je to, co Rusko ve své mediální politice prostřednictvím státních agentur i některých možná nestandardních prostředků (trollování diskusí, financování alternativních webů) podporuje, legitimním prostředkem v ovlivňování světového dění, jak to dělá například Hlas Ameriky, anebo nakolik to lze naopak považovat za nepřátelskou činnost?  

JB: Myslím, že je to legitimní způsob boje. Nedělají to jenom Američané nebo Rusové, dělají to a vždy dělali i Francouzi, Němci i Angličané. Každý z těchto velkých a historicky mocných měl vždy k dispozici nástroje na ovlivňování veřejného mínění. A ty slavné nástroje jsou známé, jedná se o historické, i relativně nové: Radio Free Europe/Radio Liberty, Voice of America, Russia Today, BBC, Deutschlanfunk, France 24, RFI… Že jsou to média vážená? Ano, jsou média i méně vážená. Ale to je dáno proměnou celkové mediální scény, zvláště na internetu. Každý může mít blog, že?

Francouzské vojenské údery v Sýrii jako „legitimní obrana“

> politika > Francie > Sýrie > zveřejněno a odvysíláno v Českém rozhlasu Plus, dne 2. září 2015

Moderní francouzské stroje zahájily bombardování Sýrie. Bude to mít nějaký efekt? 

Šest francouzských stíhacích letounů, z toho pět Rafalů, za vzdušné podpory Američanů, bombardovalo minulou neděli, podle sdělení prezidenta Françoise Hollanda, výcvikový tábor islamistů v Dajr az-Zaur. „Naše síly dosáhly svých cílů: tábor byl kompletně zničen,“ oznámil prezident Hollande na okraj summitu Organizace spojených národů (OSN). Bombardování bylo výsledkem špionážních letů počátkem měsíce září, kdy tento úmysl prezident Hollande také oznámil. Čeho tím ale dosáhl?

Národní fronta jako strašák do zelí

>>> analýza vyšla v nejnovějším čísle revue Listy č. 2/2015, s. 66

Do nových kampaní počítají s Marine Le Penovou všichni.
Podobně jako v minulých prezidentských volbách, i v těch příštích.

Strach má velké oči. Lokální volby koncem března ve Francii ukázaly, že pro vítězství v prezidentských volbách roku 2017 bude důležitá schopnost sjednotit. Bez nasazení strašáka Národní fronty to ale patrně nepůjde. Pro levici, ale i pro pravici.

Většina médií před prvním kolem – v souladu s výzkumnými ústavy veřejného mínění – předpovídala dramatické vítězství Národní fronty (FN), vedené charismatickou Marie Le Penovou. „Když Francouze mobilizuje, tak to jde!“ prohlásil premiér Manuel Valls.

Navzdory relativnímu posílení frontistů, se ale tato strategie vyplatila zejména jeho odpůrci, bývalému prezidentu a předsedovi Svazu pro lidové hnutí (UMP), Nicolasi Sarkozymu. Ten totiž na rozdíl od premiéra, jenž měl „strach, že FN rozbije Francie“, vyhlásil předsedkyni FN „totální válku“. A vyhrál masivně.