Bodyguard Benalla: muž, který otřásá Elysejským palácem

> politika > společnost > Francie > psáno pro Parlamentní listy, dne 23. červnece 2018

Aféra Benalla. Macronova Francie se v těchto dnech otřásá v základech. Nemine dne, aby ze země galského kohouta nepřicházely nové informace v aféře Benalla, pojmenované podle bývalého osobního strážce prezidenta Emmanuela Macrona. A co říká prezident Macron: „Je to bouře ve sklenici vody!“ A také: „Benalla nebyl můj milenec!“

Odpůrci Macrona nejsou pouze „povaleči, cynici a extrémisté“

> politika > Francie > komentář pro Český rozhlas Plus, dne 13. září 2017.

Déjà vu? První manifestace po celé Francii proti reformě zákoníku práce přivedla včera, 12. září 2017, do ulic francouzských měst tisíce lidí. Podobně jako při jiných příležitost, naposledy na jaře loňského roku, manifestovalo se – zejména ve velkých městech: Paříži, Lyonu, Marseille, Nantes, Le Havru, Toulouse...

Nové tváře bloudí Bourbonským palácem

> politika  Francie > odvysíláno na Českém rozhlasu Plus, dne 29. června 2017.

„Doleva?“ – „Doprava?“ – „Do 1. patra, nebo do přízemí?“ ptá se Marine Le Penová, předsedkyně Národní fronty, ale nyní především nová poslankyně, jedna z 577, ne ovšem zcela zanedbatelná. Televize BFMTV vysílá tento orientační pochod Le Penové v kuloárech Bourbonského paláce s jistou dávkou škodolibosti – můžete ho vidět i na internetu. Podobný zmatek neměla v hlavě pouze Le Penová, potíže s orientací mělo i dalších 423 nových poslanců, kteří ze 75 % obměnili francouzské Národní shromáždění – a od tohoto úterý i počet dosavadních křesel.

Macron je favoritem voličů, kteří k němu nemají důvěru

> politika > Francie > analýza vyšla na portálu Parlamentních listů, dne 3. května 2017

Výbuchy násilí, Molotovovy koktejly a stoupající nervozita. Taková je Francie posledních dní. Šest policistů bylo zraněno během protestů 1. května, jeden z nich utrpěl vážné popáleniny – fotografie policisty uprostřed ohně obletěla doslova celý svět (viz. NYT). Bude taková Francie i po vítězství Emmanuela Macrona?

Studenti lycejí v tom mají jasno, když skandují: „Ani Marine, ani Emmanuel, ani vlast, ani šéf!“ Ve francouzštině to zní lépe: „Ni Marine, ni Macron, ni patrie, ni patron!“ Francie je jako země rozdělená, a odpor, který vyvolal postup Jeana-Marie Le Pena do druhého kola na jaře roku 2002 se obecně nekoná. Jak to dopadne v neděli?

Pevné postoje, nebo křehká iluze?

> politika > Francie > analýza vyšla na portálu Parlementních listů, dne  24. dubna 2017.

Kdo vlastně vyhrál v prvním kole francouzských prezidentských voleb? Postupují dva kandidáti, Emmanuel Macron a Marine Le Penová, propadli oficiální kandidáti levice i pravice. Souboj ve druhém kole, dne 7. května, se povede mezi dvěma politiky, kteří odmítají dosavadní systém. Ani jeden, ani druhý nemusejí získat parlamentní většinu!

Macron proti Le Penové - pravice K. O., levice v troskách

> politika > Francie > komentář odvysílán na Českém rozhlasu Plus, dne 24. dubna 2017

Kdo vyhrál? Výsledek 1. kola francouzských prezidentských voleb nemá vítěze. Zato má velký počet poražených. „Pravice je K.O.,“ hlásí konzervativní Le Figaro. Levicové Libération cílí vítězoslavně na Macrona s titulkem: „Na pochod.“

Do 2. kola dne 7. května vybralo 47 miliónů voličů liberálně-levicového Emmanuela Macrona, předsedu hnutí En marche! (Na pochod!) a Marine Le Penovou, předsedkyni pravicově-populistické Národní fronty, statisticky ovšem rozdílem pouze dvou procentních bodů.

Duely: Le Penová proti Mélenchonovi? Nebo Mélenchon proti Fillonovi?

> politika > Francie > glosa exkluzivně na Jehlice revue

Nikdo si to nedokázal ještě před pár dny představit. Nejde přitom o nic až tak zanedbatelné. Mohou se do druhého kola dostat kandidáti dvou extrémů? Ano, mohou! Duel může vypadat takto: Le Penová proti Mélenchonovi! Fantazie? Nikoliv!

Ani Marine, ani Emmanuel, ani... François, ale: Jean-Luc Mélenchon!

> politika > Francie > exkluzivně na Jehlice revue

Třetí! A možná také první. Jean-Luc Mélenchon, krajně levicový kandidát, stojící na čele hnutí France insoumise (Nepoddajná Francie) může být největším překvapením prezidentského klání.

Ti, kdo se zajímají o francouzské prezidentské volby, nevycházejí z údivu. Za pouhé dny týdny nadchází 1. kolo, z něhož by měli vzejít dva kandidáti, kteří se utkají ve 2. kole. Dlouho očekávaný prezidentský duel, který vyvolává již nějaký čas zděšení i v nejvyšších patrech Evropské komise, měl dlouho jasná jména. Byli to dva: Marine Le Penová, předsedkyně populistické Národní fronty (FN) a Emmanuel Macron, neokoukaný centrista z hnutí En marche (Na pochodu)!

Vítězství Marine Le Penové nemusí být jenom fikce!

> politika > Francie > analýza vyšla na portálu Parlamentních listů, dne 22. března 2017

Ano, Marine Le Penová může vyhrát! Byl by to konec Francie, jak jsme ji dosud znali. Bylo by to ale horší než Brexit? Bylo by to horší než Trump? Francie, jejíž systém je založen na tradičních autokratických mechanismech, a vládnutí nevolené a často zkorumpované byrokratické elity, by možná nalezla nový výhled. Nemusí to být jenom fikce! Evropské banky jsou již na pozoru!

Zásadní změnou ve Francii by byla změna režimu!

> politika > Francie > Odpověď na anketní otázku Institutu Václava Klause, vychází dne 17. března 2017.

Otázka: Ať dopadnou francouzské prezidentské volby jakkoli, je možná zásadní změna francouzské politiky?

Poprvé v dějinách Páté republiky, tedy od památného nástupu k moci generála Charlese de Gaulla v roce 1958, to vypadá na všech frontách, že může dojít nejen ke změně francouzské politiky, ale přímo režimu.

Ve zkratce tomu říkejme: konec Páté republiky a vznik Šesté. 

Příznak symbolický hledejme v jednom gestu z 1. prosince loňského roku: poprvé v dějinách tohoto režimu nekandiduje dosavadní prezident. François Hollande se této možnosti pod tíhou katastrofální popularity zřekl... 

Politická aliance Bayrou-Macron cílí na změnu režimu

> politika > Francie > komentář exkluzivně na Jehlice revue

Vítězství v boji o Elysejský palác není dáno. Do voleb zbývají dva měsíce. A více než kdykoliv předtím v dějinách Páté republiky není jasné, kdo zvítězí; bude rozhodovat zejména dynamika kandidátů. Francie volí dvoukolově, poslední obraty na politické scéně ale již naznačily, kudy vede zásadní dělící čára bitvy, jež zná nyní všechny své hlavní aktéry.

Centristický politik François Bayrou, jinak také předseda Demokratického hnutí (MoDem), názorně předvedl minulý týden, že o překvapení není v tomto souboji nouze. Oznámil podporu Emmanuelu Macronovi, favorizovanému, ale stále velmi křehkému kandidátu hnutí Na pochodu! Zřekl se zároveň tentokrát - po třech předchozích pokusech - své vlastní kandidatury.

Ve Francii není nic nemožné

> politika > Francie > komentář vyšel v Mladé frontě dnes, dne 31. ledna 2013

 

Horizont se rozjasňuje. A nic není nemožné. Do bitvy se chystá sice desítka kandidátů, pouze pět má šanci na znatelný a viditelný výsledek. Krajina před francouzskou (přímou) prezidentskou bitvou, vyhlášenou na dny 23. dubna a 7. května, zná nyní hlavní soupeře. Tři z nich jsou dnes nejviditelnější: politici François Fillon, Emmanuel Macron a Marine Le Penová. Jaká bude Francie na jaře po bitvě?

Hollandovi pohrobci v poločasu (levicového) rozpadu

> politika > Francie > komentář nahrán a odvysílán na Českém rozhlasu Plus, dne 23. ledna 2017

„Ještě jedno takové vítězství a budeme zničeni,“ pravil kdysi vědoucně Pyrrhus, král z Epeiru, po bitvě u Auscula. Pyrrhovo vítězství. První kolo socialistických primárek ve Francii má svého vítěze. Stal se jím Benoît Hamon, bývalý ministr školství socialistické vlády, jehož „dynamika posledních dní“ přivedla k výsledku, který nečekali ani jeho blízcí.

Macron, talentovaný mladý muž na cestě do Elysejského paláce

> politika > Francie > psáno pro ČRo Plus (neodvysíláno, publikováno na portálu Českého rozhlasu Plus)

Měl to být Mozart Elysejského paláce. Emmanuel Macron, donedávna ministr ekonomie francouzské vlády premiéra Vallse, podal demisi. Co se to stalo? Ačkoliv motivace jsou zřejmé, základní pochybnosti, co tím sleduje, zůstávají. Macron je neodvrátil. Jeho příznivci to vědí již dávno: „Macron président!“ Prezident Hollande, jemuž měl ministr Macron sloužit nejvíce, lapá po dechu.

Premiér Valls prosadil kontroverzní reformu zákoníku práce

> politika > Francie > reforma zákoníku práce, paragraf 49-3

Premier Valls prosadil další zákon silou.

Premiér Manuel Valls může být spokojen. Na jeho tváři zářil ve čtvrtek vpodvečer úsměv. Navzdory protestům, které se rozhořely po celé zemi poté, co oznámil použití ústavního paragrafu 49-3, se mu podařilo zákon, reformující zákoník práce, prosadit.

Hollande nemusí nutně procházet primárními volbami

odvysíláno v Českém rozhlasu Plus dne 30. dubna 2015

Vnitřní napětí uvnitř Socialistické strany nepolevuje.

Vybral si ho jako svůj štít. Premiér Manuel Valls ale nejenže prezidenta nekryje, místy do dokonce vypadá, že François Hollande zaniká v jeho stínu. Poslední výzkum popularity politiků TNS Sofres ukazuje, že prezident Hollande, jemuž atentáty z ledna zvedly popularitu na neuvěřitelných 40%, opět nezadržitelmě padá dolů. Hollande padá, Valls roste.

Čísla mluví krutě: Hollande 16%, Valls 35%. To vypadá skoro stejně špatně – zejména pro Hollanda – jako na sklonku loňského roku. Co více, prezident Hollande, jenž se rozhodl angažovat Vallse, aby mu vylepšil image, roste na jeho úkor. Prognóza, že Valls svého prezidenta podrží, se prostě ukazuje jako klamná. Ozývají se dokonce opět hlasy, že by Hollande neměl pokoušet prezidentskou štěstěnu znovu. Aniž by to ale Valls přímo přiznal, jeho tón zní stále více prezidentsky.

Galské kohoutí zápasy

vyšlo na stránkách týdeníku Reflex, dne 26. srpna 2014

Demise. Buď budeme tu zprávu dramatizovat, nebo bagatelizovat. Vyberte si! Vláda francouzského premiéra Manuela Vallse každopádně nevydržela ani půl roku. Přesně to bylo: 147 dní.

Pád vlády premiéra Manuella Vallse, lze vidět různým způsobem. V podstatě jde o „vládní obměnu“, neboť premiér zůstává. Večeník Le Monde ovšem označil tuhle rošádu,dramaticky za „poslední šanci“ prezidenta Françoise Hollanda. Dá se to ale i bagatalizovat, a vládní obměnu nazvat pouze „kohoutími zápasy“. Oba faktory ale hrají roli.